Provozování lodní dopravy zejména na Labi spěje nejspíš k zániku. Vyplývá to z vyjádření odborníků na vodní dopravu i samotných rejdařů. Ti mají letos za sebou vůbec nejhorší sezonu za poslední roky a dívají se, jak zboží mizí z vody na silnici.
Vodní přeprava Provozování lodní dopravy zejména na Labi spěje nejspíš k zániku. Vyplývá to z vyjádření odborníků na vodní dopravu i samotných rejdařů. Ti mají letos za sebou vůbec nejhorší sezonu za poslední roky a dívají se, jak zboží mizí z vody na silnici.
Nejvýznamnější vodní tepna, řeka Labe, letos lodním dopravcům nepřála. Za prvních devět měsíců byla řeka nesplavná 130 dní, což je vůbec nejvíce za poslední léta. Přitom například za celý rok 2005 nemohly lodě na vodu 111 dní. Podle informací ministerstva dopravy čeští rejdaři tak hromadně přesouvají lodě do zahraničí.
Doprava na Labi vázne
Za tři čtvrtletí letošního roku přepravili čeští rejdaři téměř 1,6 milionu tun zboží, tedy přibližně o 100 tisíc tun více než loni. Výrazně však narostl podíl přepravy mezi třetími zeměmi. Z více než stovky lodí české říční flotily již jezdí dlouhodobě v zahraničí 60 procent plavidel. Labi zůstali věrní pouze dva velcí přepravci – Československá plavba labská a Evropská vodní doprava.
Na vodních cestách mimo území Česka letos tuzemské lodě zatím přepravily 850 tisíc tun. To je přibližně stejně jako za celý loňský rok a dvakrát více než předloni. Naopak dovoz a vývoz zboží po Labi spolu s vnitrostátní dopravou klesl za tři čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loni zhruba o 200 tisíc tun na 750 tisíc tun. „Podíl přepravy v zahraničí se mění letos dramaticky,“ říká předseda Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR Jiří Aster.
Řešením jsou jezy
Také ministerstvu dopravy vadí, že ekologická lodní doprava opouští české řeky a míří do zahraničí. „Z pozitiv souvisejících s lodní dopravou profitují cizí státy a nikoliv Česká republika,“ tvrdí ředitel odboru plavby a vodních cest ministerstva dopravy Vít Šimonovský, který považuje lodní dopravu za „nejzelenější“.
Hlavní výhody říčních škunerů jsou podle Šimonovského nízké emise, nízké náklady na provoz a tím i nízké ceny pro dovozce a vývozce. Šimonovský míní, že české rejdaře by na Labe vrátil nový jez u Děčína, který by hladinu stabilizoval v nejkritičtějším úseku řeky na hranicích s Německem. Hranice splavnosti Labe je 140 centimetrů a právě u Děčína je vodní hladina často nižší.
Výstavbě jezu však brání ministerstvo životního prostředí a ekologická sdružení, podle kterých by stavba narušila místní ekosystémy. „Další splavňování Labe nesmí být v rozporu s ochranou životního prostředí,“ varuje ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle jeho názoru by se lodě měly přizpůsobit řece a nikoliv naopak.
Z útlumu lodí profitují kamiony
Ministerstvo dopravy nadále výstavbu jezu u Děčína připravuje, momentálně probíhá posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Rezort ale přiznává, že výstavba zdymadla je v podstatě zablokovaná. „Zásadní problém je, že ekologická část politického spektra není vůbec lodní dopravě nakloněna,“ upozorňuje Šimonovský. Podle Astera utlumující se lodní provoz na Labi nahrává železnici a kamionové přepravě. Německé dráhy tak podle něj mohou zvyšovat ceny bez ohledu na konkurenci. „Zneužívají debaty kolem životního prostředí, přitom je to jen zástěrka pro ekonomické zájmy,“ domnívá se Aster.
O nárůstu kamionové dopravy svědčí i to, že se v polovině listopadu vybralo jen na mýtném pět miliard korun, což byl přitom předpoklad pro celoroční výnos z výkonového zpoplatnění komunikací. V systému je nyní zaregistrováno už celých 250 tisíc kamionů. Původní předpoklady počítaly s přibližně dvěma sty tisíci kamiony podléhajících placení mýta.
Pokud se nepodaří postavit jez u Děčína, zbývá podle Šimonovského jediné řešení, jak dostat lodě zpět na české řeky. Tím je údajně program kompenzací pro provozovatele vodní dopravy během nepříznivých plavebních podmínek na Labi. Program již schválila Evropská unie, dosud se však čeká na souhlas české vlády.
Lodní doprava je popelkou
Ve srovnání s ostatními druhy přeprav, tedy zejména se silniční a železniční, je lodní doprava v České republice stále popelkou. Necelé dva miliony tun představují zlomek celkem přepraveného zboží. Nákladní doprava Českých drah ročně přepraví přibližně 80 milionů tun zboží, po silnici putuje ročně přes 420 milionů tun. Větší význam má lodní doprava na trase mezi Českem a obřím nákladovým terminálem v Hamburku. Tam si lodě drží pětinový podíl, čtvrtinu zboží odvezou kamiony a 55 procent vlaky.
Zlepšení plavebních podmínek na Labi tak příliš nepomohou ani vyšší mosty v Poděbradech, Nymburce a Kolíně. Ty procházejí rekonstrukcí nebo se budou upravovat na podjezdnou výšku 5,25 metru.
