Šéf Konsolidační banky věří, že ze tří set miliard zachrání třetinu
Kamil Ziegler (38) Generální ředitel a předseda bankovní rady Konsolidační banky vystudoval VŠE v Praze a v roce 1984 nastoupil do Státní banky československé. V roce 1990 nastoupil do pobočky Komerční banky v Liberci a o dva roky později přešel na centrálu do Prahy do funkce vrchního ředitele. V roce 1997 přešel na funkci náměstka generálního ředitele v České spořitelně. V březnu 1999 se stal šéfem Konsolidační banky a od té doby ustál několik lobbistických akcí usilujících o jeho odvolání.
EURO: Bude podle vašeho názoru smlouva o restrukturalizaci, která má nahradit existující státní záruku za aktiva a pasiva Investiční a Poštovní banky, pro Konsolidační banku lepší, než by byla smlouva o prodeji aktiv a pasiv IPB, která se připravovala před zavedením nucené správy v bance? ZIEGLER: Měla by být lepší už proto, že na ni bude více času. Navíc dává Konsolidační bance možnost se na aktiva bývalé IPB, které buď dostane do bilance, nebo za něž bude ručit, dobře připravit. Smlouva, která se připravovala předtím, měla být o prodeji části podniku, což znamená, že KoB by naráz dostala veškerá aktiva včetně budov atd., navíc aktiva, která jsme neměli zmapována. Z tohoto hlediska to pro nás byla do určité míry nepřijatelná transakce. EURO: Jakou podobu tedy bude mít připravovaná smlouva? ZIEGLER: Na tom se samozřejmě teprve pracuje, ale umím si představit, že bude mít podobnou strukturu, jako má smlouva o restrukturalizaci a ručení za aktiva České spořitelny. EURO: Aktiva z Komerční banky se po poměrně vzrušené diskusi vyváděla do dceřiné společnosti Konpo, a to proto, že Konsolidační banka již neměla kapacitu pro přijetí takového objemu aktiv. To, co přijde z IPB, bude jistě násobek tohoto objemu. Budete schopni spravovat takový objem aktiv? ZIEGLER: Touto otázkou předjímáte, že aktiva IPB budou do Konsolidační banky převedena. Nicméně KoB je skutečně nyní v jiné situaci, než byla před tři čtvrtě rokem. Dnes již existuje skupina Konsolidační banky, do níž patří Konpo a Česká finanční. A pokud to bude technicky možné, tak na obě dcery by měla přejít část pohledávek IPB. Zcela jistě by mělo dojít i k většímu zapojení Revitalizační agentury, která je rovněž součástí skupiny. Kapacity se tedy zmnožily, i když je třeba upřímně říci, že jsme stále ve vleku narůstajícího objemu pohledávek, které k nám přicházejí. Samozřejmě pokud bychom měli přijmout významnou porci aktiv z IPB v tomto okamžiku, tak to nedokážeme. Intenzivně se však připravujeme, abychom v poměrně krátké době byli schopni převzít poměrně velký balík pohledávek. EURO: Hovoří se o tom, že do Konsolidační banky by mělo přejít zhruba za 150 miliard aktiv IPB, dnes tedy již ČSOB. ZIEGLER: Já portfolio bývalé IPB přesně neznám. Máme tým odborníků, kteří na tom se zástupci ČSOB v současné době pracují. Číslo, o kterém mluvíte, může asi být pesimistickou variantou. Naším úkolem je připravit celou skupinu na to, co ji čeká. Nutno říci, že se přitom určitě neobejdeme bez výrazného zapojení Revitalizační agentury. EURO: Jaká by měla být ona aktivnější role Revitalizační agentury, kterou by měla při správě aktiv bývalé IPB hrát? ZIEGLER: Nová role agentury by se měla týkat především asset managementu a řízení a správy majetkových účastí, které Konsolidační banka nabude. Mělo by jít vlastně o nový, kvalitativně vyšší stupeň revitalizace. On ten první stupeň je u konce, protože u těch pěti společností, které především byly předmětem revitalizačního programu (Zetor, Vítkovice, Alia–Chem, Škoda a Tatra, pozn. red.), je již jiná situace. Všechny tyto firmy jsou ve stabilní či alespoň stabilnější pozici než před rokem, všechny vyrábějí a ve třech z nich se intenzivně hledá strategický partner. Koncept Revitalizační agentury se tedy změní. Tím se samozřejmě i může uvolnit část jejích kapacit pro správu aktiv bývalé IPB. EURO: Ovšem Revitalizační agentura má limitovanou dobu své existence. ZIEGLER: Ano, ale ještě má zhruba dva a půl roku. A my nepředpokládáme, že bychom problém aktiv IPB řešili deset let. Jejím úkolem bude především realizovat restrukturalizační kroky a pak se pokusit tyto majetkové účasti prodat. Samozřejmě nelze čekat, že sto procent toho, co k nám přijde na vstupu, odejde za sto procent na výstupu. EURO: Dosažená cena bude hodně záviset i na tom, jak rychle se