Stát bude část pohledávek kapitalizovat
Brněnský soud povolil strojírnám Královopolská vyrovnat se s věřiteli. Po letech čekání se tak konečně uvolnila cesta k oddlužení a revitalizaci podniku. Management si však oddechne až po 28. červnu. V tento den budou totiž věřitelé hlasovat o tom, zda soudní vyrovnání přijmou. Pokud budou souhlasit, může být vyrovnání potvrzeno. Ještě předtím, v pátek 22. června, se sejde valná hromada. Jejím úkolem bude schválit kapitalizaci pohledávek věřitelů, které se zúčastní nejspíš jen Konsolidační banka (KoB) a stoprocentní dcera Fondu národního majetku (FNM) Kras. Z více než čtyřmiliardových závazků Královopolské bude na její akcie přeměněno 2,8 miliardy korun. Stát se pak prostřednictvím Krasu a KoB stane bezmála stoprocentním majitelem podniku a hlavně jeho dcery Královopolské Strojírny, v níž je soustředěna hlavní činnost firmy. Po očištění budou aktiva mateřské společnosti vložena do této dcery, a ta tak bude připravena k prodeji strategickým investorům. Tyto dvě společnosti nyní zaměstnávají necelých devět set lidí. Vše jako po másle. Královopolská sice v roce 1999 slavila sto desáté výročí vzniku, ale málem ho nepřežila. Podnik měl za sebou neúspěšný pokus o privatizaci, kupovala ho v roce 1992 firma KENAP, kterou založil tehdejší management v čele se Zdeňkem Pánkem. Nový majitel však nebyl schopen hradit Fondu národního majetku splátky kupní ceny ve výši pěti set milionů korun. Strojírny byly totiž zatíženy sporným osmisetmilionovým úvěrem na trvale obracející se zásoby, který časem narostl o úroky a penále na více než dvě miliardy korun. KENAP proto neměl kde brát na další splátky, nakonec se s FNM dohodl a Královopolskou vrátil. Další management podniku v čele s Milanem Radou později spolu s fondem vymyslel způsob, jak strojírny revitalizovat. Klíčovou úlohu měla hrát právě kapitalizace pohledávek Krasu. Rada tedy podal k 30. červnu roku 1999 k brněnskému justičnímu dvoru návrh na soudní vyrovnání (projednávala ho soudkyně Ludmila Hanzlíková) a na konci roku valná hromada kapitalizaci odsouhlasila. Jednou ano, podruhé ne. Vše se zdálo na nejlepší cestě, čekalo se jen na souhlasné vyjádření soudu. Místo toho však přišla rána do týla. Brněnský soud dal přednost návrhu drobného podnikatele Jana Pivce, jemuž Královopolská dlužila 1,4 milionu korun, a prohlásil 22. února loňského roku konkurs na majetek Královopolské. Bankrot vyhlásila tentokrát soudkyně Hana Hrstková (EURO 9/2000), která správcem určila Romana Šnyrcha. Rozčarovaní byli všichni – nejen management, ale také představitelé FNM a Konsolidační banky. Ti tehdy jednoznačně počítali s úspěchem revitalizace. Královopolská si však rozhodnutí soudu nenechala líbit a okamžitě se odvolala. Argumentovala také tím, že z Krasu se místo akcionáře stal věřitel, a ten by tak v konkursu své miliardy uplatňoval. Šance ostatních věřitelů na uspokojení by se proto minimalizovaly. Vrchní soud v Olomouci nakonec konkurs koncem srpna vzhledem k procesním nedostatkům zrušil. Nebezpečí krachu však pominulo až poté, co Královopolská přesvědčila podnikatele Pivce, ať svůj návrh stáhne. Po tomto úspěchu rozhodla vláda počátkem listopadu, že poskytne podniku garanci na soudní vyrovnání až do 550 milionů korun a zároveň schválila přeměnu pohledávek Konsolidační banky za akcie Královopolské do 350 milionů korun. O pár dní později vydal souhlasné stanovisko i Úřad na ochranu hospodářské soutěže. To byla vhodná konstelace hvězd, a management mohl znova podat návrh na soudní vyrovnání. Podal ho letošního 21. února, téměř rok po prohlášení konkursu. Ručitelským závazkem se k němu připojil také fond. Peníze budou. Soudkyně, která předtím rozhodla o konkursu, soudní vyrovnání povolila 14. května. Hrstková své rozhodnutí zdůvodňuje těmito slovy: „Projekt má od počátku výraznou podporu státních orgánů… Odhad dlužníka na výtěžnost prodejů jeho majetku a dobytnost jeho pohledávek lze považovat za reálný. Soudkyně po dohodě s navrhovateli a nejdůležitějšími věřiteli ustanovila vyrovnávacím správcem Romana Šnyrcha a zvláštním správcem Lenku Benešovskou. Věřitelé mohou své pohledávky přihlásit do poloviny června. Královopolská všem odděleným věřitelům slibuje sto procent ze zpeněžení zástav a třetinu případného rozdílu mezi výtěžkem a výší závazku. Nezajištění věřitelé dostanou třicet procent svých pohledávek a mohou si vybrat, zda v penězích (do 21. února 2003), či v akciích formou kapitalizace. „Pro vyrovnání mají sloužit výtěžky z prodeje nestrategických dcer Královopolská Slévárna a Královopolská Kovárna, jež přinesou 41 milionů korun, dále 50 milionů za podnik Královoposká RIA a dalších minimálně 146 milionů korun z prodeje nepotřebného majetku, uvedl generální ředitel společnosti Milan Rada. Výběrové řízení na Slévárnu stejně jako na Kovárnu je již ukončeno. Zdroje mají doplnit inkasa či prodej pohledávek a další peníze z pronájmu. Majetek by měl tedy všechny věřitele uspokojit, což ostatně dokládá i soupis konkursní podstaty, který v době bankrotu zpracoval Šnyrch.
