Majitelé budují ryze českou značku a firmu nehodlají prodat
Jednatel a spolumajitel zlínské Tescomy Petr Chmela říká, že firmu na začátku devadesátých let zakládali, aby si vydělali na nástroje a hudební aparaturu. Společníka Jiřího Vaculíka poznal před dvaceti lety na konzervatoři, kde spolu začali hrát v rockové kapele Synfonik Rumpál. Hrají v ní dodnes (název se změnil na Rumpál), a přestože si svůj sen o finančním zázemí už splnili, o prodeji firmy neuvažují. Plánují rozšíření vývojového centra a věří, že značka Tescoma bude do tří let v Evropě jedničkou na trhu kuchyňských a domácích potřeb.
Pro firmu, která vyrostla z ničeho a má za sebou sotva desetiletou historii, to může být trochu odvážná představa. Petr Chmela však tvrdí, že je reálná. „Ve vývoji nových produktů jsme zatím nejdál a máme nápady na několik let dopředu,“ řekl začátkem měsíce v rozhovoru pro týdeník EURO.
Budoucnost podle Tescomy.
Tescoma v Česku a na Slovensku zásobuje na tři tisícovky prodejen. Nádobí a výrobky do kuchyně s její značkou se prodávají i v zahraničí a v Evropě se v žebříčcích marketingových průzkumů zařadila mezi pět firem, které jsou lídry trhu a určují trend budoucího vývoje. Logistické centrum, které postavila nákladem 300 milionů korun na okraji Zlína, obdivují architekti i odborníci z oboru. Stavba získala ocenění Průmyslová zóna roku 2001. „Vybudovali skladový a distribuční areál, který snese srovnání s logistickými centry kterékoli z renomovaných zahraničních firem,“ uvádí proděkan pro vědu a výzkum Fakulty managementu a ekonomiky zlínské Univerzity Tomáše Bati Roman Bobák. Představitelé města připouštějí, že jde o největší investici soukromé firmy za poslední léta. Ve Zlíně, kde se během devadesátých let definitivně rozpadlo původní Baťovo obuvnické impérium a zkrachoval strojírenský podnik ZPS, je Tescoma jediným větším podnikem, který viditelně prosperuje.
Zlín středem světa.
Baťovu tradici podnikatelského úspěchu připomněl při loňském otevření logistického areálu i tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. „Velmi mě těší, že tato tradice ve Zlíně stále ještě žije,“ prohlásil. Tescoma, která se dnes specializuje výhradně na velkoobchod s kuchyňským zbožím, zaměstnává ve Zlíně a v Praze, kde má další servisní středisko, dohromady 180 lidí. Dalších téměř padesát pro ni pracuje v roli obchodních zástupců a více než třem stovkám lidí dává práci v zahraničí.
Pro Zlín je důležité, že firma vytváří vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Vlastní designéry zaměstnává již třetím rokem a další odborníky bude přibírat do rozšířeného technologického centra, které vznikne v logistickém areálu. Centrum se má kromě vývoje a inovace výrobků časem věnovat i testování technologií a materiálů určených pro styk s potravinami. „Snažíme se, aby největší část přidané hodnoty vznikala právě ve Zlíně,“ zdůrazňuje Chmela.
I když zatím nechce mluvit o podrobnostech, plán technologického centra už má připravený. Na jeho finacování by Tescoma mohla dostat investiční pobídku, o kterou již požádala agenturu CzechInvest. Mluvčí agentury Jana Víšková pro týdeník EURO uvedla, že Tescoma vyhovuje podmínkám vládního programu na podporu vzniku a rozšiřování technologických center, a má proto velkou šanci, že pobídku dostane. „Hodlá investovat několikanásobně víc než požadovaných patnáct milionů korun a nově vytvořená pracovní místa obsadí odborníky s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Z velké části to budou absolventi takových oborů, jako je průmyslový design, polygrafie, strojírenská technologie, metalurgie či fyzikální a chemická analýza materiálů,“ vysvětluje Víšková.
Z ciziny k nám a zase zpátky.
