Energetika je oblastí, kde silně působí regulační vlivy státu. Důvodem silné regulace je skutečnost, že se jedná o strategicky významný obor, na jehož fungování závisí celá ekonomika. Jak velká je citlivost ekonomiky na vývoj cen elektrické energie a energetických surovin se zřetelně ukázalo v Kalifornii v USA v letech 1999 až 2001, kdy došlo ke kritickému nedostatku elektřiny při současném růstu cen ropy.
V současné době se regulační opatření přijímají zejména v souvislosti s liberalizací trhu, z dlouhodobého pohledu pak budou postupem času nabývat na významu opatření související se stabilitou a dlouhodobě udržitelnou rovnováhou energetického systému. Nejrozšířenějšími oblastmi aktivní regulace jsou:
* tvorba cen elektrické energie v rámci distribučního řetězce,
* míra a formy zdanění činnosti a společností zabývajících se touto činností,
* oblast jaderné energetiky,
* ekologické limity na výrobu elektrické energie a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů,
* majetkové propojení společností a jejich tržní podíl.
S postupem liberalizace trhu je vliv centrální regulace na stanovování cen elektřiny pro konečné spotřebitele postupně tlumen. To je umožněno zejména opatřeními na posílení konkurence, která vede k efektivnějšímu využívání zdrojů, preferenci požadavků zákazníka před vlastními zájmy a k tlaku na snižování ziskových marží společností. Po úplném otevření trhu, které je v Evropské unii plánováno na polovinu roku 2007, by měl být vliv regulačních úřadů v rámci cenotvorby omezen téměř výhradně na přenos (a zřejmě i nějakou dobu na distribuci) elektrické energie a na výrobu elektřiny v obnovitelných zdrojích.
Není jednotná regulace
Na cenu elektřiny má velký, i když nepřímý, vliv míra zdanění a její formy. V jednotlivých členských zemích EU stále neplatí jednotná regulace, i když její zavedení je častým předmětem diskuzí. Nepřímou formou zdanění je daň z přidané hodnoty, která je v rámci EU harmonizována a pohybuje se mezi 15-25 %. Kromě této daně uplatňuje řada zemí i další nepřímé daně, které nejsou legislativou EU jednotně upraveny. Některé státy zavedly daně na produkované oxidy CO 2 a SO 2 (např. Dánsko), daně na elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách (např. Švédsko), daně z majetku sloužícího k výrobě elektřiny apod. Rovněž přímé zdanění (daň ze zisku společností) není v rámci EU harmonizováno. Dovoz elektřiny z jiných členských zemí dani nepodléhá, je zde však úprava poplatků za vstup na daný trh.
Kogenerace má podporu
Významnou roli hraje legislativa při podpoře prodeje elektřiny z ekologicky šetrnějších kogeneračních zařízení. Ačkoliv není výkup elektřiny z těchto zařízení upraven v EU jednotně, řada zemí stanovila minimální cenu za jednotku při nákup elektřiny z těchto zdrojů. Aby toto opatření nevedlo ke znevýhodnění výrobců provozujících kogenerační zařízení (jejich elektřina by byla nekonkurenceschopná), poskytují vlády na takovou elektřinu státní dotace. Podobná úprava se týká i výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (vodní, větrná a sluneční energie, biomasa apod.). Růst podílu energie produkované obnovitelnými zdroji je sice obecně požadován, na větší podporu je - především v chudších evropských zemích - nedostatek financí. Takto vyrobená elektřina je navíc ve většině případů výrazně dražší, než elektřina vyrobená v klasických zdrojích. Ambiciózní požadavek Evropské komise, aby výroba elektřiny v kogeneračních zařízeních dosáhla v roce 2012 nejméně 18 % celkové produkce, proto předpokládá snížení emisí, karbon dioxidu v Evropě alespoň o 75 milionů tun ročně. To se samozřejmě nelíbí společnostem vyrábějícím elektřinu spalováním uhlí. Své výhrady vyjádřily například švédská společnost Vattenfall a finští výrobci. Striktní dodržování by se také mohlo negativně projevit v ekonomickém růstu, což byl mimo jiné jeden z důvodů, proč USA odstoupily od Kjótského protokolu. V oblasti vlastnických struktur jsou pravidla EU relativně mírnější, než např. v USA. Tam platí tzv. Pucah Act, podle kterého zahraniční vlastníci amerických energetických společností musí generovat většinu svých tržeb právě z energetiky. Tento zákon rovněž omezuje akvizice zahraničních společností, které mají jednoho velkého vlastníka. Silné evropské společnosti mají přístup na americký trh značně stížený a musí postupovat nepřímo. Vzhledem k silné regulaci elektroenergetiky v EU musí proto české společnosti počítat s tím, že i když bude v budoucnu tvorba cen méně ovlivňována státními zásahy, v jiných oblastech dojde k výraznému posílení regulace.
