I když patříte k nejúspěšnějším lidem na světě, rozhodně ne každý rok půjde všechno podle vašich plánů a představ. Také loni se o tom mohlo přesvědčit hned několik významných mužů a žen ze světa byznysu. Někteří z nich kvůli různým problémům přišli o své místo ve vedení, jiní se zase rozhodli ke kontroverzním krokům, kvůli nimž jejich firmy ztratily miliardy dolarů. Web CNN v následujícím seznamu uvádí deset generálních ředitelů, pro něž byl loňský rok menší či větší katastrofou.
Asi se nedá začít nikým jiným než nejbohatším mužem světa Elonem Muskem. Šéf automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX a sociální sítě X (dříve Twitter) sice zaznamenal i několik pozoruhodných úspěchů, každou ze zmíněných firem ale trápily zásadní problémy.
Závažné nehody a sprosté nadávky
Třeba Tesla musela snížit prodejní cenu svých vozidel, aby se jí podařilo udržet stávající úroveň prodejů i navzdory sílící konkurenci. Tento krok se ale samozřejmě projevil ve snížení zisku firmy. Další problém pak představoval vývoj okolo známého automobilu Cybertruck. Ten byl sice letos po mnoha odkladech konečně uveden do výroby, Musk ovšem varoval investory, že bude trvat déle než rok, než na něm Tesla začne vydělávat.
Velkou reputační komplikaci způsobil firmě i krok amerických úřadů, který ji donutil svolat více než dva miliony vozidel. Došlo k tomu kvůli chybám v systému Autopilot, jenž podle regulátorů představoval pro řidiče bezpečnostní hrozbu a jeho použití vedlo k mnoha nehodám. Ve skutečnosti totiž nebylo možné řízení zcela přenechat na stroji.
Enormní pozornost ale loni získávala především zmíněná platforma X. Právě pro ni byl rok 2023 ze všech Muskových společností suverénně nejhorší. Firmu trápil zejména masivní úprk inzerentů, kteří ze sítě odešli hlavně kvůli mnoha kontroverzním krokům jejího majitele.
Situaci nepomohlo ani to, že se Musk v červnu vzdal funkce generálního ředitele společnosti, protože některé jeho výroky nadále vzbuzovaly silnou kritiku z mnoha různých stran. Výnosy z prodeje reklamy tedy na X klesly o zhruba 60 procent, v důsledku čehož nejbohatší muž světa bývalým inzerentům vzkázal, aby „šli do p**ele“. Toto prohlášení celou situaci dále eskalovalo, načež americký podnikatel dokonce uznal, že bojkot inzerentů může jeho firmu zcela zničit.
Razantní změny zhoršily situaci Disneyho
Bývalý generální ředitel Disney Bob Iger se v listopadu 2022 vrátil na svoji původní pozici, přičemž tento krok byl mnohými akcionáři nadšeně oslavován. Iger se například rozhodl zasáhnout do činnosti streamovací služby Disney+, kde zvýšil množství reklam, zdražil předplatné a snížil investice do nového obsahu. Situace se ale kvůli tomu paradoxně zhoršila, ztráty prudce vzrostly a akcie firmy se propadly.
Kromě toho Disneyho činnost výrazně ovlivnily loňské stávky herců, scénáristů a dalších lidí pracujících ve filmovém průmyslu. Ty výrazně zpozdily veškerou produkci nových snímků a seriálů, přičemž nakonec stejně skončily velkým vítězstvím odborů, což se na celkových ziscích firmy jistě podepíše.
Nedařilo se ani šéfům bank
Velké obavy o stabilitu celého amerického bankovního systému vyvolal na začátku loňského roku krach Silicon Valley Bank (SVB). Podle mnoha odborníků má na něm zásadní podíl její bývalý ředitel Greg Becker, který učinil sérii špatných rozhodnutí. Loni v březnu totiž oznámil, že jeho instituce čelí velkému problému s likviditou, což mnoho lidí vyděsilo.
Krátce nato došlo k runu na banku, během něhož zákazníci vybírali zhruba milion dolarů za vteřinu. A protože za pouhých 10 hodin se tato částka vyšplhala na zhruba 42 miliard (téměř bilion korun), není divu, že se SVB během příštích dvou dnů zcela zhroutila – to mimochodem znamenalo druhý největší kolaps banky v historii USA.
Ba co víc, velmi brzy se ukázalo, že Federální rezervní banka v San Franciscu SVB před možnými problémy varovala, avšak Becker na to nijak nereagoval. Ještě silnější kritika tohoto ředitele pak přišla v momentě, kdy se krátce po krachu vydal s rodinou na drahou dovolenou na Havaj.
