Odborníci z Mezinárodního měnového fondu (MMF) se domnívají, že v současnosti existuje pouze malé riziko globální recese, a to i přes mnoho nepříznivých geopolitických událostí. Dokazuje to třeba skutečnost, že organizace sídlící v americkém hlavním městě Washingtonu tento týden zlepšila svoji prognózu globálního růstu na 3,2 procenta v roce 2024, přičemž stejné tempo pak očekává také v roce 2025.
Optimistický odhad nyní potvrdil i ekonomický poradce a ředitel výzkumného oddělení MMF Pierre-Olivier Gourinchas. „Když provedeme zhodnocení současných rizik, šance, že by nastalo něco jako globální recese, je poměrně minimální. V tuto chvíli by toho bylo zapotřebí opravdu hodně, aby se ekonomika vykolejila. Vidíme tedy obrovskou odolnost, pokud jde o vyhlídky na růst,“ řekl Gourinchas webu CNBC.
K hlavním dobrým zprávám pro současnou globální ekonomiku podle něj patří především velmi silný výkon hospodářství Spojených států amerických a také několika dalších rozvíjejících se zemí. Kromě toho je pozitivním faktem rovněž skutečnost, že inflace aktuálně klesá rychleji, než se donedávna očekávalo, a to i navzdory slabšímu růstu v Evropě. MMF totiž snížil své prognózy růstu pro Německo, Francii a Itálii, ale zvýšil je pro Španělsko, Portugalsko, Belgii a Spojené království.
Rizikem je Blízkých východ
Současná předpověď budoucího vývoje je pozitivní i přesto, že ve světě v poslední době panuje zvýšená geopolitická nestabilita. Válka Izraele s palestinským hnutím Hamás a jeho podporovateli v okolních zemích už ostatně vedla k narušení lodních tras v Rudém moři, za čímž stály námořní útoky jemenských povstalců Húsíů. Konflikt se navíc za uplynulých několik dní vyostřil i kvůli raketovým a dronovým útokům, které si mezi sebou vyměnily Izrael s Íránem – k poslednímu z nich došlo v pátek nad ránem.
Dalším zásadním problémem je také pokračující ruská válka na Ukrajině, jež měla velký vliv na ceny energií v Evropě, a to především v roce 2022. Ani tyto dvě události ovšem podle odborníků nebudou mít na celosvětovou ekonomiku takový vliv, aby zabránily jejímu dalšímu růstu.
Situace na Blízkém východě má sice potenciál narušit trh s ropou, její ceny ale výrazně stoupaly po celý rok 2024 a ekonomický růst to nijak zásadně neovlivnilo. V pátek odpoledne se severomořská ropa Brent prodávala za zhruba 87 dolarů za barel (2062 korun), přičemž v ceně již byl promítnut právě i poslední izraelský útok na Írán.
Aktuální hodnota černého zlata na světových trzích je nižší, než byla v první polovině dubna, kdy Teherán svoji rétoriku vůči židovské zemi teprve stupňoval, aby na Izrael vzápětí vyslal stovky raket a dronů, jež měly být reakcí na izraelské vybombardování íránského velvyslanectví v Sýrii. Jinými slovy, z hlediska globální ekonomiky by problém patrně nastal až při větším narušení dodávek mezi Asií a Evropou, což by mohlo opět vést k nárůstu inflace. Tento scénář je však zatím nepravděpodobný.
Jiní tak optimističtí nejsou
Navzdory pozitivitě poslední prognózy MMF se najdou i tací, kdo celou situaci vnímají jinak a možným potížím přikládají daleko větší váhu. K nim patří třeba zástupkyně generálního ředitele MMF Gita Gopinathová, která nedávno prohlásila, že geopolitická rizika podle ní představují „velký problém“.
„Zatím jsme situaci nějak zvládali a nezaznamenali jsme žádné výrazné důsledky situace na Středním východě. To se ale samozřejmě může změnit. Pokud by tamní konflikt eskaloval, mohlo by to mít značný dopad na ceny ropy. To je v současnosti jedno z největších rizik, které vnímáme,“ uzavřela Gopinathová.
