Soudci viní stát z liknavosti. Okradení lidé tedy dostanou...
Soudci viní stát z liknavosti. Okradení lidé tedy dostanou pozemky, na které si ukážou
Lidé, kterým komunisté zabrali majetek a kteří více než dvacet let čekají, že stát křivdu napraví, se odškodnění možná dožijí. Naděje jim svitla minulé úterý, kdy Pozemkový fond České republiky (PF) dostal od své dozorčí rady souhlas k tomu, aby zcela průlomově vypořádal restituční nároky.
Převratný postup ověří státní fond na zdaleka největší restituci, jakou za celou svou existenci evidoval. Majetkové nároky v hodnotě 84 milionů korun promění za téměř 268 hektarů parcel v různých částech hlavního města. Stát se tím konečně vyrovná s rodinou, která kdysi vlastnila strašnický velkostatek. Na pozemcích, kde hospodařila, dnes stojí hotel Don Giovanni, sídlo Svobodné Evropy, Hagibor, sídliště Solidarita i Český statistický úřad. V čem je průlom? V případě bývalého strašnického velkostatku PF vůbec poprvé vyhoví jeho původním majitelům a vydá jim náhradní pozemky, které si sami vybrali, aniž by parcely prošly veřejnou nabídkou. Donedávna se fond takové vstřícnosti s požehnáním soudů bránil.
Netradičním přístupem fond vyřeší nejen tuto mimořádně rozsáhlou restituci, ale přivítají ho i další oprávněné osoby. Dá se očekávat, že průlomový způsob řešení se rozšíří na celou republiku a urychlí definitivní vypořádání restitucí.
Hákův precedens
Pozemkový fond se totiž ocitl v kleštích. Pomohl mu do nich Nejvyšší soud svým rozsudkem z předloňského prosince. Tehdy uznal, že stát se choval liknavě vůči restituentovi Antonínu Hákovi z Prahy, který se patnáct let bezúspěšně domáhal uspokojení svého nároku. Nejvyšší soud proto rozhodl, že stát musí Hákovi vydat pozemky, na něž si ukáže. Restituent tedy již není odkázaný na to, co fond zařadí do veřejné nabídky. Na verdikt Nejvyššího soudu zareagovaly obecné soudy, které nyní jako na běžícím páse vyhovují obdobným žalobám. A pozemky, jež si restituenti vytipují, blokují předběžným opatřením.
„Na fond jsou podány mraky žalob, které nám nedovolují disponovat s pozemky v Praze i na jiných místech. Pomalu denně přicházejí další a hrozí naprosté znehybnění fondu,“ tvrdí jeho ředitel Radim Zika (ODS). Cestu žalob zvolily i oprávněné osoby Zdeněk a Ivan Činčerovi, Jana Řezbová, Markéta Šindelářová a Emilie Bednářová – ti totiž ani po sedmnácti letech jednání se státem nedosáhli vyrovnání svých nároků za strašnický velkostatek. Soud jim na základě rozsudku ve prospěch Antonína Háky vyhověl a umožnil, aby katastrální úřady zablokovaly pozemky, které si dotyčné osoby vybraly. Včetně parcel potřebných pro dostavbu takzvané vysočanské radiály na pražském okruhu.
Dohodnutý smír k soudu
„Déle než rok jsme proto s oprávněnými osobami ve věci strašnického velkostatku jednali o smíru a dohodli se na vydání konkrétních parcel,“ říká šéf fondu Zika. Jak zdůrazňuje, ze seznamu parcel, které soudy zablokovaly jmenovaným restituentům, byly vyřazeny pozemky určené pro veřejně prospěšné akce a pro státní rezervy a také ty, na něž se vztahuje církevní blokace. „To byla podmínka vzájemné dohody. Smír musí po souhlasu dozorčí rady ještě posvětit soud,“ upozorňuje Zika. Fond bude rovněž požadovat, aby se restituenti vzdali případných nároků na náhradu škody po státu kvůli jeho liknavosti při vyřizování restituce, které by mohly být dosti vysoké. „V současné době úspěšně čelíme žalobě oprávněné osoby, která požaduje 600 tisíc korun,“ podotýká Zika.
Nestandardní postup si PF ještě předtím nechal prověřit třemi posudky. Advokátní kanceláře Konečná & Šafář a Vyroubal Krajhanzl Školout doporučily soudní smír. Panuje totiž přesvědčení, že vzhledem k citovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu by fond soudní spory prohrál. Jejich pokračováním by jen zbytečně utrácel veřejné prostředky. Záležitost posuzoval rovněž Ústav státu a práva Akademie věd ČR a konstatoval, že rozhodnutí o smíru je výlučně na soudu. K němu jej posouvá čerstvý souhlas dozorčí rady PF. Ta se minulý týden poprvé sešla v obměněném složení. Nováčky jsou Petr Gazdík za TOP 09 a Martin Vacek z Věcí veřejných, kteří nahradili lidovce Jana Grůzu a Tomáše Havlíčka za Stranu zelených. Po Grůzovi převzal vedení rady její dosavadní člen, poslanec Jiří Papež (ODS).
„Zvažovali jsme, jestli tuto poměrně kontroverzní věc neodložit. Rada nakonec na smír kývla proto, že jde o přímé restituenty, kteří dlouhá léta čekají na vyrovnání,“ uvedl Papež. Míní, že průlomové rozhodnutí může urychlit završení restitučního procesu. „Čekají na to nejen oprávněné osoby, ale i starostové, protože nevypořádané restituce brání rozvoji měst,“ poznamenal Papež.
Stát nahrával zemědělcům
Absolutní přednost restituentů, kterou tímto spouští Pozemkový fond, nebude po chuti některým zemědělcům. Konkrétně těm, kteří několik let hospodaří na státních pozemcích a čekají, že si je jednou koupí. Obchod jim však překazí oprávněné osoby, když si pronajaté pole vyberou jako úlitbu za letitou liknavost státu. Ten totiž dlouho nahrával více zemědělcům. Tlačila na něj agrární lobby, aby se podnikatelé, kteří zprivatizovali budovy po státních statcích, dostali také k půdě. A tomu politici podřídili legislativu.
Pozemkový fond v minulosti vydal některé parcely v takzvaném mimořádném režimu, podle nějž v rozporu s pravidly přihrál lukrativní parcely spekulantům. Ze zvláštního režimu se vyloupla aféra se soudní dohrou trvající dodnes. Tehdejší nejvyšší šéf PF a šéf resortu Petr Zgarba (ČSSD) musel kvůli skandálu opustit post ministra zemědělství.
Současný ředitel fondu Zika i nový předseda dozorčí rady Papež odmítají jakékoliv srovnání nynějšího nestandardního postupu u pražské restituce s dřívějším mimořádným režimem. Upozorňují na zásadní rozdíl: tehdy fond protiprávně vydal parcely spekulantům na skoupené restituční nároky. Nyní, po průlomovém rozsudku Nejvyššího soudu, dostanou pozemky takzvaní první restituenti. Navíc poté, co proceduru posvětí soud.
Náhrada za strašnický velkostatek
Restituenti takzvaného strašnického velkostatku si v hlavním městě vytipovali jako náhradu za zabavený majetek 110 parcel o celkové výměře 268 hektarů. Jde o pole, louky, zahrady, zastavěné i ostatní plochy v různých částech Prahy, například ve Velké Chuchli, Krči, Kunraticích, Šeberově, Ruzyni, Tróji, Kyjích, Kbelích, Letňanech, Strašnicích a Záběhlicích. Menší parcely si oprávněné osoby vybraly také uvnitř metropole, konkrétně v Dejvicích, Břevnově či Karlíně.
Pozemky, na nichž vyrostly hotel Don Giovanni či nové sídlo Svobodné Evropy, nebyly zřejmě dobře prolustrovány. Někde se stala chyba, když státní úředníci nezjistili, že je na ně uplatněná restituce. Prověřování pozemků má na starosti pozemkový úřad, který je součástí ministerstva zemědělství.
Restituční skóre
- Pozemkový fond od počátku své existence vypořádal restituce v hodnotě přes 18 miliard korun.
- Zbývá ještě uspokojit nároky za necelou miliardu korun.
- Nároky vzniklé na území hlavního města fond vyrovnal ve výši téměř 610 milionů korun.
- V Praze dosud čekají na uspokojení restituenti s nároky v hodnotě 195 milionů korun, z toho 190 milionů lze vypořádat převodem pozemků. Zbytek je možné vzhledem k takzvané restituční tečce plnit pouze finančně.
Pramen: Pozemkový fond
