Těžko říct, zda si malá opoziční sedmiprocentní strana zasloužila takovou mediální pozornost. Ale ODS dvacet let určovala tuzemskou politiku a její olomoucký pokus o restart lákal. Podaří se? Nepodaří? Kdo vešel do olomouckého hotelu Clarion, musel ihned získat pocit, že nepodaří.
S největší propagací zde byl přítomen Ivan Langer. Byť ne jako vysoký politik ODS, ale za svou soukromou školu Cevro Institut, která se v poslední době stala odkladištěm někdejších politiků ODS.
Novou ODS tak vítal někdejší lobbista za zájmy zavražděného podnikatele Františka Mrázka, tak řečené „Íčko“, kterého v jeho rodné Olomouci voliči v roce 2010 vykroužkovali z prvního místa kandidátky ODS. Když se Langer pouští do družného rozhovoru s jedním z někdejších „rebelů“ Ivanem Fuksou, návrat do starých časů se zdá dokonán.
Za konzervativismus je potřeba se bít
A přehled toho nejlepšího z ODS pokračuje dál. Delegáty kongresu zdraví propagačními materiály i mládežníci z Mladých konzervativců. Na první straně letáku s jejich předsedou Jiřím Fremrem, který vybízí k „ještě intenzivnější práci ve prospěch liberálních a konzervativních ideálů a hodnot“.
Sám se Fremr za konzervativní ideály příkladně bije. Známost si zjednal především v roce 2010, kdy při návratu z májky zmlátil člověka a dostal za to dvouletou podmínku. Příkladně konzervativně se pak hájil křivým tvrzením, že byl nejprve on napaden. Stíhání za tento přečin pak zahladila amnestie Fremrova životního příkladu konzervativismu a zakladatele ODS Václava Klause.
Soukromé primárky europoslanců
Nejpůsobivější je ale prezentace europoslanců ODS. Jde totiž asi o jedinou část ODS, která ještě má nějaké peníze. V rámci jejich frakce Evropských konzervativců a reformistů mají nárok na nejrůznější příspěvky, takže stánek v Olomouci je to nejmenší. Brožura o jejich pětileté činnosti je sice obsáhlá a na dobrém papíře, ale skutečné výsledky jsou sporné.
Frakce kromě britských a polských konzervativců a české ODS sdružuje nejrůznější obskurní evropské ministrany a po letošních volbách do Evropské parlamentu se možná rozpadne. Nakonec ale čeští europoslanci ODS byli na sněmu v Olomouci klíčoví. Janu Zahradilovi se podařilo získat 1. místopředsednictví, další europoslanec Evžen Tošenovský získal řadové místopředsednictví.
Nový místopředseda ODS Evžen Tošenovský (foto: ČTK).
Naopak Edvard Kožušník, který kandidoval na post předsedy, zcela vyhořel. Při jeho nesouvislém vyprávění o „nových vlacích na starých podvozcích“ se delegáti nepokrytě bavili a doufali v konec ostudy. Volby v Olomouci tak fakticky rozhodli o složení eurokandidátky ODS pro první volební zkoušku po sněmovním debaklu. Do Evropského parlamentu bude kadidovat jako jednička Zahradil, za ním Tošenovský a následně Oldřich Vlasák. Více eurospolanců ODS jistě nezíská.
Jednota před kamerami, chaos v předsálí
Delegáti při volbě mají plno řečí o jednotě, ale v předsálí to tak nevypadá. Když končící úřadující předseda Martin Kuba podává zprávu o ODS, v předsálí se ozývá: „Já toho čů… prostě nemůžu poslouchat.“ Bídu ODS dokresluje to, že autor sprostých slov je člen ODS, který během volební kampaně přidal k bloku Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové, aby se pak později zase s ostudou vrátil zpět do přeci jen stále perspektivnější ODS.
Sálem se linou smutné debaty, kdo na jakém místě přišel o politickou práci. Špičaté boty zmizely, SPZ aut 0007 nejsou v dohledu. Z minulé éry přišly jen ti nejodolnější, kteří nikdy nepropadli zlatokopectví. Například kdysi nejnepopulárnější ministr Tomáš Julínek. Expředsedové nejsou raději ani pozváni. Petr Nečas se jen nekonečně točí ve videosmyčce v propagačním snímku europoslanců.
Hořký odchod Němcové
Ve světle kamer se ale ODS snaží ukázat jednotu a nový start. Nový předseda Petr Fiala se dokáže zaštítit všemi od šéfa prvorepublikových agrárníku Antonína Švehly, britské premiérky Margaret Thatcherové, přes Klause, Nečase až po poraženou sokyni Miroslavu Němcovou. Ta je smutnou postavou sjezdu.
Během projevu Petra Fialy není jednotná ani její stranická Vysočina, polovina tleská, polovina sedí spolu s Němcovou jako zařezaná. Její kandidátský projev je pak plný uraženosti a zneuznání. Zisk pouhých 66 hlasů proti 437 hlasům Fialy je totální debakl. Fiala může být spokojen, ale zároveň musí řešit velký problém, že ODS nemá v čele ani jednu ženu.
Příliš úspěšný na zvolení
ODS se sice pokusila o restart, zvolila Fialu a změnila stanovy, ale nepochopitelně vyautovala z vedení nejpopulárnější osobnost strany Jiřího Pospíšila. Přestože platil za favorita volby 1. místopředsedy, s ostudou nedosáhl ani na post řadového místopředsedy. Přitom s Němcovou je aktuálně nejpopulárnější tváří, věří mu 32 procent lidí podle agentury CVVM. Proti tomu Fialovi věří zatím jen 15 procent lidí.
Pospíšil také jako jediný dokázal v posledních krajských volbách vyhrát nad ČSSD ve svém Plzeňsku. Ani to ale nepomohlo. Nová ODS se zjevně nechce voličům příliš podbízet. Odvážné rozhodnutí od strany, která osciluje na hraně zvolitelnosti do Poslanecké sněmovny.
Čtěte také:
Jan Zahradil: Eurovolby budou lakmusovým papírkem pro nové vedení ODS
ODS vyměnila celé vedení. Po Fialovi uspěli i starostové či europoslanci
Šéfem ODS se stal bývalý rektor Fiala, získal drtivou podporu sněmu