SVB nebyla jedinou finanční institucí, která se dostala do závažných problémů. Jen několik dní po jejím krachu oznámila švýcarská investiční banka Credit Suisse svým investorům, že špatně vyhodnotila rizika a ve svých finančních výkazech našla ,podstatné slabiny‘. Za velkou část těchto problémů přitom mohl její generální ředitel Ulrich Körner. Banku nakonec odkoupil její bývalý rival UBS za tři miliardy švýcarských franků (necelých 80 miliard korun), což bylo ovšem o zhruba 60 procent méně, než jaká byla její tržní hodnota krátce před uzavřením dohody.
Financování terorismu či podvodů
Ještě na počátku loňského roku byl generální ředitel kryptofirmy Binance Changpeng Zhao jedním z nejbohatších lidí na planetě s odhadovaným jměním téměř 100 miliard dolarů (přes 2,2 bilionu korun). O několik měsíců později ale uznal svoji vinu u obvinění z praní špinavých peněz, po němž následovala rekordní pokuta. Binance musí americkým úřadům zaplatit čtyři miliardy dolarů (asi 90 miliard korun) a Zhao pak dalších 200 milionů (přibližně 4,5 miliardy korun).
Ani po zaplacení obří částky ale bývalý šéf této kryptoměnové firmy nemá vyhráno, protože mu stále hrozí až 10 let za mřížemi. „Platforma umožňovala skutečně hrozné věci – vše od financování terorismu, ransomwaru a dětské pornografie až po různé podvody,“ řekl už dříve vysoký úředník amerického ministerstva financí. Ani Zhao tedy na loňský rok určitě nebude vzpomínat v dobrém.
Zmizelý ředitel a největší ztráta bohatství
Velkým překvapením pro celý finanční svět bylo i únorové oznámení soukromé čínské investiční skupiny China Renaissance, že se jí nedaří kontaktovat svého generálního ředitele Bao Fana. Tato paradoxní situace trvala několik měsíců, firma kvůli tomu musela pozastavit obchodování s vlastními akciemi a zároveň odložila zveřejnění výroční zprávy. V červnu se nakonec ukázalo, že zmizelý ředitel se nachází ve vazbě nejvyššího protikorupčního úřadu, kde ještě nějakou dobu zůstane.
Nedařilo se ale ani dalším čínským firmám. Ještě před pár lety byla tamní společnost Country Garden největším developerem v zemi a její šéfka Jang Chuej-jen jednou z nejbohatších žen v celé Asii. Za dva roky ovšem miliardářka přišla o více peněz než jakýkoliv jiný člověk na světě, protože se její jmění snížilo o zhruba 84 procent, respektive nějakých 28,6 miliardy dolarů (asi 643 miliard korun). Za tento vývoj můžou především závažné problémy na čínském trhu s nemovitostmi.
Podvod, nebo pomluva?
O velkou část svého majetku loni přišel také indický magnát Gautam Adani. Ten byl ještě na konci roku 2022 druhým nejbohatším člověkem na planetě, index miliardářů Bloomberg jeho tehdejší jmění odhadoval na 146,9 miliardy dolarů (zhruba 3,2 bilionu korun). V současnosti už ale podle stejného žebříčku vlastní ‚jen‘ 97,6 miliardy dolarů (asi 2,2 bilionu korun), což představuje pokles o zhruba 33 procent.
Za rozsáhlými problémy stála především zpráva firmy Hindenberg Research, která Adani Group nařkla z „největšího podvodu v historii korporátů“. Podle obviněné společnosti se sice jednalo pouze o lži, její hodnota ale stejně výrazně klesla. Vývoj na začátku ledna každopádně ukazuje, že Adaniho firmám by se letos mohlo dařit o poznání lépe. Jmění indického miliardáře se totiž za pouhé dva dny zvýšilo o zhruba 13 miliard dolarů (přibližně 293 miliard korun), díky čemuž se opět stal nejbohatším mužem Asie.
Problémy se zaměstnanci
Druhou ženou na uvedeném seznamu je bývalá šéfka amerického lékárenského řetězce Walgreens Rosalind Brewerová. Ta do své pozice nastoupila v březnu 2021, loni v září po špatných hospodářských výsledcích ale firmu opustila.
Kvůli poklesu poptávky po vakcínách proti covidu i změně chování spotřebitelů totiž společnost zaznamenala velký pokles příjmů, v důsledku čehož její akcie meziročně klesly o 32 procent. Situaci nezlepšila ani snaha Brewerové o snížení nákladů, vůči níž navíc část zaměstnanců protestovala.
Po silné kontroverzi svoji pozici loni opustil i generální ředitel ropné společnosti BP Bernard Looney. Za jeho odchodem stojí skutečnost, že podle prohlášení firmy nebyl „zcela transparentní“, pokud jde o jeho „předchozí vztahy se svými kolegy“. Ať už si pod touto neurčitou frází představíme cokoliv, Looney kvůli svému chování přišel o vysoké odstupné, které mělo činit 40 milionů dolarů (asi 900 milionů korun).
