Menu Zavřít

Riziko si vychutnávám

9. 3. 2006
Autor: Euro.cz

Nepromýšlet věci na sto procent je levnější, říká evropský šéf Microsoftu

Viceprezident společnosti Microsoft pro oblast Evropy, Blízkého východu a Afriky Vahé Torossian, který přišel po českém manažerovi Janu Mühlfeitovi, nyní vybírá nového generálního ředitele české pobočky. Nástupce Jiřího Deváta by měl být znám do konce března a je možné, že to bude žena.

EURO: Dosavadní generální ředitel Microsoftu v České republice Jiří Devát oznámil, že hodlá odejít. Volba jeho nástupce je ve vaší kompetenci. Už jste vybral? TOROSSIAN: Ještě ne, ale rozhodnu se do konce tohoto měsíce.

EURO: Mezi kolika kandidáty volíte? TOROSSIAN: Musím zvažovat hodně faktorů, vybírám z mnoha kandidátů, s několika mám domluvené rozhovory. Na konci dojdu ke dvěma adeptům, jednomu zevnitř firmy a jednomu zvenku, a z nich zvolím nástupce Jiřího Deváta.

EURO: V rozhovoru, který jste loni v září poskytl deníku MF Dnes, jste říkal, že byste uvítal více žen v managementu Microsoftu. Chcete prý, aby do pěti let každým třetím manažerem Microsoftu ve střední a východní Evropě byla žena. Máme očekávat, že Jiřího Deváta nahradí žena? TOROSSIAN: To, co jsem říkal v září, je moje vize vývoje personální politiky Microsoftu. Když se sejdeme za pár let, budu opravdu velice rád, když alespoň třicet procent všech manažerů firmy budou ženy. Může se to stát i v případě generálního ředitele v České republice, je to jedna z možností, ale víc prozrazovat nechci. Nicméně je to dobrá otázka, přesně tento způsob myšlení se pokouším vštípit všem kandidátům na vedoucí pozice. Musíte lidi přinutit, aby mysleli tímto způsobem. Věci je nutné měnit hned teď, jinak zůstane vše stejné. V tomto smyslu je třeba měnit systém již na úrovni středního managementu, nemá cenu začínat od top managementu - nejedná se totiž pouze o vrcholové manažery, musíme mít plán i pro střední management.

EURO: Více žen do vedení je personální politikou Microsoftu? TOROSSIAN: Ne, to je můj přístup. Politikou naší společnosti je ukázat, že podporujeme rozmanitost. Můj obchodní ředitel je z Nového Zélandu, šéfem ústředí pro střední Evropu je Polák, já jsem Armén narozený ve Francii. Zaměstnáváme lidi mnoha národností, z tohoto hlediska je profil společnosti Microsoft pestrý. V poměru zaměstnávání žen a mužů ale velmi zaostáváme. První krok novým směrem jsem učinil před dvěma měsíci, kdy byla generálním ředitelem v Bosně a Hercegovině jmenována žena. Doufám, že do konce června budu moci zvolit další ženu do vedení v nějaké zemi jako další milník mé cesty.

EURO: V již zmíněném rozhovoru jste zdůraznil, že máte rád risk a velké sázky. Co bylo vaší poslední velkou sázkou? TOROSSIAN: Ano, netajím se tím, že rád riskuji a miluji velké sázky. Bylo proto pro mě osobně důležité vytknout si cíl, kterého chci v následujících třech letech dosáhnout. Nezaměřuji se na růst, ale na zrychlení růstu, na výkonnost a pomoc. V zásadě ta velká sázka spočívá v tom, že nebudu nazývat úspěchem to, když budeme pouze dobře fungovat. Nestačí být perfektní z hlediska všech možných byznysových kritérií, podle kterých nás budou poměřovat, jako je například zvýšení hodnoty firmy či zvýšení podílu na trhu. Toho dosáhnout je normální, za to jsme placeni. Mým cílem v regionu, o který se starám a jehož velkou částí je i Česká republika, je pokusit se změnit jeho image. Chci dokázat, že tato oblast není zastaralá, staromódní, chci, aby si lidé nemysleli, že jedinými perspektivními místy pro budoucí rozvoj jsou Čína a Indie. Chci, aby bylo každému jasné, že těmi nejlepšími a nejnadějnějšími jsou země jako Rusko, Česká republika, Ukrajina.

