ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽ PODNIKATELŮ - Topolánkova vláda chce snížit administrativní zátěž podnikatelů do roku 2010 o pětinu. Co se jí zatím podařilo během prvního roku a jaké další změny chystá?
Administrativní zátěž českých podnikatelů v roce 2005 činila přes 86,38 miliardy korun ročně. Vyplynulo to z vůbec první analýzy, kterou na toto téma připravil odbor reformy regulace a kvality veřejné správy na ministerstvu vnitra. Údaj lze brát pouze jako minimální částku, protože některá ministerstva tehdy do průzkumu nezahrnula všechny předpisy, ukládající povinnosti firmám. Podrobnosti o použité metodice jsme přinesli v Profitu č. 10/2007.
„Ve spolupráci s šesti rezorty, jejichž legislativa způsobuje 90 procent této zátěže, projdeme jednotlivé právní předpisy. U každé informační povinnosti se zamyslíme, zda je skutečně nezbytná, či zda nedochází k duplicitám,“ sliboval tehdy ředitel odboru Daniel Trnka. „Dále budeme zkoumat, zda nelze snížit počet povinných subjektů (například omezit některé povinnosti jen na větší firmy), snížit frekvenci plnění povinnosti či poskytování informací zjednodušit, zejména větším využitím informačních technologií,“ upřesnil.
Topolánkova vláda na základě zmíněné analýzy slíbila, že sníží administrativní zátěž podnikatelů do konce roku 2010 o pětinu. Jak se jí to zatím daří? Týdeník Profit má k dispozici podrobnou vládní zprávu o plnění tohoto záměru za rok 2007.
Zatím 2,61 miliardy
V první fázi se projekt zaměřil jen na šest ministerstev, jejichž požadavky zatěžují podnikatele nejvíce. Jde o ministerstva práce a sociálních věcí, životního prostředí, zemědělství, zdravotnictví, financí a průmyslu a obchodu. V roce 2005 ukládaly tyto rezorty podnikatelům téměř tisícovku informačních povinností, k jejichž splnění musely firmy vynaložit 76,8 miliard korun ročně.
„V loňském roce došlo ke změně nebo zrušení sedmdesáti informačních povinností,“ říká nyní Daniel Trnka. Vláda spočítala, že podnikatelé díky tomu ušetřili 2,61 miliardy korun. Kromě toho se změnilo nebo zrušilo dalších 44 povinností, nezahrnutých do analýzy z roku 2005.
Prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek snahu vlády samozřejmě vítá. Upozorňuje ale, že mezi plněním tohoto cíle jsou u jednotlivých rezortů značné rozdíly. „Snad až na ministerstvo průmyslu a obchodu, které skutečně postupuje v této věci velmi aktivně, je u ostatních ministerstev postup spíše vlažný. S celkovým výsledkem tedy nemůžeme být příliš spokojeni,“ hodnotí Drábek. Komora chce prosadit závazný princip, že úřad nebo veřejnoprávní instituce může vyžadovat určitý doklad jen jednou. Jestliže jiný úřad bude požadovat stejný doklad, mohl by podnikatel říci, že už jej odevzdal jiné konkrétní instituci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Největší podíl (23 procent) na celkové administrativní zátěži podnikatelů mělo ministerstvo práce a sociálních věcí – přes 20 miliard korun ročně. Do loňského prosince zatím změnilo či zrušilo 12 informačních povinností a uspořilo podnikatelům 328 milionů.
Už v lednu 2006 skončila povinnost zaměstnavatele žádat Českou správu sociálního zabezpečení o výpis dob pojištění – úřad jej nyní zasílá na základě písemné žádosti pojištěnců. Firmy už nemusejí ani potvrzovat dobu trvání výdělečné činnosti a další údaje částečným invalidním důchodcům. Od loňského ledna pak zaměstnavatel nemusí sepisovat žádost o dávku důchodového pojištění, dělá to za něj správa sociálního zabezpečení.
Do prosince 2010 má být zrušeno nebo změněno celkem 91 informačních povinností, podnikatelé tak ušetří téměř 3,6 miliardy. Jaké konkrétní změny ministr Petr Nečas chystá? Asi o čtvrtinu méně zátěže mají podnikatelům přinést novela zákona o zaměstnanosti (s předpokládanou účinností od ledna 2009) a projekt takzvaných zelených karet pro zahraniční pracovníky. Odpadne třeba potvrzování rozsahu úvazku lidem, kteří zůstávají současně evidováni na úřadu práce. Zjednoduší se také oznamovací povinnost ohledně volných pracovních míst pro zdravotně postižené.
