Moskevský hotel Metropol už má s nepěknými kousky dějin své zkušenosti. Z jeho útrob vedli v roce 1917 bělogvardějci poslední zoufalou obranu Kremlu a později zde Lenin a spol. dávali dohromady první sovětskou ústavu. Loni 18. října to nebylo o moc lepší.
Gianluca Savoini, dlouholetý podržtaška italského vicepremiéra Mattea Salviniho, tam spolu se dvěma krajany a třemi Rusy dohadoval detaily ropného obchodu, jenž měl - řečeno jeho slovy -potenciál vymanit Itálii z područí Bruselu. „Salvini je první člověk, který chce od základu změnit Evropu,“ řekl tam Savoini lámanou angličtinou; jeden z Rusů to přeložil svým lingvisticky méně zdatným kolegům. „Chceme, aby nová Evropa byla zase blíž Rusku, protože si chceme uchovat nezávislost,“ pokračoval Savoini.
65 milionů pro Ligu
Ona touha po nezávislosti na Bruselu dostala toho večera konkrétní podobu: 65 milionů dolarů pro Salviniho partaj jménem Liga. Do Itálie měla tato prima suma připlout coby součást nejméně třinácti 250tisícitunových zásilek kvalitní nafty s nízkým obsahem síry (nejspíš od ruské státní firmy Lukoil přes dva či tři prostředníky) za 1,5 miliardy dolarů. Účet zaplatí italská firma Eni, zněl plán. Ruská strana poté poskytne Italům desetiprocentní slevu. Nepřipíše si ji však Eni - šedesát procent takto snadno vygenerovaných 150 milionů dolarů shrábnou ruští prostředníci (snad pro ilustraci, jak vypadá nezávislost garantovaná Ruskem), čtyřicet procent připadne Lize. Ta z nich měla financovat svoji kampaň před letošními volbami do europarlamentu.
Obchod údajně nakonec neproběhl, protože kdosi ze zúčastněných nedržel jazyk za zuby. Italský parlament v reakci na to dokonce přijal - paradoxně i hlasy Salviniho Ligy - zákon zpřísňující podmínky pro přijímání darů politickým stranám ze zahraničí. Vicepremiér i jeho pravá ruka napřed existenci schůzky samotné popírali; když se v červenci dostal do médií její audiozáznam, odmítli ji komentovat.
Ani takový prvotřídní skandál však neubral Salvinimu na popularitě. Liga se v posledních italských volbách v roce 2018 dostala do parlamentu se sedmnácti procenty odevzdaných hlasů, zatímco jejího koaličního partnera, Hnutí pěti hvězd, volilo přes 32 procent lidí. Od té doby si obě partaje pozice vyměnily: Liga (a Salvini osobně) má podporu 34 procent voličů a preference pětihvězdičkového hnutí se o polovinu propadly.
S těmito čísly ruský skandál vůbec nehnul, což svědčí o nízkých očekáváních, jež Italové do svých politiků vkládají.
Kromě toho to však povzbudilo Salviniho v jeho vlastních premiérských ambicích. Spoléhá na to, že pokud se mu podaří vyvolat předčasné volby, získá v nich dostatek hlasů, aby mohl vládnout sám, případně s pomocí některé z menších konzervativních stran. Jednou z nich je i Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho, na něhož jsme již mezitím milosrdně zapomněli.
Všichni proti Salvinimu?
Plán nejradikálnějšího evropského protiimigračního ministra však zdaleka nemá zaručený úspěch. Premiér Conte na hlasování nečekal a minulé úterý rezignoval, čímž dal prezidentovi Sergiu Mattarellovi možnost najít v současném parlamentu jinou vládní koalici. To se až donedávna zdálo nemožné. Za tím účelem by se museli pětihvězdičkoví dohodnout s třetím nejsilnějším subjektem, levicovými demokraty.
Právě ti představují onen politický establishment, proti němuž Pět hvězd tak vehementně bojuje; není divu, že obě partaje se nemohou vystát.
Je však možné, že jejich vzájemnou antipatii ještě předčí antipatie vůči představě Salviniho vlády, jež by takřka jistě z voleb vzešla. Již během minulého týdne tak z obou stran zazněla ochota o koalici jednat. A kdo by byl premiérem? Nabízí se třeba jméno odstupujícího šéfa Evropské banky Maria Draghiho.
Pozorovatelé se však shodují v tom, že je to jak z bláta do louže. Současná vláda se neshodla na ničem, co by mohlo italskou ekonomiku posunout kupředu.
Například Pět hvězd z ekologických důvodů zablokovalo již připravované investice do infrastruktury. V případě vlády Pěti hvězd a Demokratické strany hrozí podobné znehybnění.
To je zlé. Nad Italy stále visí největší vnější dluh v civilizovaném světě (134 procent HDP) spolu s faktem, že za poslední desetiletí nevyrostla jejich ekonomika ani o příslovečnou píď. Salvini již oznámil, že chce ekonomiku nastartovat masivními daňovými škrty, což ovšem nemusí vyjít. O případné nové koalici však není známo, že by v jejich řadách vůbec nějaký plán existoval. Z bláta do louže je možná ještě mírná formulace.
Akciový trh se propadl…
Tak vypadá křivka italského burzovního indexu FTSE MIB. Zlom koinciduje s krizí italské vlády a Salviniho oznámením, že bude požadovat hlasování o nedůvěře vlastní vládě.
… dluhopisové výnosy stouply
Výnosy z dluhopisů jsou nepřímo úměrné jejich ceně; čím nejistější podnik, tím vyšší výnosy musí nabídnout, aby sehnal kupce. Černá výseč vpravo zachycuje vzestup výnosů italských dluhopisů po Salviniho útoku na vládu.
ZDROJ: TRADINGECONOMICS. COM, BLOOMBERG
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