EURO: Máte rád hazardní hry? TOROSSIAN: Hazardní hru si dovedu vychutnat. Líbí se mi, že v nich musíte riskovat. Ještě radši ale mám hry, kde musíte zaměstnávat mozek, promýšlet další postup, zvažovat různé strategie, kombinovat. Zajímají mě šachy, to je hra, která rozvíjí intelekt. Navíc při šachách můžete vždycky najít někoho, kdo je chytřejší než vy. Mimochodem, přesně v tom také tkví krása Microsoftu – můžete se setkávat s obrovským množstvím různých typů chytrých lidí, od kterých se každý den můžete něco naučit. Ale zpátky k vaší otázce: mám rád hazardní hry, a když porovnám svůj profesionální život s tím, co bylo před patnácti lety, vidím, jak připouštím při svém rozhodování stále větší míru nejistoty a rizika. Již nepropočítávám věci na sto procent, než udělám rozhodnutí. Většinou se zastavím na šedesáti a rozhodnu. Od šedesáti procent výše je to již riziko hry. Můj smysl pro obchod je spojený se zkušeností a s určitým rizikem. Všechno jde rychleji, než kdybych věci promýšlel na sto procent. Energie, kterou takto vytvoříte, všechno urychlí. To je moje nejlepší zkušenost, nepromýšlet věci na sto procent je levnější… A tohle je opravdu důležitá rada, protože čas je v obchodování velice významný.

bitcoin_skoleni

EURO: Zdůraznil jste, že hrajete rád šachy. To je zajímavé i proto, že váš otec byl Armén a v té relativně velmi malé zemi se třemi miliony lidí vyrostlo neuvěřitelné množství skvělých šachistů. V poslední době září Levon Aronjan, který na konci loňského roku vyhrál Světový pohár. Napadá vás, proč tolik skvělých šachistů pochází z Arménie? TOROSSIAN: Když se podíváte do historie, zjistíte, že spousta Arménů pracovala v laboratořích, ve výzkumných centrech, v informatice, ve výpočetních střediscích. A druhou velmi početnou skupinou jsou umělci, máme hodně malířů a spisovatelů. Možná že za tím šachovým úspěchem je tato kombinace nadání pro logicky přesné myšlení a uměleckých vloh. Svoji roli možná sehrály i drsné životní zkušenosti, kterými naše země prošla. Nicméně abych odpověděl na vaši otázku - nevím. Byl bych hloupý, kdybych říkal, že znám příčinu šachových úspěchů Arménů.

EURO: Vraťme se zpátky k pozici generálního ředitele Microsoftu v České republice. Jste spokojený s výsledky společnosti v České republice, s prací Jiřího Deváta? TOROSSIAN: Řekl bych, že růst v České republice je na dobré úrovni. Vážím si toho, čeho zde bylo za uplynulých šest let za Jiřího Deváta dosaženo. Důležité je, že se daří přecházet od světa starých generálních ředitelů, které zajímaly jen hospodářské výsledky jejich firmy, k novým šéfům. Současní generální ředitelé chápou, že obchodní aktivity musí být vyváženy s občanskou zodpovědností. Nový ředitel si musí klást i takové otázky jako třeba: Jaké možnosti budu mít já jako generální manažer Microsoftu v České republice pomoci vytvořit určitý druh znalostní ekonomiky? Generální ředitel zdejší pobočky se musí zajímat i o to, kolik vychází ročně absolventů z technických univerzit a jestli bude mít společnost tolik IT specialistů, kolik jich může potřebovat.

  • Našli jste v článku chybu?