Když instinkt zavelí přerušit malostranskou procházku
Alchymist Club je bratříčkem restaurace Aquarius v hotelu Alchymist, obě patří témuž italskému majiteli a usilují o podobný styl v pečlivě a luxusně restaurovaných historických budovách. Že je v posledních letech populárnější Aquarius, si Alchymist Club dělá částečně sám trochu matoucí komunikací a trochu stísněnějším interiérem.
Jeho internetové stránky s fotografiemi zahrady a arabského stanu naznačují atmosféru středověké alchymistické Arábie. Tu ostatně navozují i inzerované libanonské meze a marocká tajine jako speciální nabídka. Inzeruje také zdánlivě pestré, ač podrobnosti neuvádějící tříchodové menu za 750 korun, které však nepodává, a řeckou moussaku, kterou nedělá. Podrobnosti o jiných chodech se na webu nedočteme, takže předtucha převážně arabského (v Praze pořád dost vzácného) jídelníčku vás může provázet až do příchodu.
Ten je potom tak trochu sestupem z výšin imaginace, kterou předchozí internetové brouzdání mohlo navodit. Pro náruživé hosty Aquaria (mezi něž patřím) může podobně klamná být i naděje, že Alchymist Club je ve stejné klase. Na to však bude muset majitel z hradní výše hotelu Alchymist ještě trochu přišlápnout. Zatímco Aquarius září světlem a stylovou jednotou rokokové aristokratické rozšafnosti budící okamžitou dobrou náladu, Alchymist Club vsadil na posmutnělé přítmí a třeskutý střet stylů, v němž vedle tmavočerveného sametového čalounění křesel u bíle prostřených stolů tmavě zejí černobílé zebrovité a levhartí povlaky křesel u stolů černě skleněných a chladně nevlídných. Z mírné pochmurnosti nepovznáší ani zadní „křišťálový salonek“, do něhož musíte projít celou dlouhou restaurací a v němž se renesanční klenby se střídmým freskováním srážejí s celostěnnou dekorací stmelenou ze střepovitě lámaných zrcadel a s luxusními lustry z pestře tvarovaného křišťálu.
Chlácholivé je usazení do pohodlných křesel, jejichž variantou při stěnách jsou měkké čalouněné lavice s měkkými opěradly, ještě změkčované polštářky. Arabskou atmosféru pomáhá udržet jeden obraz oázy s karavanou, odhaduji z počátku 19. století, v koutě zastrčená černá soška mouřenína s turbanem a starodávná bronzová soška připomínající starou Mezopotámii. Mezi tím při stropech poletuje pár pozlacených prdýlkatých barokních andílků. K osvětlení přispívají zrcadla s pozlacenými rámy. Celá ta malá galerie stojí za prohlédnutí, než vám číšník donese jídlo a pití.
Výběr vín je nevelký a nelevný, začíná na šesti stovkách za lobkowiczká mělnická, s jednoduchým Montepulcianem d’Abbruzzo okolo třinácti stovek. V tomto kontextu představuje optimální volbu za 720 korun mně dosud neznámé třináctiprocentní červené Regaleali, které je na lístku inzerováno jako z Trentina, ale podle viněty se ukáže být ze Sicílie. Má taky onu typicky sicilskou vůni i chuť, začínající citronem a procházející rozmarýnem až po závěrečný nádech medu. Minerální voda San Pelegrino je k dostání za poměrně laskavých 90 korun za 75cl, ale na požádání dají i karafu vody kohoutkové.
Jídelní lístek je jasný a přehledný, s každou kategorií na zvláštní stránce: dvě arabské nabídky jsou hned na začátku. V předkrmech se nabízí kachní terina, tuňákové carpaccio, zapečený kozí sýr, niçoise salát a polévka minestrone. V rybách filet z pražmy na cizrně, grilovaný tuňák. V masech jehněčí tournedos, hovězí tagliata a kachní prsa. Dostatečně zajímavý výběr i pro ty nejnáročnější. Za ceny na tuto lokalitu a míru luxusu přijatelné, až skoro rozumné. My se nakonec odevzdáváme jejich „vlajkové“ variantě arabské.
Z teplých předkrmů zdejší libanonské meze obsahují jen sambusek, malé křupavé trubičky plněné obvykle mletým jehněčím, zde tuňákem. Jsou dvě, pro každého na jedno slupnutí. Baklážanová kašička (zde zvaná raheb, jinde obvykle babaghanuj) je jemně rozšlehaná s trochou tehiny a prolnutá grilovým kouřem a nakyslostí nálevu. Cizrnový hummus, opět s tehinou, má smetanově hebkou texturu a na grilovanou pittu se maže jako máslo. Ostatní mističky obsahují dvě rolky plněných vinných listů, burghul se sekanou petrželkou zvaný tabbuleh a hrst kysele nakládaných oliv. V kontextu libanonské kuchyně jakž takž slušný průměr.
