HEJTMAN JOSEF PAVEL: Velké investiční příležitosti v Karlovarském kraji se podnikatelům otevřou zejména na Sokolovsku. „Dobrým impulzem pro rozvoj především lokálního podnikání a služeb je samozřejmě také péče o památky,“ říká karlovarský hejtman Josef Pavel.
HEJTMAN JOSEF PAVEL: Velké investiční příležitosti v Karlovarském kraji se podnikatelům otevřou zejména na Sokolovsku. „Dobrým impulzem pro rozvoj především lokálního podnikání a služeb je samozřejmě také péče o památky,“ říká karlovarský hejtman Josef Pavel. Jaké problémy nejvíce trápí malé a střední podnikatele v Karlovarském kraji?
Stejné jako ve zbytku České republiky - nadměrná regulace, vysoké zdanění, vysoké zatížení práce daněmi a odvody. Dále státní politika podpory pouze těch největších, pobídky „novým“, zahraničním investorům a s tím související relativní znevýhodňování „starých“, domácích, dlouhodobě fungujících firem.
Co považujete naopak za největší přínos podnikání v regionu? Nové příležitosti určitě nabízejí připravené průmyslové zóny, velkým rozvojovým impulzem bude postupující rekultivace prostoru dotčeného hnědouhelnou těžbou na Sokolovsku, kde vzniknou obrovské „nepopsané“ plochy. Dobrým impulzem pro rozvoj především lokálního podnikání a služeb je samozřejmě také péče o památky. Mimořádným zdrojem prosperity je však již tradičně substance lázeňství a cestovního ruchu, do níž během uplynulých let provozovatelé a majitelé investovali obrovské prostředky. Jaké nové prostory na příchod podnikatelů čekají? Nabízejí se jim průmyslové zóny v Chebu, Ostrově, Aši a Chodově, vznikne také rozsáhlá zóna poblíž Sokolova na vytěžených a rekultivovaných plochách. Sousedství s ekonomicky silným sousedem, tedy Německem, musí přinášet řadu výhod. Jaké například? Je to především zdroj pro cestovní ruch a související služby, ale významné místo v ekonomice kraje hrají také průmyslové podniky, které těží z blízkosti hranic, a tedy nízkých přepravních nákladů. Jedná se například o firmy vyrábějící automobilové komponenty v Nejdku a v Hranicích. Jak zlomovým okamžikem byl vstup do Evropské unie pro příhraniční region?
Přinesl otevření hranic pro volný pohyb zboží, ale bohužel ne tolik již pro volný pohyb pracovní síly nebo služeb. V podstatě můžeme říci, že se nejednalo o žádný přelom, Karlovarský kraj se na vstup dlouhodobě připravoval a samotné faktické přistoupení tak bylo jen logickým vyústěním těchto dlouhodobých procesů.
Lázeňská města v kraji přitahují návštěvníky nejen ze sousedního Německa, ale i z mnoha dalších zemí. Využívají toho podnikatelé či jejich sdružení, napomáhá vytvářením optimálních podmínek k této spolupráci krajský úřad?
Ano, kraj se snaží identifikovat oblasti, ze kterých přichází většina návštěvníků, a také regiony, se kterými je účelné oboustranně spolupracovat. Proto okamžitě po svém vzniku inicioval jednání, jejichž výsledkem bylo uzavření partnerství se sousedními spolkovými zeměmi Německa. Se Saskem byla deklarace o spolupráci podepsána v roce 2002 a s Bavorskem v roce 2004, tedy v roce vstupu České republiky do Evropské unie. V současnosti má kraj mnoho podnětů od podnikatelských subjektů v cestovním ruchu, které ukazují na ekonomicky významný podíl ruské klientely. Existuje tedy zájem navázat oficiální partnerství s ruskou stranou, jako nejlepší partner se jeví hlavní město Ruské federace Moskva.
Nabízíte i něco dalšího?
Kraj rovněž inicioval vznik sdružení Medispa, jehož účelem je sdružovat nejkvalitnější poskytovatele lázeňské péče, vytvořit hodnotící kritéria kvality lázeňské péče a prezentovat lázeňskou péči jako nedílnou součást medicíny. Karlovarský kraj se nedávno stal členem tohoto sdružení. V neposlední řadě samozřejmě kraj pravidelně prezentuje subjekty podnikající v lázeňství a cestovním ruchu v rámci světových veletrhů, vydává propagační a informační materiály, tiskoviny, publikace a podobně.