Českou optikou bych to odhadoval na mítink některého z komunistických politiků. Při troše představivosti by tady možná uspěl i levicový sociální demokrat. Soudím podle toho, v jaké budově stojím a mezi jakými lidmi se pohybuji. Je pouhý den před chicagskými primárkami a já čekám mezi zhruba dvěma stovkami odborářů a dalších sympatizantů na Hillary Clintonovou.
Tady, v odborářském domě instalatérů na západním předměstí Chicaga, má někdejší první dáma a bývalá ministryně zahraničí přednést svůj klíčový projev před primárkami ve státě Illinois.
Česká optika však neobstojí. Historická zkušenost i apetit voličů ve střední Evropě a v USA jsou naprosto odlišné. Mohu se tak pouze pousmát nad budovatelskou mozaikou u vchodu, na níž instalatér téměř árijského vzhledu v montérkách pózuje před panoramatem Chicaga. Takový obraz by mohl směle konkurovat českým socrealistickým malbám. Tady ale negativní konotace tohoto druhu umění nikdo nechápe.
Přesto nejde jen tak snadno přehlédnout, že na jednu z favoritek nadcházejících prezidentských voleb se v třímilionové metropoli amerického Středozápadu přišly podívat pouhé dvě stovky lidí. Hillary je přitom místní rodačka a celý mítink je volně přístupný veřejnosti. Pravda, je pondělí dopoledne a z práce se nemůže kvůli politické akci ulít každý. Tedy kromě odborářských funkcionářů svazu zedníků či instalatérů, kterým tento velkorysý dům se sálem patří.
Ve srovnání se svými největšími konkurenty Hillary, přestože je v Chicagu „doma“, vůbec netáhne. Jen několik dní před její „odborářskou“ akcí byl předčasně zrušen mítink republikánského favorita Donalda Trumpa na Illinoiské univerzitě, kde se mělo sejít několik tisíc příznivců a tisíce odpůrců politiky tohoto stavebního magnáta. K násilnostem došlo, ještě než Trump dorazil.
Pokud se Bernie Sanders udrží v boji o demokratickou nominaci až do léta, bude se Hillary čím dál víc posouvat doleva.
Narváno bylo i u dalšího konkurenta Hillary. Tentokrát toho zleva. V předvečer chicagských primárek totiž uspořádal beznadějně zaplněné setkání podporovatelů také druhý demokratický kandidát Bernie Sanders. V místní aule Rooseveltovy univerzity ho čekalo několik tisíc nadšených levicových voličů. Ve srovnání s konkurenty tak mítink Hillary připomíná spíše nepovedenou páteční zábavu v okresním městě.
Skupinky odborářů v džínových bundách či v barevných odborářských uniformách se trousí do auly ještě dlouho po plánovaném začátku mítinku. Ovšem Hillary má ještě větší zpoždění. K vytvoření bojovné a natěšené atmosféry využívá její tým roztleskávače a tanečníka v jednom, který se na pódiu vlní v rytmu populárních rádiových songů a v přestávkách mezi hudbou se snaží rozezpívat publikum skandováním jména prezidentské kandidátky.
Když už Hillary čeká na uvedení v zákulisí, dvě stovky odborářů se najednou proměňují v jakousi sektu. Roztleskávač určuje téměř nábožné tempo obřadného skandování, během něhož postupně přidává jednotlivá slova: „I – I believe – I believe that – I believe that she – I believe that she wins.“ (Věřím, že ona vyhraje.) A dav opakuje každé slovo po něm.
Madam Secretary
Místo vyvolávané bohyně do sálu vchází téměř sedmdesátiletá politička, která ovšem stále vypadá maximálně na padesát. Z typicky americké extáze vyčnívá starší prošedivělý muž, který si hned při příchodu chce Hillary zamluvit jen pro sebe. Lokty se probojuje do první řady a na prezidentskou kandidátku prosebně volá: „Madam Secretary!
Madam Secretary!“ Tedy až do doby, než ho diplomaticky ztiší ochranka. Nicméně oslovovat Hillary Clintonovou její bývalou funkcí ministryně zahraničí (Secretary of State) patří k dobrému vychování po celou dobu mítinku. Stejně ji osloví i mladá Afroameričanka, která někdejší první dámu přivede na pódium a připraví jí nezbytné entrée ve stylu trochu upraveného amerického snu. Jak se později dovídáme, tato žena byla dlouho nezaměstnaná a hrozilo jí, že skončí bez peněz na ulici. Spásu jí přinesly odbory – stala se totiž odborářskou inspektorkou.