Spotřeba energie podle zdrojů do roku 2025
(Quadrillion Btu)
Světadíl/Stát Historie Výhled spotřeby Průměrná roční
změna
1990 2000 2001 2005 2010 2015 2020 2025 2001-2025 (%)
Severní Amerika
Ropa 40.4 46.3 45.9 48.3 54.2 59.7 64.3 69.3 1.7
Zemní plyn 23.1 28.8 27.6 30.6 34.0 37.9 42.0 46.9 2.2
Uhlí 20.7 24.5 23.9 24.9 27.3 28.7 30.0 31.8 1.2
Jader. energie 6.9 8.7 8.9 9.4 9.6 9.7 9.7 9.5 0.3
Ostatní 9.5 10.6 9.4 11.3 12.0 12.7 13.4 13.9 1.7
Celkem 100.6 118.7 115.6 124.6 137.2 148.7 159.4 171.4 1.7
Západní Evropa
Ropa 25.8 28.5 28.9 29.2 29.7 30.3 30.6 31.6 0.4
Zemní plyn 9.7 14.9 15.1 15.9 17.5 20.1 23.4 26.4 2.4
Uhlí 12.4 8.4 8.6 8.3 8.2 7.5 6.8 6.7 -1.0
Jader. energie 7.4 8.8 9.1 8.9 9.1 8.8 8.1 6.9 -1.1
Ostatní 4.5 6.0 6.1 6.8 7.5 8.0 8.4 8.8 1.5
Celkem 59.9 66.8 68.2 69.1 72.1 74.7 77.3 80.5 0.7
Průmyslová Asie
Ropa 12.1 13.2 13.0 13.5 14.3 15.1 15.8 16.7 1.1
Zemní plyn 2.5 4.0 4.1 4.4 4.6 5.0 5.3 5.9 1.5
Uhlí 4.2 5.7 5.9 5.8 6.3 6.7 7.0 7.4 0.9
Jader. energie 2.0 3.0 3.2 3.2 3.6 3.9 4.0 3.9 0.9
Ostatní 1.6 1.6 1.6 1.9 2.0 2.1 2.3 2.4 1.7
Celkem 22.3 27.5 27.7 28.8 30.8 32.8 34.4 36.4 1.1
Východní Evropa/bývalý Sovětský svaz
Ropa 21.0 10.9 11.0 12.6 14.2 15.0 16.5 18.3 2.1
Zemní plyn 28.8 23.3 23.8 27.9 31.9 36.9 42.0 47.0 2.9
Uhlí 20.8 12.2 12.4 13.7 12.7 12.5 11.2 10.2 -0.8
Jader. energie 2.9 3.0 3.1 3.3 3.3 3.3 3.0 2.6 -0.7
Ostatní 2.8 3.0 3.2 3.6 3.7 3.9 4.0 4.1 1.1
Celkem 76.3 52.2 53.3 61.1 65.9 71.6 76.7 82.3 1.8
Rozvojová Asie
Ropa 6.1 30.2 30.7 33.5 38.9 45.8 53.8 61.9 3.0
Zemní plyn 3.2 6.9 7.9 9.0 10.9 15.1 18.6 22.7 4.5
Uhlí 29.1 37.1 39.4 41.3 49.4 56.6 65.0 74.0 2.7
Jader. energie 0.9 1.7 1.8 2.6 3.1 4.1 4.5 5.0 4.3
Ostatní 3.2 4.5 5.1 6.1 7.8 8.9 10.0 11.0 3.2
Celkem 52.5 80.5 85.0 92,5 110.1 130.5 151.9 174.6 3.0
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