Nečas také navrhuje zrušit dosavadní proces vydávání povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. Přístup cizinců na český pracovní trh se díky takzvaným zeleným kartám zjednoduší. Platnost vydávaných povolení k zaměstnání se má zvýšit z dosavadního jednoho na dva roky. Skončit má i oznamovací povinnost při vyslání cizince mimo místo výkonu práce uvedené v povolení.
Od ledna 2009 pravděpodobně dojde k zásadní změně nemocenského pojištění. Čtvrtý až čtrnáctý den nemoci lidé nedostanou nemocenské dávky od státu, místo nich obdrží náhradu mzdy přímo od zaměstnavatelů. Podle ministerstva to přinese snížení administrativy, protože u pracovní neschopnosti nepřesahující 14 kalendářních dnů nebudou muset firmy vůbec komunikovat se sociální správou.
Malé firmy budou moci zasílat správě sociálního zabezpečení přehled vyměřovacích základů za všechny své zaměstnance souhrnně, tedy podobně jako to nyní dělají velké společnosti.
Pro osoby samostatně výdělečně činné bude účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Přihlásit se k němu půjde bez ohledu na to, zda platí zálohy na důchodové pojištění. Vyměřovací základ pro nemocenské pojištění si budou moci volit libovolně, tedy bez ohledu na jejich ekonomické výsledky. Odpadne tak podávání přehledu příjmů a výdajů pro účely nemocenského pojištění.
Skončí také nutnost prodlužování smluv na dobu určitou tak, aby starobní důchodci splnili podmínku pro současnou výplatu důchodu při přivýdělku. Kvůli zpřísnění dávek sociální podpory mají firmy vydávat méně příslušných potvrzení. Papírování ubude také díky rozšíření elektronické komunikace.
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se chystají změny k lepšímu ohledně vyhrazených technických zařízení.
Ministerstvo zemědělství
Druhým nejvíce zatěžujícím bylo v roce 2005 ministerstvo zemědělství. Vloni změnilo či zrušilo 22 povinností za celkem 21 milionů korun. Do prosince 2010 má zátěž klesnout o 20 procent. V analýze ale chybí podrobnosti, jak toho chce ministerstvo dosáhnout. Najdeme tam jen stručný odkaz na chystané změny vodního zákona a dále zákonů o lihu, o spotřebních daních, rostlinolékařské péči, o provádění agroenviromentálních opatření a o ochraně chmele. Konkrétnější plány ohledně snížení byrokracie v zemědělství a potravinářství jsme přinesli v Profitu č. 4/2008.
Ministerstvo zdravotnictví
Také ministerstvo zdravotnictví, které mělo na zátěži třetí největší podíl, ukládalo povinnosti hlavně podnikatelům ve svém oboru.
Z loňských opatření měla širší dopad především změna lázeňského zákona – díky novému stavebnímu zákonu klesl počet činností, ke kterým je nutné závazné stanovisko ministerstva. K jejich dalšímu poklesu má dojít v následujících letech.
Přehlednější a jednodušší orientaci prý firmám přinese chystané spojení zákonů o veřejném zdravotním pojištění a o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění do jediné normy. Po obsahové stránce však zůstanou povinnosti podnikatelů zachovány. Nadále je tedy čeká podávání měsíčních hlášení o zaměstnancích a odvodech za ně. Určitou úsporu prý ale přinese zavedení elektronické komunikace při předávání přehledů.
Ministerstvo financí
Ještě pod vedením Bohuslava Sobotky spustil rezort financí Daňový portál, umožňující mimo jiné elektronické podávání přiznání. Díky zřízení Daňové informační schránky mají poplatníci také lepší přehled o svých daňových účtech. K dalšímu rozšíření služeb portálu dojde letos – přibude Osobní daňový kalendář a Přehled písemností.
Podnikatelé si oddechli také kvůli zrušení povinných registračních pokladen. Příjemnou novinkou bylo i odstranění nutnosti dokládat bezdlužnost, pokud živnostník žádá o novou živnost.
V polovině letošního roku čeká podnikatele zjednodušení jednotného formuláře, kterým mohou splnit registrační povinnost k daním na živnostenském úřadě.
Po připravované změně dědické a darovací daně (v menší míře také u daně z převodu nemovitostí) lze očekávat snížení počtu osob, podávajících příslušná přiznání.