„Věřím, že Hillary bude bojovat za nás ženy, za děti, rodiny i odbory. Zvedne platy, investuje do infrastruktury a změní naše školy tak, aby si v nich mohl dovolit studovat opravdu každý,“ říká trochu moc hlasitě do mikrofonu agilní třicátnice, když v sále představuje svou oblíbenou blonďatou političku.
To, že Hillary uvítala v Chicagu zrovna mladá Afroameričanka, není samozřejmě dílem náhody, ale promyšleným tahem politických poradců. Právě v této demografické skupině totiž Hillary Clintonová podle exit pollů (průzkumů při odchodu z volebních místností) výrazně ztrácí na Bernieho Sanderse.
Krajně levicový kandidát dosud dokázal především mladé ženy oslovit v řadě států efektivněji. Podle všeho se navíc Bernie Sanders své kandidatury jen tak nevzdá, přestože už prakticky nemůže Hillary v primárkách porazit. Sanders má za sebou velmi povedenou kampaň, kterou zaplatili z velké části jeho podporovatelé z drobných darů. V tom se ho snaží Hillary napodobit. Téměř každý den tak svým sympatizantům zasílá e-maily s prosbou o dar ve výši jednoho dolaru. A pokud se Sanders udrží v boji o demokratickou nominaci až do léta, bude se Hillary čím dál víc posouvat doleva.
Nová dohoda
„Jsem šťastná, že tady zase mohu být. V tomto městě jsem se narodila,“ začíná emotivně Hillary svůj projev v Chicagu, když přebírá mikrofon do ruky. Celá akce nese název Nová dohoda a má se hovořit především o „ničení překážek, které brání ekonomickým příležitostem“.
„Musíme zbourat překážky, ne stavět zdi,“ naráží Clintonová na republikána Trumpa, pravděpodobného soupeře v podzimních volbách. Trump se zatím nejvíc proslavil právě nápadem postavit zeď na hranici s Mexikem, aby zabránil nelegální imigraci Hispánců.
Tento nápad mu mimochodem zajistil hladké vítězství v primárkách v Arizoně, ve státě, kde má plánovaná zeď stát. Slovo překážka či zeď však chce Hillary Clintonová spojit s ekonomikou. Její plán na zboření ekonomických překážek má několik bodů: zvýšení minimální mzdy, rovné platy mužů a žen za stejnou práci, státní podpora ženám a mladým lidem, kteří podnikají jako živnostníci. Ale Hillary umí vedle populistických levicových receptů zaútočit i na nacionálně smýšlející voliče, kteří by se jinak mohli rozhodnout pro Trumpa.
„Je třeba postihovat firmy, které ruší v naší zemi pracovní místa a přesouvají svůj byznys do levnějších zemí. Přitom na vytvoření těchto pracovních míst získaly tyto firmy v minulosti pobídky od státu,“ prohlašuje za bouřlivého skandování svého jména téměř jasná vítězka demokratických primárek. Útočí tím na skoro deset milionů voličů, kteří v souvislosti s finanční krizí ztratili práci a jejich hněv na globalizaci dosud nevychladl.
Hlavní zlo
Každou druhou větu Hillary prokládá hesly na podporu práv žen, ale přitom ani na okamžik nezapomíná na „hlavní zlo“ současné americké politiky, Donalda Trumpa. „Lidé se obvykle chtějí stát prezidenty, aby sjednocovali, nikoli aby rozdělovali,“ končí Hillary svou krátkou plamennou řeč, během níž je všudypřítomné odhodlání postavit se Trumpovi znát nejen na ní samé, ale i mezi odboráři, z velké části Afroameričany.
Právě ti tvoří podle průzkumů voličské jádro Clintonové. Podle nedávného průzkumu deníku USA Today, který zajišťovala agentura Ipsos, by demokratická kandidátka v hypotetickém souboji s Trumpem získala drtivou většinu hlavně u mladých Afroameričanů.
S několika z nich ještě osobně promluvila po odborářském mítinku v Chicagu. Nechyběla ani nezbytná selfie s možnou budoucí prezidentkou, která jsou cenným úlovkem pracující třídy. Jediný veřejný předvolební mítink Clintonové v Chicagu však svou nenápadností napovídal, že kandidátka už si šetří síly na mnohem vypjatější souboj na podzim. Proti Trumpovi bude v Chicagu bojovat o každou ulici.
Čtěte také:
Primárky v Arizoně vyhrála Clintonová, v Utahu zvítězil Sanders
AP: Boj Clintonové se Sandersem mohou rozhodnout černošští voliči
Trump se vysmívá Clintonové, v jeho videu demokratka na Putina jen štěká