Trpkým zklamáním však je zdejší tajine, kterou známe jako šťavnatou štědře omáčkovitou dušenici prosáklou bohatstvím ingrediencí od několika zelenin přes meruňky, švestky, datle, rozinky, olivy, citron a provoněnou šafránem, zázvorem, kurkumou, skořicí a římským kmínem, s masem do rozplývava rozdušeným a všemi chutěmi prosáklým. Zdejší tajine ale sestává z hromádky rýže, okolo níž se povalují kousky suchého mdlého kuřete, vedle stejně suchých kousků mrkve, plátků citronu a zelených kysele naložených oliv. A nás hned napadá, že byla asi narychlo „zfleku“ ukuchtěná, ne dlouze pomalu dušená, tedy předem připravená a dohřívaná. A že jsme zřejmě zvolili z celého repertoáru to nejchybnější, třebaže nás číšník po našich námitkách ujistil, že kuchař je Marokánec (a že tedy toho o tajine ví více než my).
Víru a naději nám naštěstí zachránilo naprosto geniální risotto s řízně nahořklou červenou čekankou (radicchio) a jemným sýrem taleggio slepujícím rýži do úhledného koláčku a dolaďujícím ji do chuťové laskavosti v každém soustu. A povzbuzující natolik, že si sem ještě nazítří jdu narychlo dát jen domácí špenátové ravioli. Měkké, ale pevné, plněné jemně sekaným špenátem zjevně čerstvým, hodné té nejlepší alchymistické pověsti.
Jídlo – 42, servis 19, prostředí 9, nápoje 9, value for money 8, celkem 87
+ Geniální risotto, noblesní historické prostředí s poměrně zajímavým výběrem jídel
- Chybná tajine, matoucí internetová stránka
Restaurace Alchymist Club
Hellichova 4
Praha 1
Telefon: +420 257 312 518
WWW: www.alchymist.cz
Email: info@alchymist.cz
Otevírací doba
Uvádí sice denně 12.00–00.00, ale při jednom našem telefonátu oznámili, že otvírají až v 18.00, takže poledne raději potvrdit telefonicky.
Kuchyně:
Italsko-francouzská, s méně podařeným výletem do arabské
Vína: ČR, Francie, Itálie, Chile
Výběr z jídelního lístku:
Terina z kachních jater foie gras s hruškovým confitem s lehce opečenou domácí brioškou – 390
Tuna carpaccio s emulzí z červeného pepře – 290
Kozí sýr zapečený v krustě z vlašských ořechů – 290
Minestrone – 190
Domácí papardelle s tygřími krevetami a cherry pachino rajčátky – 320
Domácí špenátové ravioli – 290
Křupavý filet z pražmy s cizrnovým pyré a extra panenským olivovým olejem – 460
Grilovaný steak z tuňáka žlutoploutvého s lehkým bramborovým pyré a hlávkovou kapustou – 420
Tagliata z hovězí svíčkové – 480
Jehněčí tournedos na roštu s beduinským kuskusem, opečenou zeleninou a rozmarýnovou omáčkou – 460
Kachní prso na grilu s tymiánem a zelím na bramborovém dortíku – 360
Výběr z vinného lístku:
Bílá:
Pinot Gris Lobkowicz 2007 – 590
Pinot Grigio Ronco dei Tassi 2007 – 590
Gavi di Gavi La Scolca 2007 – 890
Sancerre blanc Château de Nozay 2007 – 1140
Sancerre Pascal Jolivet 2007 – 1620
Chablis Gran Cru Vaudésire 2004 – 2650
Pouilly Fumé Pure sang Didier Daguenau 2004 – 2840
Červená:
Frankovka Moravino Valtice 2006 – 510
Pinot Noir Lobkowicz barrique 2006 – 610
Cabernet Syrah Languedoc 2006 – 690
Bourgogne Pinot Noir Bouchard et Fils 2007 – 990
Chianti Classico Riserva San Felice 2004 – 1180
Châteauneuf-du-Pape La Bernardine Chapoutier 2005 – 1950
Amarone della Valpolicella Classico Speri 2004 – 2680
Nuits Saint Georges Premier Cru Aux Perdrix 2005 – 3190
Château Palmer 3e Cru Classé 1995 – 8890