Místní i zahraniční banky začaly boj o klienty ze střední třídy
Rusko již udělalo hodně, aby na troskách komunismu vybudovalo spotřebitelsky orientovanou ekonomiku, založenou na volném trhu. Nicméně jeden velmi důležitý nástroj kapitalismu ještě chybí – prospívající síť soukromých bank po drobnou klientelu. Drobnému bankovnictví stále dominuje jediný ústav: Sběrbank, představující státem řízenou instituci ze sovětské éry. Soukromé banky, rostoucí po rozpadu Sovětského svazu, zmizely ve víru finanční krize roku 1998 – včetně úspor mnoha ruských občanů.
Situace se konečně začíná měnit. Se stabilním růstem ruského hospodářství se jak domácí, tak i cizí soukromé banky všemožně snaží expandovat na poli drobného bankovnictví. “Jsme vám blíž, než si myslíte!” volají barevné plakáty na stanicích metra v centru Moskvy, jež propagují nové místní pobočky Alfa Bank Expres.
V Moskvě a ostatních městech se jich otevírají desítky. Také další banky nabízejí služby neposkytované Sběrbankou, jako je non-stop bankovnictví a nezajištěné osobní půjčky. “Rusko dosáhlo bodu, kdy můžeme dobře vydělávat na službách klientům ze středních vrstev,” prohlašuje Didier Alix z francouzské Société Générale (SG), která na podzim otevře maloobchodní pobočku v Moskvě a dalších pět do konce roku.
Načasování expanze se řídí očekávaným schválením zákona, který má v příštích několika měsících rozšířit pojištění bankovních vkladů i na soukromé účty. Navrhovaná úprava poskytuje záruku na sto procent vkladu do výše 620 dolarů a 75 procent vkladu do 3720 dolarů. Prozatím jsou chráněny pouze účty u Sběrbanky, která tak vládne nad 68 procenty všech maloobchodních vkladů v hodnotě zhruba 26 miliard dolarů.
Vklady v soukromých bankách však mezitím narůstají i bez nového zákona. Celkový objem retailových vkladů do obchodních bank v Rusku dosáhl 40,1 miliardy dolarů, tedy více než dvojnásobek z předloňského roku. Současně s tím se tržní podíl Sběrbanky propadl ze 75 procent v roce 2000 na dnešních 68 procent a makléřská firma Trojka Dialog předpovídá do dvou let další pokles na 63 procent. Nejagresivnější hráč trhu drobného bankovnictví je Alfa, ačkoli soupeři jako je Rosbank a MDM banka také expandují. “V podnikovém bankovnictví klesají marže a vládne tvrdá konkurence,” konstatuje Maciej Lebkowski, šéf drobného bankovnictví Alfy.
Na ruský trh vstupuje také čím dál víc zahraničních bank. Kromě SG zde spřádají velké plány americká Citibank a rakouská Raiffeisen. Nejen že budují pobočky, ale nabízejí Rusům i nové služby jako je on-line bankovnictví nebo upozorňování na podezřelé a neoprávněné transakce. Raiffeisenka se pyšní sítí šesti poboček a na řadě jsou dalších tři. Citibank, globální jednička retailového bankovnictví, otevřela svou první moskevskou pobočku loni v prosinci. “Podle odhadů zatím bankovní sektor absorboval pouze 33 procent ruských úspor, takže máme obrovskou příležitost do tohoto odvětí přilákat nové klienty,” prozrazuje Nandan Mer, šéf místní jednotky drobného bankovnictví v Citibank.
Soukromé retailové banky pronikly do většiny zemí východní Evropy před více než deseti lety – brzy po pádu komunismu. V Rusku však stejné odvětví postupovalo daleko pomaleji. Mnoho bank vytvořených po rozpadu SSSR sloužilo k financování obchodních aktivit nových oligarchů nebo k rychlým ziskům prostřednictvím spekulací. Navíc banky musí překonat hlubokou nedůvěru mezi obyčejnými Rusy, kterou ještě posílila pohroma z roku 1998.
Ale spotřebitelé lačnící po úvěru jsou zřejmě ochotni odpustit a zapomenout. Banka Ruský standard, první místní se specializací na spotřebitelské půjčky, poskytla 410 milionů dolarů úvěrů od svého založení v roce 1999. Raiffeisenka má v drobných půjčkách devadesát milionů dolarů. Stále vyšší příjmy a poptávka zákazníků vedly k dynamickému růstu úvěrů na automobily a hypoték. Ruská centrální banka uvádí, že nesplacené půjčky drobných klientů dosáhly letos v červnu 6,45 miliardy dolarů, na rozdíl od pouhých 1,02 miliardy v roce 2000. “Mentalita Rusů se mění. Možnost zadlužení je pro ně přijatelnější než dřív,” komentuje Alexander Kološenko, šéf drobného bankovnictví v Raiffeisence.
Drobné půjčky představují vysoce výnosný obchod. Kološenko uvádí, že se marže spotřebitelských úvěrů v Rusku obvykle pohybují okolo dvojnásobku sazby u stejných půjček v západní Evropě. Úroky z drobných vkladů oscilují kolem dvaceti procent, přitom rublové vklady se v průměru úročí jen mírně nad pěti procenty. Pro nově příchozí banky, zejména zahraniční s malým počtem kamenných poboček, je ovšem největší výzvou distribuce. Citibank disponuje jen jednou pobočkou (stavba druhé právě probíhá), a tak spoléhá na telefonické a internetové bankovnictví, na síť terminálů u čerpacích stanic BP v Moskvě a okolí a na spojení s místním retailem. „Přesto pro nás budou velmi tvrdým soupeřem“, říká Lebkowski z Alfy.
Konečnou odpověď přinese budoucnost. Ale už teď je jasné, že se stabilizací ruského hospodářství a slábnoucími vzpomínkami na rok 1998 bude čím dál víc Rusů ze středních vrstev využívat bankovní služby. Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Pavel Makovec, www.LangPal.com