Zlínská firma dnes dosahuje obratu přes miliardu korun. Zboží se značkou Tescoma, které navrhuje a zkouší v České republice, se vyrábí na základě smluv v západní Evropě a v Asii. Chmela říká, že s několika firmami jednali i v Česku, ale bezvýsledně. „Pokoušeli jsme se s nimi komunikovat, ale vždycky jsme narazili na nějaký problém. Měli spoustu požadavků, a přitom nebyli schopní dodat zboží včas, nebo v potřebné kvalitě či množství,“ vysvětluje. Tescoma nemá žádnou vlastní výrobu a ani o ní neuvažuje. Petr Chmela říká, že by to bylo příliš náročné a zbytečně drahé. „V Evropě i ve světě je dnes nadbytek výrobních kapacit. Na vybudování továrny na zelené louce bychom museli využít všechny naše síly a mozky. Pak bychom možná vyráběli nejlepší pánvičky na světě, ale propásli bychom možnost rozšiřovat sortiment a určovat trendy,“ vysvětluje. Většina zboží se značkou Tescoma se dnes vyrábí v továrnách v Itálii, ve Španělsku, v Hongkongu, na Tchaj-wanu a v Číně. Logistické centrum ve Zlíně nabízí na 1500 výrobků a téměř tři čtvrtiny z nich putují opět do zahraničí, hlavně do zemí, v nichž má Tescoma obchodní pobočky. Vybudovala je v Itálii, Španělsku, Polsku, Rusku, na Ukrajině a na Slovensku a fungují jako samostatné jednotky. Majitelé Tescomy sice mají v těchto zahraničních firmách podíl, ale řídí je jejich partneři - místní vlastníci.
Značka má přednost.
Expanzivní politika společnosti má ale své hranice. Chmela říká, že firma nehodlá otvírat vlastní maloobchodní prodejny. Nabízí jim ale vybavení svými stojany, servis a podrobné informace o dodávaném zboží. Tescoma má prý jasný cíl – budovat značku a posilovat její prodej. Obojího chce dosáhnout cestou inovací a marketingem. „Kdybychom expandovali do různých oborů činnosti, nemohli bychom to, co děláme teď, dělat dobře,“ prohlašuje. Na marketingové podpoře firma skutečně nešetří. Už tři roky běží v televizi Prima každý den „její“ pořad Prima vařečka. Fotbaloví fanoušci ji znají z dresů prvoligového týmu Tescoma Zlín. Jako hlavní sponzor klubu, který dlouhá léta přežíval díky podpoře zlínského Svitu, se nepřehlédnutelným způsobem stará i o jeho marketing. K zápasům vydává publikace a členům nového fanklubu nabízí řadu slev a výhod.
O vetešnictví nestáli.
Devětatřicetiletý Petr Chmela v rozhovoru pro týdeník EURO několikrát zdůraznil, že Tescomu nebudoval sám. Minimálně stejný podíl na úspěchu má jeho společník Jiří Vaculík a tým spolupracovníků, které si vybrali. „Lepší výsledky vždycky přicházejí tam, kde dokážete vytvořit správný tým a motivovat lidi, aby je práce bavila,“ říká. Spolu s Vaculíkem řídí Tescomu už dvanáct let. Na začátku devadesátých let, když firmu zakládali, neměl ani jeden z nich k nádobí žádný vztah. Oba jsou absolventy konzervatoře a do listopadu 1989 se živili hudbou. Už v první společné kapele byl Chmela kapelníkem a Vaculík kytaristou. Aby si vydělali na muziku, založili firmu s činností „nákup zboží za účelem dalšího prodeje“. Vozili zboží z různých částí Evropy a prodávali kdeco od autozrcátek až po hračky. „Zhruba po roce jsme zjistili, že nechceme provozovat žádné vetešnictví, ale chceme něco dělat pořádně. Později se k tomu přidalo přání, že chceme prodávat zboží pod vlastní značkou a v krabicích, které si sami navrhneme,“ vzpomíná Chmela. Nádobí se pro tyto záměry dobře hodilo. „Na veletrzích jsme si všimli, že zrovna letí nerez, který tehdy na českém trhu chyběl.“
Dobrá průprava.
Oba muzikanti mají ve firmě Tescoma pětačtyřicetiprocentní podíl, dalších pět procent drží jejich otcové. Petr Chmela se stará o obchod, marketing a prodej, Vaculík o vývoj, design a grafiku. Hudba zůstala jejich společným koníčkem: skupina Rumpál letos vydala třetí CD s názvem Savana a připravuje čtvrté. Vztahy z muziky prorůstají i do byznysu. Šéfem design studia Tescomy je první klávesový hráč společné kapely a skladové hospodářství řídí bývalý kytarista. Chmela považuje kapelu za dobrou průpravu. Říká, že muzikanti jsou podnikavější, protože se vždycky museli starat sami o sebe. Důležitější je však důvěra. „Nepreferujeme muzikanty, ale lidi, které dobře známe už řadu let,“ podotýká Chmela.
