Ta revoluce začala docela potichu. To když se na začátku loňského července ve výčepu sokolovského minipivovaru Permon objevil budějovický kvasnicový ležák Kroužek. Že by zdejší sládek Jan Rada špatně spočítal spotřebu a Permonu chybělo vlastní pivo? Ale kdeže, podobné chyby začátečníků u zavedeného podniku jako Permon už dávno nehrozí. Jak se velmi rychle ukázalo, šlo pouze o jednu součást dohody mezi sokolovským pivovarem a národním pivovarem Budějovický Budvar.
Rozjel se tak poměrně zásadní projekt, který nemá v Česku obdoby. I když v minulosti proběhlo několik pokusů o sblížení mezi malými a velkými – pama tuji si třeba na několik let staré a neúspěšné námluvy mezi Českomoravským svazem minipivovarů a Plzeňským Prazdrojem –, až Budějovický Budvar se odhodlal a pustil se do spolupráce.
„Pro minipivovary je to úžasná cesta. Logistiku i skladování mají perfektní,“ vyprávěl nadšeně Michal Sás, spoluzakladatel Permonu, co se mu na kooperaci s národním podnikem líbí.
Sokolovští jen na začátku dodali sudy se svým svrchně kvašeným speciálem P. I. P. A 14° do distribučního střediska vybaveného chladicími boxy, což je pro skladování nefiltrovaných piv z minipivovarů asi ta nejdůležitější podmínka, a odtud je už lidé z Budějovického Budvaru rozvezli do svých hospod po celé republice. Permon byl v nabídce až do konce září, pro každý ze tří měsíců připravil Sás se sládkem Janem Radou jiný speciál.
Permonem projekt nekončí, na budvarských pípách se pak začala střídat i produkce dalších českých a moravských minipivovarů.
Pijáci se dočkali třeba speciálů z krnovské Nachmelené Opice, slánského Antoše nebo potštejnského Clocku.
Že se chce národní pivovar více provázat s menšími výrobci, není novinkou, mluví o tom už vstupní strategie ředitele Petra Dvořáka. Jak týdeník Euro napsal na začátku loňského roku, Budějovický Budvar by chtěl jednou minipivovary pustit i do své zahraniční distribuční sítě a pomoct jim s dobytím nových pozic na trzích v sousedních zemích. Na území České republiky si tak Budvar testuje, co všechno taková spolupráce obnáší a co bude třeba ještě změnit.
A tak jsme do toho šli!
To byl ale teprve začátek. Že se z minipivovarů skutečně stává velmi žádané zboží, potvrdila i dlouho tajená kooperace mezi Plzeňským Prazdrojem a notoricky známým broumským Matuškou. Důvodem bylo loňské stoleté výročí založení Československa.
Oba pivovary, konkrétně tedy sládci Lenka Straková a Adam Matuška, spolu uvařili výroční ležák, který nazvali První. Šlo o světlé za studena chmelené spodně kvašené pivo s 5,2 procenta alkoholu, při jehož výrobě sládci použili americké velmi aromatické chmelové odrůdy.
Zajímavostí je, že jedna várka vznikla přímo v Plzni, druhá zase u Matušků v Broumech. A zatímco plzeňská verze byla během listopadu k dostání pouze ve značkových výčepech Prazdroje, z Pivovaru Matuška zamířila v sektových sedmičkových lahvích do pivoték.
„Prazdroj nás oslovil, jestli bychom společně nevymysleli pivo ke stoletému výročí naší republiky. Jednu várku bychom uvařili u nich (1600 hektolitrů) a druhou u nás (40 hektolitrů). A i když si to možná ne všichni přiznají, vařit pivo přímo v Plzeňském Prazdroji je sen každého sládka. A tak jsme do toho šli!“ vysvětlil Adam Matuška na sociálních sítích, jak se První rodilo.
