NOVELA ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ PŘINÁŠÍ OD 1. LEDNA N Ě KTERÉ ZMĚNY. TY SE SVÝM ZPŮSOBEM TÝKAJÍ I PODNIKATELŮ, KTEŘÍ VYUŽÍVAJÍ ZKUŠENOSTÍ A SCHOPNOSTÍ DŮCHODCŮ.
Od 1. ledna 2004 si mohou maminky nebo tatínci, pobírající rodičovský příspěvek, moci přivydělat více než dosud
Zaměstnavatel už nemusí „hlídat“ výdělkový limit důchodců a příjemců rodičovského příspěvku PADLA TOTIŽ NĚKTERÁ OMEZENÍ, KTERÁ FIRMY MOHLA SVAZOVAT A PŘINÁŠELA JIM I NĚKTERÉ POVINNOSTI. Výplata starobního důchodu (na nějž vznikl nárok dosažením důchodového věku, tedy podle § 29 zákona o důchodovém pojištění) dosud nenáležela poživatelům mladším 65 let v období do dvou let po vzniku nároku na starobní důchod v těch kalendářních měsících, v nichž jejich (hrubý) příjem z výdělečné činnosti přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, tedy 8200 Kč. OMEZOVÁNI UŽ NEJSOU ANI RODIČE Nárok na výplatu dávky státní sociální podpory - rodičovského příspěvku náležel rodiči jen tehdy, jestliže jeho příjem z výdělečné činnosti nepřesáhl v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění 1,5násobek částky životního minima na osobní potřeby rodiče, tedy 3480 Kč (čistého). (Pro rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem, činila hranice přípustného výdělku 3675 Kč. Výše rodičovského příspěvku přitom činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,10. Dosahuje tedy 2552 Kč, případně 2695 Kč, je-li oprávněný rodič sám nezaopatřeným dítětem.) K 1. lednu 2004 byla obě výdělková omezení zrušena, a tak si jak maminky nebo tatínkové pobírající rodičovský příspěvek, tak i penzisté, budou moci neomezeně přivydělávat. Důchodci ale musejí mít pracovněprávní vztah uzavřený na dobu určitou, a to nejdéle na 1 rok. (Výdělková omezení pro samostatnou výdělečnou činnost byla rovněž zrušena.) CO ŘÍKAJÍ PARAGRAFY Inkriminované ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s účinností od 1. ledna 2004 nově zní: Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, pokud je možné jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat. Současně bylo zrušeno i ustanovení § 41 odst. 1 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, na jehož základě musel zaměstnavatel splnit ohlašovací povinnost vůči plátci důchodu, jestliže příjem uvedeného důchodce přesáhl stanovený limit. (Zaměstnavatel byl povinen na předepsaném formuláři ohlásit, že „poživatel starobního důchodu dosáhl v kalendářním měsíci příjmu z výdělečné činnosti, při němž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží“.) Podobnou povinnost ohledně příjemce rodičovského příspěvku zaměstnavatel neměl, nemusel tedy jeho příjem obdobně sledovat; na případné překročení zákonného limitu však bylo vhodné zaměstnance upozornit. Přesáhl–li totiž v kalendářním měsíci příjem uvedenou částku, ztratil rodič nárok na výplatu dávky státní sociální podpory za tento měsíc. JAK JE TO U PŘEDČASNÉHO DŮCHODU?**
U předčasného starobního důchodu je souběh výplaty důchodu a příjmu z výdělečné činnosti nadále zcela vyloučen. Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo 31 zákona o důchodovém pojištění, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání; přičemž ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu tohoto starobního důchodu obdobně jako u starobního důchodu, na nějž vznikl nárok dosažením důchodového věku. Předčasný důchodce může mít tedy příjem pouze z takové činnosti, která účast na důchodovém pojištění nezakládá (např. dohoda o provedení práce).