Vládní analýza ale zatím nezmiňuje zjednodušování daňových předpisů. To vadí například už zmíněnému Jaromíru Drábkovi. Právě složité, nepřehledné a neustále se měnící předpisy jsou podle průzkumů jednou z největších překážek hlavně pro menší podnikatele.
Zásadně se nezjednodušily formuláře pro daň z příjmů, slibované ODS před volbami v roce 2006. Podrobněji jsme se bilanci tohoto slibu věnovali v Profitu č. 5/2008.
Ministerstvo životního prostředí
Rezort vedený Martinem Bursíkem je vítězem dosavadního boje proti zátěži, alespoň podle jím uváděné velikosti snížené sumy. Dosud už ubyla skoro třetina, do roku 2010 má zmizet polovina zátěže. Mimo jiné se zjednodušil proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Změny se dotkly také horního a geologického zákona, zákona o integrované prevenci či některých statistických zjišťování. Do roku 2010 připravuje ministerstvo změnu vodního zákona – mimo jiné spojí formuláře o stavebním povolení k vodním dílům a jim odpovídající vodoprávní povolení. Těšit se mohou také firmy působící v oblasti odpadového hospodářství včetně autovraků.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Nehledě na čísla jsou však zatím nejvýraznější, a to nejen mediálně, aktivity vedené Martinem Římanem. „Právě ministerstvo průmyslu a obchodu udělalo velký kus práce, hlavně u zjednodušení živnostenského zákona a snížení počtu statistických zjišťování,“ chválí ho Drábek. Říman získal také antibyrokratickou cenu od sdružení eStat.cz.
Novela živnostenského zákona od poloviny letošního roku zjednoduší hlavně vstup do podnikání. Odpadne také nutnost získávat pro každý obor samostatný živnostenský list, všechny volné živnosti se sloučí do jedné. Podnikatel už nebude muset oznamovat živnostenskému úřadu údaje, které již oznámil do obchodního rejstříku. Hlášení změn lze nově podávat na kterémkoliv živnostenském úřadě bez ohledu na bydliště. O změnách jsme podrobně psali v Profitu č. 23/2007.
Úsporu přinesla také Centrální registrační místa, zavedená ještě sociálními demokraty. Římanův úřad pak mimo jiné zrušil řadu zbytečných vyhlášek a prováděcích předpisů, například „zaplevelující“ komunistické předpisy o zřízení konkrétních podniků zahraničního obchodu. Zjednodušil i posuzování záměrů při žádostech o investiční pobídky. Ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou se snížily náklady na získání finanční podpory. Ze zákona o ochraně spotřebitele vypadla povinnost prodávajícího vhodně zpřístupnit spotřebiteli informaci o významu použitých symbolů k označení výrobku.
Říman chce dokončit nový zákon o kontrolní činnosti, který má od roku 2010 zprůhlednit nejrůznější kontroly a inspekce. Nezávisle na tom zruší povinnost kontrolované osoby podávat České obchodní inspekci ve stanovené lhůtě zprávu o přijatých opatřeních k odstranění nedostatků a jejich výsledcích.
Zjednodušení čeká také malé a střední podnikatele v energetice, kteří už nebudou muset předkládat regulační výkazy. Lehčí bude i udělování licencí na výrobu elektřiny a tepla z malých zdrojů. Obchod, výroba, distribuce a uskladňování svítiplynu, bioplynu, propanu, butanu a některých dalších látek se nově obejde bez licence, s výjimkou distribuce potrubními systémy.
V Profitu jsme podrobně informovali také o dalších chystaných změnách: zavedení paušálu místo knihy jízd, zlevnění technických norem či podstatném snížení statistických zjišťování.
Co další rezorty?
Letos se má projekt rozšířit také na ostatní ministerstva. Cílem je, aby ke konci roku 2010 podnikatelé ušetřili 16,75 miliardy korun. „Předpokládáme změnu nebo zrušení celkem 439 informačních povinností u 67 předpisů,“ upřesňuje Daniel Trnka.
Mezi nejviditelnější vloni patřily aktivity ministerstva vnitra v oblasti elektronizace veřejné správy, zejména díky projektu Czech Point (podrobněji v Profitu č. 9/2008). Na druhou stranu stále nedošlo ke snadnějšímu zpřístupnění Sbírky zákonů – hledání některých důležitých předpisů tak zůstává složité a zdlouhavé, takže některým firmám nezbývá než platit za aktuální texty zákonů soukromým vydavatelstvím, nebo se spoléhat na neoficiální weby.
