Nadpoloviční většina dotázaných manažerů souhlasí se zrušením rodných čísel a s tím, aby jejich místo zaujala čísla sociálního pojištění.
Minulý týden jsme zaslali účastníkům manažerského barometru otázku: „Co soudíte o návrhu ministra Špidly zrušit rodná čísla a nahradit je čísly sociálního pojištění? Svou odpověď manažeři volili z nabídky: 1. Rozhodně nesouhlasím – 2. Spíše nesouhlasím – 3. Spíše souhlasím – 4. Rozhodně souhlasím
- 5. Nevím. Odpověď spíše nesouhlasím zaslalo 15,2 procenta, spíše nesouhlasím 20,8 procenta. Spíše souhlasných odpovědí se sešlo 33,4 procenta, rozhodně souhlasných 22,3 procenta. Variantu nevím zvolily 8,3 procenta respondentů.
Nejčastějším argumentem pro zrušení rodných čísel bylo jejich snadné zneužití. „Bude to poměrně drahá záležitost, nicméně rodné číslo odporuje obecně i zřejmě zákonně přijatým pravidlům o ochraně osobních informací, zněl jeden z názorů. „Vůbec to není špatný nápad. Je třeba jen řádně připravit a vypracovat logistiku celé věci. Myšlenka, aby identifikační číslo bylo anonymní a ve své podstatě o jeho vlastníkovi nic nevypovídalo, je dobrá, odpověděl další manažer. Někteří účastníci barometru poukazovali na to, že zrušením rodných čísel a jejich nahrazením čísly sociálního pojištění se přiblížíme zahraničním standardům. Ozvaly se ale i méně vážné hlasy: „Souhlasím s nahrazením rodných čísel, aby sličné slečny při úředních výkonech nevěděly, že jsem starší, než vypadám.
Nesouhlasné odpovědi poukazovaly hlavně na výdaje, které by takový krok vyvolal. „Co se tím vyřeší? Je to pouze populistické gesto, které způsobí zbytečné náklady na změnu všech systémů dosud používajících rodných čísel. A osobní data se budou vesele zneužívat dál, ať už v podobě rodného čísla, čísla občanky, pasu, tramvajenky, adresy… tvrdí jeden z respondentů.
„Pořád nevím, co je špatného na rodném čísle. To někomu vadí, že je v něm zakódováno pohlaví a datum narození? Asi by bylo naivní se ptát, kdo to zaplatí, kritizuje návrh další účastník barometru.
