Ústavní soud (ÚS) zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů.
V jednomyslně přijatém nálezu soud uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod.
Právě na nerovnost mezi lidmi, kteří už získali pozemkovou náhradu, a restituenty, jejichž nárok by se takto uspokojit nepodařilo, upozorňovali senátoři v čele s Tomášem Grulichem (ODS). Druhá skupina restituentů už by dostala jen peněžní náhradu, podle senátorů vyplácenou ve zcela nedostatečné výši.
„Tato novela zákona o půdě tedy představuje pouze snahu státu, respektive Státního pozemkového úřadu, skrýt vlastní neschopnost restituční nároky řádně a včas vypořádávat,“ stálo v senátorském podnětu. Stát podle advokáta senátorů Martina Purkyta tváří v tvář restitučním nárokům dlouhodobě selhával.
Podle ústavních soudců by restituční tečka připadala v úvahu v situaci, kdy státu zcela dojdou vhodné náhradní pozemky, což se ale neprokázalo. „Jelikož ÚS nemá k dispozici přesvědčivé indicie, jež by jej mohly vést k úsudku, že stát skutečně již není schopen poskytnout oprávněným osobám náhradní pozemky, musí konstatovat, že se nepodařilo prokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl,“ řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
Církve jako oběť vlády: Babiš souhlasí se zdaněním restitucí
Podle ÚS není smyslem dnešního nálezu možnost restituční tečky jednou provždy vyloučit. Musela by však více brát v úvahu legitimní očekávání restituentů.
Předseda soudu Pavel Rychetský zdůraznil také skutečnost, že novela vůbec neřešila, co bude s probíhajícími soudními spory. „Nebylo vůbec jasné, zda by i v těchto případech zanikl nárok a soudní řízení by musela být zastavena, anebo zda by interpretací soudy - každý asi jinak - mohly v řízení pokračovat,“ popsal Rychetský.
Podle Purkyta je v Česku asi 46 tisíc lidí s oprávněným nárokem, se kterými se stát dosud nevypořádal. U dalších není rozhodnuto ani o samotném restitučním nároku. „To je absolutně bizarní situace, která nemá místo v právním státě,“ řekl Purkyt.
S druhou restituční tečkou nesouhlasil ani Spolek pro ochranu zájmů restituentů. Někteří restituenti dnes k soudu přišli nález osobně vyslechnout, přivítali jej.
| Restituční tečka |
|---|
| - V minulosti už začala restituční tečka platit pro nároky, které původní majitelé pozemků či jejich potomci prodali. Zatímco do konce roku 2005 nebyl rozdíl mezi přímými restituenty a těmi, kdo nároky odkoupili, od ledna 2006 už mohli takoví jednotlivci či firmy žádat jen o finanční náhradu. Tečka přitom měla původně platit už tehdy pro všechny bez rozdílu. V prosinci 2005 se ale do věci vložil Ústavní soud, který v rozhodnutí prohlásil, že by bylo nespravedlivé upřít lidem, jimž pozemky zabavil komunistický režim, právo na satisfakci. |
| - Ústavní soudci při svém tehdejším rozhodování přihlíželi i k tomu, že v předchozí praxi se - někdy za podezřelých okolností - k lukrativním pozemkům často dostávali spekulanti a sedláci či jejich potomci vycházeli při žádostech zkrátka. „Ústavní soud při dokazování zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byli uspokojováni naopak jiné osoby, skupující nároky na restituční plnění,“ prohlásil v prosinci 2005 předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. |
| - Restituce zemědělské půdy umožnil zákon o půdě, který v květnu 1991 přijalo Federální shromáždění. Kromě pozemků a souvisejících usedlostí měli původní vlastníci nárok i na náhradu zabaveného živého inventáře. Původní nemovitosti se podle této normy vracely jen v případě, že na nich během let nevyrostla například sídliště. Pokud restituenti nestáli o pozemky, měli nárok na vyplacení, ovšem při něm se vychází z hodnoty pozemků na začátku 90. let. |
| - Nízká finanční náhrada, která měla být jedinou formou odškodnění za komunisty konfiskované pozemky, je přitom už řadu let terčem kritiky. Stává se například, že se původně zemědělská půda v okolí velkého města změnila na stavební parcely, které by dnes stály několik tisíc korun za metr čtvereční. Podle stanoveného klíče, na kterém nic neměnila ani nyní zrušená restituční tečka. |
| - Loni v srpnu ovšem Ústavní soud konstatoval, že náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle Ústavního soudu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let. Jde přitom o průlomový nález, dosud se ceny podobně aktualizovaly jen u náhrad podle zákona o mimosoudních rehabilitacích (restituce například dílen, malých podniků či domů), a to na základě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. |
| - Restituční tečka se do zákona o půdě poprvé dostala před 15 lety za koaliční vlády vedené ČSSD, a to přes odpor pravicové opozice, která se ji ještě koncem roku 2005 na poslední chvíli pokusila odložit. Nakonec ji na základě návrhu 24 senátorů a 57 poslanců krátce předtím, než měla vstoupit v platnost, omezil Ústavní soud. Podruhé zavedla restituční tečku novela zákona o Státním pozemkovém úřadu z roku 2016, také o ní ale ještě rozhodoval Ústavní soud, na který se loni obrátila skupina 18 senátorů. |
Dále čtěte:
