Rok stálic i pádů

Někteří boháči v největší evropské ekonomice loni přišli až o 90 procent svého majetku

Již devět let sestavuje prestižní týdeník Manager Magazin žebříček tří stovek nejbohatších Němců. Přesto lze poslední seznam publikovaný loni na podzim považovat za přelomový. Tolik změn jako v uplynulých dvanácti měsících ještě svět německých boháčů nezažil. Z první stovky nejmajetnějších občanů Německa jich pouze deset dokázalo meziročně zvýšit nebo uchovat hodnotu svého majetku, zbytek zaznamenal ztráty. Někdo „pouze“ ve stovkách milionů eur, jiní dokonce v řádu miliard. Dle propočtů Manager Magazinu vlastnilo vloni prvních sto nejzámožnějších Němců majetek v celkové hodnotě 285,6 miliardy eur. O dvanáct měsíců dříve to však bylo 324,6 miliardy eur, což tedy znamená meziroční pokles o dvanáct procent.

Stabilní maloobchod
První desítka nejmajetnějších Němců si své jmění dokázala uchovat o něco lépe než zbytek žebříčku, a i proto je TOP 10 poměrně stabilní. Meziročně se v něm vyměnila pouze dvě jména a v čele pelotonu opět stojí bratři Karl a Theodor Albrechtovi s rodinami, kteří v žebříčku Manager Magazinu již řadu let obsazují první, respektive druhou pozici. Tito zakladatelé nejvýznamnější německé obchodní sítě Aldi (zkratka z Albrecht-Discount – pozn. red.) přitom o své místo na vrcholu jen tak nepřijdou. S majetkem odhadovaným na 17,35 miliardy eur v případě staršího Karla a 16,75 miliardy eur dva roky mladšího Theodora mají před dalšími německými miliardáři pohodlný náskok. Ještě předloni se zdálo, že jim roste velmi zdatný konkurent, kterým byla rodina Porscheových, jíž na podzim 2008 Manager Magazin přisoudil aktiva za více než patnáct miliard eur. O to krutější byl pád potomků legendárního Ferdinanda Porscheho: meziročně kvůli nepovedené akvizici Volkswagenu přišli o těžko uvěřitelných jedenáct miliard eur a spadli až na třináctou příčku seznamu boháčů. Na třetí pozici tak výrobce luxusních vozidel vystřídal maloobchodník Dieter Schwarz s majetkem v hodnotě deseti miliard eur, jemuž patří známé diskontně zaměřené řetězce Lidl a Kaufland.
I čtvrtou pozici v seznamu nejzámožnějších Němců obsadili podnikatelé z obchodní branže – rodina Ottových ovládající největší zásilkový obchod světa Otto Versand. Společnostem této rodiny se dařilo a zakladatel obchodnické dynastie Werner Otto – loni stoletý – tak dostal ke svému kulatému výročí hezký dárek. Hodnota rodinného majetku se zvýšila o 50 milionů eur na 8,15 miliardy.

Chvála soukromí
Zbylých šest míst desítky nejbohatších Němců obsadila pestrá směs podnikatelů z nejrůznějších oborů: rodina Reimannových s významným podílem ve výrobci mycích a čisticích prostředků Reckitt Benckiser, významná akcionářka automobilky BMW Susanne Klattenová, německý král šroubů a mecenáš umění Reinhold Würth, rodina Oetkerových spojená s rozšířením prášku do pečiva, někdejší vlastníci společnosti Tchibo Günter a Daniela Herzovi a rodina Braunových, známí výrobci zdravotnického materiálu. Právě poslední jmenovaní – sourozenci Herzovi a rodina Braunových – jsou nováčky v desítce nezámožnějších německých občanů, v níž nahradili rodinu Porscheových a spoluzakladatele softwarového gigantu SAP Dietmara Hoppa. Ten meziročně přišel o více než půldruhé miliardy eur. Za touto ztrátou stojí zejména pokles kurzu akcií koncernu SAP, jež jsou dodnes nejvýznamnějším Hoppovým aktivem. Členové první desítky německých boháčů přitom mají i něco společného. Většinou se jedná o vlastníky soukromých společností, s jejichž akciemi se neobchoduje na burze, a jejich majetek tedy není tolik náchylný ke kolísání dle změn kapitálových trhů. Naopak ti, u nichž tvoří kótované cenné papíry velkou část aktiv, chudli nejrychleji. To je případ Susanne Klattenové a také rodiny Reimannových, kteří přišli meziročně o 800 milionů eur.

