NÁHRADNÍ POZEMKY Má smysl prodloužit o dva roky období, do kdy mají původní majitelé pozemků nárok na vydání svého majetku v adekvátní formě - tedy opět v podobě pozemků? Podle ODS, vlády i ministerstva zemědělství ano.
NÁHRADNÍ POZEMKY Má smysl prodloužit o dva roky období, do kdy mají původní majitelé pozemků nárok na vydání svého majetku v adekvátní formě - tedy opět v podobě pozemků? Podle ODS, vlády i ministerstva zemědělství ano. Na náhradní pozemky mají ze zákona nárok lidé, jež o ně v předlistopadovém období přišli, ale kteří v současné době nemají zájem zemědělsky hospodařit. Podle ministerstva zemědělství činí hodnota nároků v současné době zhruba 1,6 miliardy korun, odhadem jde o statisíce lidí. Z původních restituentů ale více než 80 procent nároky na majetek prodalo, takže o náhrady dnes žádají podle statistik Pozemkového fondu ČR (PF) takzvaní postupitelé. Ti přitom nemají o pozemky, které PF na tyto účely ve veřejných nabídkách nabízí (přičemž mají absolutní přednos při jejich výběru), zájem. PROČ NENÍ ZÁJEM? Restituenti, nebo dnes především postupitelé, po celou dobu procesu výdeje náhradních pozemků argumentují, že parcely nabízené Fondem jsou jakýmsi odpadem, jsou nevyhovující a hospodářsky nevyužitelné. To ale není podle expertů pravda. Podle předsedy výkonného výboru PF Josefa Miškovského restituenty odmítané pozemky kupují v řadě případů zemědělci, takže hospodářsky využitelné jsou. Uvedené statistiky to ostatně potvrzují. Skutečná potíž je tak patrně v tom, že dnes již většinou postupitelé chtějí získané pozemky co nejvíce zhodnotit, takže optimální pro ně jsou stavební parcely. PF ale disponuje jen zemědělskou půdou. Té je navíc málo zejména v okolí měst a především Prahy. Argumentem zastánců posunutí restituční tečky je také to, že se restituenti o nabídce pozemků od PF nedozvědí. Skutečností ale je, že veřejné nabídky jsou dostupné na internetu a ze zákona je nutné zveřejnit je také v celostátním tisku. DEJME JIM JEŠTĚ ČAS
Podle ministra zemědělství Petra Zgarby se tedy v praxi oprávnění restituenti o své nároky nestarají. „Přestože mají ve vypořádání absolutní přednost, je jejich zájem ještě nižší a často k vlastnímu převodu ani nedojde. Přitom čím déle budou váhat, tím větší bude možnost, že PF nebude mít již potřebné náhradní pozemky k dispozici. Navrhuji tedy: dejme těmto spáčům ještě určitý časový prostor. Jaký, to je otázka diskuze,“ míní ministr.
Podle jeho názoru ale restituční tečku posouvat donekonečna nelze. „Možnost morálního vypořádání se pak stává fraškou a ideální přihrávkou všem číhajícím spekulantům. Problém nevyřešíme a za pár let budeme přešlapovat na stejném místě,“ tvrdí Zgarba.
**PODNIKÁNÍ STRÁDÁ
S tím ale nesouhlasí stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež. Podle jeho názoru není možné měnit pravidla výdeje náhradních pozemků v průběhu procesu a také nelze od sebe oddělovat původní restituenty a postupitele, které nelze nazývat spekulanty. Papež se tedy domnívá, že posunutí o dva roky je správné, ve hře je podle něj i návrh občanských demokratů podaný k Ústavnímu soudu, aby byla restituční tečka zrušena úplně.
Nedořešené vlastnické vztahy k půdě ale v řadě lokalit zcela paralyzují rozvoj žádoucích podnikatelských aktivit. To si uvědomuje i Papež: „Ano, někde to může znamenat zádrhely,“ připouští.
