Menu Zavřít

REPORTÁŽ: Léčitel nebo šarlatán, ezoterice se daří i v 21. století

26. 4. 2013
Autor: Petr Horký

V téhle branži si musíte dát pozor na spoustu podvodníků, říká mi důvěrně Pavel Švarc, zavalitý muž v kovbojském klobouku, který na první pohled vypadá spíš jako tramp než jako šaman. „Jak je poznám? Že ten člověk mluví divně,“ vysvětluje Švarc, zatímco snímá balíček tarotových karet.

Se svou manželkou Markétou Pavel Švarc už sedm let provozuje šamanskou léčitelskou poradnu nazvanou Přístav 69. Jedna šamanská léčba prý trvá dvě až čtyři hodiny a zájemce za ni zaplatí tisícovku za hodinu. „Během šamanské léčby si bubnem změním vědomí a jdu pro ztracenou duši,“ popisuje Švarc rituál. Zájem o jeho služby je slušný – takových „sezení“ mají Švarcovi někdy až dvacet za týden, jindy stejný počet za celý měsíc. Kromě toho se Švarc zabývá také numerologií a výkladem karet.

Tajemný byznys

Švarcova praxe patří do tajemstvím zahaleného byznysu s duchovnem. Najít odborníka, který by dokázal spolehlivě vyčíslit velikost tohoto odvětví, je nemožné. Hrubou představu o byznysu s duchovnem je však možné si udělat na pražském Výstavišti, kam se ezoterikové jednou za rok sjíždějí na veletrh.


OBRAZEM: Kartářky, léčitelé a vnitřní dítě


Vedle vykladačů karet tu sedí věštkyně z křišťálových koulí či kyvadélek, ke svým stánkům lákají prodejci energetických kamenů a mandal, své služby nabízejí léčitelé negativních emocí. Ezoteriku tady lze rozdělit zhruba na dvě části: na předměty a služby. Do první kategorie patří kameny, duchovní knihy, obrazy či kyvadélka, která se prodávají za několik stovek korun. Služby, tedy různé způsoby léčení, věštění nebo zmíněný výklad karet, stojí většinou o řád více.

Na veletrhu ale kartářky nabízejí spíše jen vzorek svých služeb. Dvacetiminutový výklad tu přijde na 400 korun. „Účel je udělat si tu kontakty, ne vydělat. Budu ráda, když pokryji náklady na pronájem stánku,“ říká Kateřina Šlehoferová, povoláním grafička, která si však také několikrát do týdne přivydělává výkladem karet a čištěním špatných energií metodou SRT.

Léčení špatných emocí je zdrojem obživy také pro Hanu Růžičkovou. Její terapie má název RUŠ a jedno sezení klienta, které může trvat i čtyři hodiny, vyjde na 3500 korun. RUŠ terapie slibuje, že člověka zbaví trápení všeho druhu – od traumat z týrání či znásilnění přes finanční i vztahovou krizi až po syndrom vyhoření a depresi. Na nezájem si Růžičková stěžovat nemůže, říká a ukazuje diář plný schůzek. Plný je skoro každý den. „Čím dál tím víc lidí zjišťuje, že přes materiálno se šťastnými nestanou. Tahle společnost nás učí, co je správné, ale ne, jak být šťastný,“ říká Růžičková.

Svět hledačů cesty

Klasická ezoterika zabírá pouze třetinu secesního paláce pražského Výstaviště. Vykladači karet a vědmy s křišťálovými koulemi jsou jen jedním, řekněme radikálnějším, pólem určitého životního stylu, na jehož druhém, umírněném, konci najdeme bio stravu, ekologii nebo přírodní medicínu. Ezoterika, léčitelství či biopotraviny dohromady přitahují typ lidí, o kterých by se dalo říci, že odmítají čistě racionální pohled na fungování současného světa.

Lekce smíchu. V popředí mandala.

Jejich zaměření dobře ilustrují témata přednášek, které probíhají během festivalu: role ega v partnerských vztazích, alternativní výchova dětí nebo práce s energiemi. O potřebě společenské změny tu přednáší podnikatel Karel Janeček, o „plném životě“ zase geolog Václav Cílek. Přes videokonference ale účastníci diskutují i s ezoterickými guru třeba z Ruska nebo USA.

Všechny tyto proudy dohromady tvoří Festival Evolution, který už desátým rokem pořádá Ctirad Hemelík. „Biostyl a zdravé potraviny zažívají velký růst. Co se týče ezoteriky a duchovna, to je těch deset let úplně stejné,“ říká Hemelík. Obrat festivalu se pohybuje v řádu milionů korun a rok od roku mírně roste. Festival letos navštívilo 15 tisíc zájemců. Pokud každý utratil alespoň tisícikorunu, pro vystavující to znamená tržbu 15 milionů. Byznys ale doopravdy začíná, teprve když se zavřou brány festivalu a zájemci o duchovno si dohodnou návštěvu „sezení“.

Když se dostáváme k otázce podvodníků, Hemelík se zamyslí, poté odpoví šalamounsky. „Když za mnou přijde návštěvník a řekne mi, že tam mám nějakého šarlatána, že s ním má špatnou zkušenost, tak mu řeknu: ,To je tvoje zkušenost s tím člověkem, tys ji měl zažít, vezmi si z toho to, co máš.‘ Pro mne je to z podnikatelského hlediska slušný člověk, který zaplatil za stánek. Když se člověk na zkušenosti zasekne s tím, že je špatná, tak si z ní nic nevzal,“ říká Hemelík.

Paní Daniela Dufková z Prvního čarodějnického obchodu v Praze, která se představuje jako Kobold Pražský, má ještě jednodušší návod, jak rozpoznat podvodníka: „U kuchaře to taky poznáte, když se to jídlo nedá žrát. Po návštěvě někoho se třeba člověk cítí ještě hůř,“ předkládá svůj tip čarodějnice.


• Čtěte také:

MM25_AI

Mastní zabijáci: Pověsti o „léčivých“ potravinách a doplňcích jsou jen marketing

Jiří Vorlíček: Lidé se svého nádoru prostě dožijí

  • Našli jste v článku chybu?