Přestože přizváním podniku Matuška se otevřela poměrně široká škála možností, co společně uvařit – nabízí se především svrchně kvašené pivo, kde broumský podnik patří dlouhodobě k české špičce – zvolená varianta byla ideální i proto, že se První pilo také v restauracích v malých městech a ve vesnicích, kde jsou svrchně kvašená piva přece jen stále považována za něco podivného.
„Pokusili jsme se skloubit základ Prazdroje, tedy originální slad přímo z Plzně a třírmutový postup přípravy sladiny, s chutí, hořkostí a vůní amerických chmelů. To vše za pomoci kvasnic spodního kvašení,“ popisoval Matuška.
I toto potvrdilo, jak velké pivovarské skupiny musejí pečlivě sledovat svět minipivovarů. Po Budějovickém Budvaru jsou Plzeňští dalšími, kdo pochopil, že přehlížet minipivovary nepůjde donekonečna a spolupráce je logické řešení.
Žatecký úkaz
Kromě těchto zásadních událostí se loni česká minipivovarská mapa rozšířila o několik desítek nových podniků. Z těch čerstvých, které jsme zatím měli možnost navštívit, nás asi nejvíce zaujal Pioneer Beer v centru Žatce. Za značkou stojí Michal Havrda, který předtím mnoho let strávil v průmyslovém pivovaru Krušovice. Zdůraznit je třeba, že své nové žatecké království, které si s přítelkyní vybudoval v památkově chráněném historickém skladu chmelu, patří k nejpůsobivějším minipivovarům v Česku.
Někteří malí výrobci naopak loni ukončili výrobu. Tak třeba zmizel i útulný pražský podnik U Dobřenských, který se zaměřoval na výrobu piv ochucených bylinami a o němž jsme psali i v loňském vydání magazínu Top pivo. Zdejší sládek Adam Roudnický se ale dlouho nenudil. Vaří dnes o několik stovek metrů vzdušnou čarou dál – v novém Andělském pivovaru. A kromě toho rozjel i svou létající značku Skylon.
A co vlastně aktuálně řeší muži a ženy v pozicích sládků? Stále zřetelněji se ukazuje, že sehnat kvalitní slad – především ten humnový – bude pro malé výrobce stále zásadnější potíž. Už dnes většina sladoven odmítá nové zákazníky, těm stávajícím často chtě nechtě snižují množství objednaných zrn. Suché a horké roky způsobují, že kvalitního ječmene se nerodí tolik jako dřív. Strmě rostoucí počet minipivovarů doprovázený zvyšujícím se výstavem však ukazuje, že sladu bude třeba víc a víc.
V České republice nyní funguje osmadvacet sladoven, z toho patnáct humnových, zbytek jsou automatizované pneumatické výrobny. Zatímco dřív bylo normální, že pivovary měly vlastní sladovnu, dnes si tento luxus dopřávají jen v Dobrušce, Broumově, Benešově, Nymburce či Nové Pace. Naprostou raritou je minipivovar v Kounicích, který vznikl jako doplněk zdejší vyhlášené humnové sladovny Karla Klusáčka.
Bez malých to už nejde
A co dál? Jak se bude minipivovarský trh vyvíjet v dalších letech? Jisté je, že stále budou přibývat noví výrobci. V Česku možná dojde k tomu, že s vlastními značkami – nebo už existujícími – se v tomto segmentu zabydlí i velcí výrobci. Ostatně Heineken se už k tomu odhodlal na Slovensku, když vyrukoval se značkou Slobodný pivovar Bradáč. Tak jako tak, uplynulé měsíce opět potvrdily, že průmyslové pivovary se bez těch malých neobejdou.
Festival minipivovarů
Přehlídek a festivalů malých výrobců se po Čechách, Moravě a Slezsku konají tucty. Jestli ale nějaká akce vyčnívá, pak je to jednoznačně Festival minipivovarů na Pražském hradě. Jde o degustační přehlídku, kde si návštěvník promluví s jednotlivými sládky, ale díky pestré nabídce 66 minipivovarů zjistí aktuální trendy. Festival letos proběhne v pátek 14. a v sobotu 15. června.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz