David Attenborough má úplnou a neúprosnou pravdu, když říká, že lidstvo bude muset omezit maso, pokud chce zachovat ekosystémy planety a přežít, myslí si lékař Viktor Růžička. Medicíně se už ale nevěnuje. Místo toho se rozhodl vstoupit na pole gastronomie a přinést tam rostlinné alternativy ke klasickým potravinám, které budou téměř k nerozeznání od svých živočišných protějšků. Pod značkou Sinea Foods tak ve spolupráci s partnerskými výrobci jídel vzniká třeba rostlinná majonéza, několik druhů pomazánek a sladkých proteinových tyčinek či sýr bez mléka.
Sám se stal veganem před šesti lety, protože k tomu našel důvody etické, zdravotní i ekologické. Když si dal dohromady to, že se chce zbavit nadváhy, a to, že zabití zvířete člověkem, jenž netrpí hlady, považuje za vraždu bez účasti soudců a policie, vyšlo mu, že nejlepším řešením těchto problémů bude, když se dá na rostlinné stravování. K těmto skutečnostem se přidalo ještě jeho skálopevné přesvědčení, že průmyslové zemědělství představuje pro planetu zlo – způsobuje vymírání druhů, ztrátu biodiverzity a degradaci krajiny. Slouží přitom hlavně k zásobování živočišné výroby krmivem.
„Odpadnutím živočišné výroby by klesla potřeba provozovat zemědělství zaběhnutým zhoubným způsobem,“ tvrdí Růžička. „Já nicméně věřím, že lze nalézt a dovyvinout technologie, které umožní zcela ekologický a nezatěžující chov zejména nižších živočichů, který snad nemusí být eticky sporný,“ dodává pro redakci Euro.cz. Sám investoval do moderního ekologického zemědělství skrze svůj holding dohromady 1,2 miliardy korun.
Podporuje například indoorový chov ryb, který splňuje všechny požadavky na ekologii a udržitelnost. Nicméně za etický ho stále nepovažuje. „Ryba má bez pochyby duši, a právě zneužití a zabíjení všeho, co má duši, by člověku mělo být zapovězeno,“ tvrdí. Právě proto se svou značkou Sinea Foods chce oslovit především flexitariány a vegetariány, tedy lidi, kteří v současnosti maso a živočišné produkty omezují, ale úplně se jich nevzdali.
Aby se to dalo jíst…
Možná totiž bojují se stejnou překážkou jako před lety nadšený veganský nováček Růžička, když skládal do košíků první rostlinné sýry a klobásy – zjistil totiž, že kvalita produktů kolísá a jíst je vyžaduje často velké sebezapření. Tehdy ještě pracoval ve firmě z oblasti laboratorní diagnostiky a ,life science‘, kterou založil v roce 1992. Brzy však nad sterilním lékařským prostředím v jeho očích zvítězilo nutkání inovovat české potravinářství.
„V roce 2017 bylo v obchodech sotva něco poživatelného. Brzy jsem pochopil, že pouze veganská produkce nebude stačit, a začali jsme skupovat tradiční potravinářské firmy. Cílem bylo přidat do jejich portfolia rostlinné alternativy. To je dnes náš potravinářský holding,“ vysvětluje Růžička. Do jeho portfolia spadá výrobce rostlinných majonéz Maya, saláty a pomazánky od firmy Gastro-Menu, ,paštiky‘ Gourmet paté od AFP, ovocné a proteinové tyčinky Markol, alternativy sýru Tudlee nebo pomazánky Druid a nápojové shoty. Kromě produktů vlastní výroby dováží Sinea Foods například ještě rostlinné smetany ze zahraničí.
Cílem firmy je všechny tyto lahůdky zkvalitnit. Byť například levné pomazánky od českého výrobce pojmenovaného po keltském knězi svou chemickou chutí stále připomínají klasické rostlinné paštiky Pátifu, sýry jihočeské značky Tudlee patří k těm výživově nejnabitějším na trhu.
Klasická rostlinná alternativa sýru běžně sestává z kokosového tuku, bramborového škrobu a dochucovadel. V lepším případě, kdy si ho lidé vyrábí doma, se pak dělá z ořechů a různých druhů olejů. Dohromady se však jedná vždy o plátek tuku s vysokou kalorickou hodnotou a zanedbatelným podílem bílkovin. V případě sýru Tudlee tomu tak každopádně není.
Jeho základ sice rovněž tvoří kokosový olej, k němu ale výrobce přidává bílkoviny z fava fazolí. Navíc tyto sýry lze použít ve studené i v teplé kuchyni, protože díky dalším přísadám se ,táhnou‘ podobně jako běžná cihla. A firmě Druid lze pomazánkový přešlap odpustit – českobudějovický podnik se totiž zaměřuje především na produkci válcovaných těstovin. Tuto značku miliardář Růžička zakvíroval teprve loni společně s dovozcem exotického ovoce Virunga a značkou příslušenství pro keto dietu It's my life.
Kešulín mají zákazníci rádi
Další firma z holdingu, Markol, pochází z Jevíčka a z ovoce tvoří nepečené sladké svačinky s přidaným proteinem. Gastro Menu je zase příkladem podniku, pro nějž rostlinné alternativy živočišných výrobků nepředstavují poslání, ale jen část sortimentu. Tradice značky sahá do roku 1998, kdy vznikla ze spojení firem Rybex a Delika. Kromě veganských potravin nabízí především klasické aspiky, rybí pochutiny a saláty, jako je například poctivý ,vlašák‘ a ,pařížák‘ nebo bagety do automatů. Celkově pod Vendeavour spadá dvacet značek.
Právě na tyhle ,retro‘ lahůdky si potrpí zakladatel Sinea Foods úplně nejvíc. Tvrdí, že chuť těch jeho podle některých zákazníků předčí originály. Nicméně jejich milovníci by si měli dát pozor na množství dobroty, které zkonzumují - veganský vlašský salát má energetickou hodnotu 986 kJ a obsahuje 19 g tuku na 100g, ten klasický má 832 kJ a 17 g tuku. Velké oblibě se u nakupujících prý těší i rostlinné paštiky, houbové jerky a camembert z kešu. „Říkáme mu romanticky Kešulín,“ prozrazuje Viktor Růžička.
Maso vyrábět nebudeme
Právě zájem zákazníků vynesl vloni jeho holdingu Vendeavour obrat 1,7 miliardy korun. Pokud vyjdou všechny plánované akvizice v oblasti hotových jídel, zvedne se toto číslo na tři miliardy, slibuje podnikatel. Celkově plánuje letos zakoupit pět dalších firem, kterým pomůže s celkovým zefektivněním výroby. Významným krokem za uplynulý rok totiž byla kompletní strukturální reorganizace holdingu. V rámci ní dceřiné společnosti přešly buď pod nově vzniklý investiční fond VENDEAVOUR SICAV, který aktuálně sdružuje šest společností působících zejména v odvětví potravinářství, nebo se staly součástí skupiny Rose Garden a.s. Sem patří firmy, které svůj potenciál teprve rozvíjí. Cílem je tyto společnosti podpořit v budování pevné a stabilní pozice na trhu a následně je vložit do fondu VENDEAVOUR SICAV.
Získané finance chce použít na splnění dvou dalších růstových cílů – otevření vlastní kamenné prodejny a export některých komodit do zahraničí. Jeho největším snem je pak mít alespoň malou firmu v každé světové zemi. Oč naopak Růžička vůbec neusiluje, je výroba alternativ k masu. Spokojí se s dovážením plodů chlebovníku, které se místo něj dají použít například do rostlinného gyrosu.
„U náhražek masa se spojuje technologická čili finanční náročnost a obsazenost této parkety. V této oblasti bylo dosaženo fenomenálních pokroků. Žel Bohu, ty lepší produkty se v Česku zatím nedají koupit,“ vysvětluje.
Nedostatky vidí i na veganském sýru – právě kvůli jeho nevalné výživové hodnotě. Zatím rovněž neexistuje univerzálně použitelná rostlinná alternativa vajec. Ty se při pečení nahrazují většinou olejem a míchaná vajíčka se pak tvoří osmažením rozmačkaného tofu s černou solí. Možná že ale právě volské oko, při jehož získávání nebyl žádné slepici ani volovi zkřiveno ani pírko, respektive chlup, bude dalším technologickým průlomem Viktora Růžičky. To vše samozřejmě v souladu s jeho vizemi ohledně šetrného a udržitelného přístupu k zemědělství - zejména v potravinářství se podnikatel řídí mottem ,Tvořit, růst, žít‘.