podaří převést aktiva z ČSOB do KoB, protože časem se budou zhoršovat a ČSOB není příliš motivována k tomu, aby je aktivně spravovala. ZIEGLER: To ale je i jedna z možností řešení – motivovat tuto banku k efektivní správě. EURO: Lze to ještě udělat? ZIEGLER: Určitě. Je to jenom o tom, jak se domluvíme. Neznám počet pohledávek, které by k nám měly přijít, ale může jich být několik tisíc. Například menší pohledávky nemá smysl převádět do KoB, protože s tím je spojena spousta technických problémů. Je možné je převést pouze bilančně a na základě mandátní smlouvy je ponechat ve správě ČSOB. To může být i nemusí součástí smlouvy o restrukturalizaci. EURO: Smlouva mezi ČSOB a ministerstvem financí předpokládá, že smlouva o restrukturalizaci bude podepsána do tří měsíců. ZIEGLER: Termín je delší. Jsem si jist, že bychom se k podepsání této smlouvy do tří měsíců nezavázali. Vždyť například jen smlouva o restrukturalizaci a ručení za aktiva České spořitelny má zhruba dvě stě stran. U IPB navíc musí nejprve auditoři stanovit čistou hodnotu aktiv. Tu nikdo dnes nezná. Vždyť nikdo nevěděl, co se prodává a co se kupuje. Musím k tomu podotknout, že když se dnes hovoří o tom, že se mělo s prodejem počkat čtrnáct dní, či měsíc, tak je jasné, že ani takové řešení by na tomto stavu nic nezměnilo. Ani za měsíc by nikdo nevěděl víc než toho 19. června. O tom, co je vlastně v bance, v podstatě nyní s ČSOB na základě pověření ministerstva financí jednáme. Potom teprve se může vyjasnit, co si chce kupující nechat a co je, či není předmětem státní záruky. EURO: Ale aktiva se mohou časem znehodnocovat. ZIEGLER: Jednání s ČSOB jsou sice poměrně ostrá, ale velmi profesionální a korektní. A s profesionály se dá pracovat rychle a efektivně. Oběma stranám je jasné, že otálení může vést k tomu, že aktiva budou ještě horší, než jsou. EURO: Aktiva by měla Konsolidační banka kupovat za jejich čistou hodnotu? ZIEGLER: Ano. EURO: Ovšem stát a centrální banka vystavili ČSOB stoprocentní záruku za aktiva. Kdo jí tedy nahradí rozdíl mezi stoprocentní nominální a čistou hodnotou? ZIEGLER: Ve smlouvě o vystavení záruky jsou přesně uvedeny vzorce, podle kterých bude určeno, co zaplatí ČSOB za IPB, a to právě na základě čisté hodnoty aktiv. Podle mého názoru lze předpokládat, že tato hodnota může být záporná. My tedy možná budeme kupovat za cenu, která sice bude odpovídat čisté hodnotě aktiv, ale nepůjde o fair value. To je dokonce dost pravděpodobné, protože jinak by IPB nebyla v problémech. Čistá hodnota aktiv zobrazených v bilanci IPB nebude zobrazovat jejich reálnou hodnotu. To musí posoudit oba vybraní auditoři, kterými jsou ze strany státu KPMG a ze strany ČSOB Arthur Andersen. EURO: Nicméně na základě vystavené stoprocentní záruky za aktiva IPB doplatí tedy zbylou částku ČSOB ministerstvo financí? ZIEGLER: V podstatě ano. EURO: Lze alespoň zhruba odhadnout výtěžnost aktiv bývalé IPB, která zřejmě přejdou do Konsolidační banky? ZIEGLER: To dnes nelze odhadnout. Ale mohu říci, že to nebude určitě stoprocentní ztráta. Například návratnost pohledávek, kterou dnes realizuje například Konpo, je vyšší, než jsme čekali. Zatím sice žádné pohledávky neprodali, ale třeba jen na úhradách úroků a splátek jistin přišlo za čtyři měsíce kolem tří set milionů korun. EURO: Můžete charakterizovat aktiva, která do Konsolidační banky přišla z České spořitelny a Komerční banky? ZIEGLER: Je zapotřebí rozlišit dva bloky. První je z loňského podzimu, což jsou aktiva z Komerční banky (za 23,1 miliardy korun, pozn. red.). To byla opravdu aktiva z kategorie ztrátových pohledávek. Blok, který poté přišel z této banky do Konpo, je z hlediska kvality o něco lepší. Stejně tak aktiva za zhruba 33 miliard, která přišla v listopadu ze spořitelny, byla o něco lepší než ta, co přišla o rok dříve. Jsou tu klienti, kteří platí přesně, i ti, co zcela přestali splácet. A ti zejména poté, co je navrhneme do konkursu, kupodivu dokážou začít rychle komunikovat. Nelze tedy říci, že ve skupině Konsolidační banky leží jen tři sta miliard nepoužitelných aktiv. Dá se z nich získat několik desítek miliard korun, možná šedesát, možná sto. EURO: Za dobu, co tato aktiva leží v Konsolidační bance, došlo k jejich zhoršení? ZIEGLER: V samotné Konsolidační bance došlo k mírnému zhoršení. Aktiva, která šla do Konpo, již byla ztrátová, takže nemají kam klesat. Ale zejména pohledávky za většími firmami mají vyšší výtěžnost, než se obecně očekávalo. Část těchto firem se začíná vzpamatovávat. EURO: Směnky Škoda Holdingu jsou nyní v ČSOB a je potřeba je kapitalizovat před druhým kolem směnečného programu. Je možné o tom komunikovat s ČSOB. Nestaly by se v případě kapitalizace potom akcie rizikem ČSOB? ZIEGLER: To jsou momenty, které individuálně konzultujeme, a je pochopitelné, že ČSOB si je vědoma rizika, o němž jste hovořil, a toto riziko nechce podstoupit. Proto ho budeme muset podstoupit my. Je potřeba říci, že se zde objevily ze strany managementu Škody optimistické úvahy o tom, že když směnky dostane KoB, všechno zkapitalizuje na holdingu, a tím bude vystaráno. Tak to však asi nebude. Pravda je někde uprostřed. My si angažovanost na Škodě převezmeme ve větší či menší míře. Budeme pokračovat v restrukturalizačním projektu, protože je potřeba v něm pokračovat. Očekávání, že KoB přijde a vezme dvě či tři miliardy a jen tak je pustí do holdingu, jsou ale nerealistická. Také my musíme kalkulovat. Jsme odpovědni za to, že když kapitalizujeme směnky ve Škodě Holding, tak to má nějakou konsekvenci do našeho hospodářského výsledku, a to z nás nikdo nesejme. EURO: Dosáhnete ale majority ve Škodě Holding? ZIEGLER: Jsou limity dané kapacitami KoB, ale jsou i limity dané zákony a regulací ČNB. My jsme banka a jeden z limitů je takový, že v rámci celé naší skupiny nemůžeme v žádné situaci nabýt více než padesát procent akcií společnosti s nebankovní činností. Je to pro nás vážný problém. Restrukturalizujte firmu, v níž nemáte majoritu. To je strašně těžké. Ve Škodě Holding máme 48,2 procenta, a když budeme kapitalizovat, tak kam dáme další část? Tady je třeba přijmout systémové řešení. Mohl by být například upraven zákon o bankách, kde vzhledem k tomu, že jsme státní peněžní ústav a riziko nese stát, tak by se na nás toto regulační pravidlo nevztahovalo. My neshromažďujeme majoritu ze spekulativních důvodů, ale aby bylo možné v podniku prosadit restrukturalizační projekt. Proto by nám takový postup měl být umožněn. Samozřejmě umíme akcie umístit jinam a obejít regulaci, stejně jako toto pravidlo uměly obcházet jiné banky, ale to není systémové řešení. Systémové řešení je, že nebudeme banka, ale to bude trvat ještě rok. Řešením je také změna zákona, jehož novela se projednává v Parlamentu. Ale to také ještě potrvá. Proto připravujeme řešení pro aktuální případ, kdy budeme dosahovat majority v podnicích díky převodu aktiv z IPB. Řešení spočívá ve vytvoření subjektu v rámci skupiny Konsolidační banky, který však nebudeme vlastnit z více než padesáti procent. EURO: Mluvilo se o tom, že by se měla velká část pohledávek prodávat. Vy jste již ohlásili, že to svěříte externím firmám. Můžete říci, kolik se dosud prodalo a s jakým výsledkem? ZIEGLER: Za první pololetí jsme prodali pohledávky ve výši zhruba pěti miliard za poměrně dobrou cenu. Podrobné informace zveřejníme v nejbližší době. Až mě někdy překvapuje, za co se dají některé pohledávky prodat. Je to i šedesát či sedmdesát procent nominálu. Jindy však prodáme třeba také za pět či dokonce tři procenta. Prodáváme zatím spíše desítky než stovky pohledávek. Je to i proto, že jsme v průběhu prvního pololetí na základě hodnocení dosavadních zkušeností úplně přepracovali metodiku a zavedli jiný systém, o němž jsme již informovali. Předpokládáme, že tyto prodeje budou pokračovat. Stejným způsobem se budou chovat Česká finanční i Konpo. Česká finanční prodává již dávno, Konpo by mělo prodeje spustit v příštím měsíci. Počítáme s tím, že určitou část pohledávek dáme někomu na správu s fixním poplatkem a nějakou zainteresovaností na výnosu. To se stane relativně rychle. Již brzy spustíme pilotní projekt, máme již osm zájemců, kteří s námi chtějí spolupracovat, a formy jsou nejrůznější. Od vytvoření joint venture a správy aktiv touto společnou firmou až po formu, kdy vezmeme část aktiv a někomu je dáme na mandátní smlouvu. To už například funguje v případě pohledávek převzatých od České spořitelny, kdy je privatizovaná spořitelna spravuje na mandát. EURO: Kolik by se toho mohlo takto vysunout z banky? ZIEGLER: Pilotní projekty budou v rozpětí do pěti miliard. Máme nabídky, kdy zájemci chtějí převzít do správy i dvacetimiliardové portfolio. Nelze vyloučit, že takto bude řešena i část portfolia, kterou převezmeme z IPB.