Krvácející automobilky i banky
Ztráty členů první desítky nejbohatších Němců jsou jen „drobnými“ oproti některým dalším osobám v žebříčku Manager Magazinu. V tomto ohledu suverénně kraluje rodina Porscheových – pokles majetku o jedenáct miliard euro nedokázal nikdo překonat. Přitom je příznačné, že druhé místo zaujali rovněž podnikatelé s angažmá v automobilovém průmyslu. Řeč je o „železné lady“ Marii-Elisabeth Schaefflerové, jež se mimochodem narodila v roce 1941 v Praze a jejíž pradědeček stál u zrodu známé české automobilky Laurin & Klement. Schaefflerová řídí jeden z největších světových koncernů vyrábějících valivá ložiska Schaeffler Gruppe a předloni se pustila do odvážného pokusu o převzetí trojnásobně většího výrobce pneumatik Continental. Akvizice však skončila fiaskem, podnikatelka přišla o téměř pět miliard eur a zřítila se z patnácté pozice žebříčku až na 260. místo. Dramatických ztrát se dočkali i vlastníci největší evropské privátní banky Sal. Oppenheim – rodina von Oppenheimových a von Ullmanových. Těm se rok 2008 naprosto nevydařil a stal se nejhorším dvanáctiměsíčním obdobím ve více než 220leté historii finančního ústavu. Přes značné navýšení kapitálu se von Oppenheimovým a von Ullmanovým nepodařilo ustát situaci a banku museli na konci loňského roku (spolu s ostatními společníky) z velké části prodat německé jedničce Deutsche Bank. Bankéři a výrobci automobilů však nezůstali ve ztrátách osamoceni. O slušné jmění přišly i osoby z jiných oblastí. To platí zejména pro trojlístek zakladatelů SAP Dietmara Hoppa, Hassa Platnera a Klause Tschira, kteří svorně meziročně ztratili kolem půldruhé miliardy eur.

Minus devadesát
Velikost ztrát lze posuzovat nejen dle jejich absolutní výše, ale i z pohledu poměru vůči celkovému majetku. Taková statistika poskytuje trochu jiný pohled než výše popisovaný žebříček. Zde se nepříjemného prvenství dostalo právě Marii-Elisabeth Schaefflerové, která meziročně přišla o 92,4 procenta svého majetku. Za ní jen těsně následuje Madeleine Schickedanzová, jež se může „pochlubit“ ztrátou jen o jedinou desetinu procenta nižší. Tato dáma byla postižena krachem německého koncernu Arcandor, který zahrnoval obchodní domy Karstadt a legendární zásilkový obchod Quelle. Schickedanzová se přitom snažila Arcandor všemožně zachránit a do tohoto procesu investovala veškerý majetek včetně osobních aktiv. Firma ale nakonec zkrachovala a Schickedanzové zbyly jen bezcenné akcie. Nyní musí hradit vzniklé dluhy, a proto prodává i zbytky majetku – naposledy to byly dvě luxusní vily ve Svatém Mořici v celkové hodnotě 47 milionů eur. Pád Schickedanzové ještě lépe „vynikne“ při dlouhodobějším pohledu – ještě v roce 2007 Manager Magazin její jmění odhadoval na téměř tři miliardy eur. Loni to bylo již jen sto milionů. S příběhem dědičky Quelle úzce souvisí i její sousedi v žebříčku „zkrachovalců“. Těmi jsou donedávna většinoví vlastníci banky Sal. Oppenheim, kteří se podíleli na pokusu o záchranu Arcandoru a jejichž banka poskytla postiženému obchodnímu koncernu úvěr ve výši 200 milionů eur. Riskantní operace se nevydařila a byla jednou s příčin historické ztráty Sal. Oppenheimu. Rodiny von Oppenheimových a von Ullmanových tak meziročně přišly o více než 77 procent svého majetku.

Pestrá směs
Žebříček Manager Magazinu lze vnímat i jako čítanku řady zajímavých příběhů zakladatelů úspěšných firem. Najdeme zde kromě zmíněné Susanne Klattenové i další potomky německého legendárního průmyslníka Herberta Quandta, který v šedesátých letech zachránil BMW před krachem. Přitom mnohá jména v seznamu Manager Magazinu není třeba představovat – Boschovi (domácí spotřebiče a součástky do aut), Vaillantovi (topná technika), Mieleovi (domácí spotřebiče), Stihlovi (motorové pily), Viessmannovi (plynové kotle), Siemensovi (dopravní zařízení, elektrotechnika a další), Merckovi (chemie a farmacie), Riegelovi (bonbony Haribo) stáli za vznikem společností, z nichž mnohé patří celosvětově k největším hráčům ve svém oboru. Německo má ale co nabídnout i v oblasti služeb. Do první stovky jeho nejbohatších občanů se rovněž kvalifikovala drogistická rodina Schleckerových či největší evropský obchodník s botami Heinz-Horst Deichmann a také známí vydavatelé časopisů jako Friede Springerová, Hubert Burda a Heinz Bauer. V žebříčku Manager Magazinu najdeme i několik poměrně kuriózních boháčů. K nim patří potomci Hitlerova zbrojaře Friedricha Flicka, kněžna Gloria von Thurn und Taxis, automobilový závodník Michael Schumacher či známý německý ekonomický poradce Roland Berger. Přitom je třeba dodat, že zatímco Flickovy potomky Manager Magazin ocenil na 3,9 miliardy eur, tři zmíněné celebrity se objevily na nižších příčkách žebříčku a hodnota jejich majetku se pohybuje kolem půl miliardy eur.

* TABULKA
TOP 10 německých boháčů
Jméno* Firma* 2009* 2008*
Karl Albrecht & rodina* Aldi Süd* 17,35* 17,55
Theodor Albrecht & rodina* Aldi Nord* 16,75* 17,05
Dieter Schwarz* Kaufland, Lidl* 10,00* 11,00
Ottovi *Otto Versand, ECE Immobilien* 8,15*8,10
Reimannovi* Coty, Reckitt Benckiser*7,15*7,95
Susanne Klattenová* BMW, Altana*7,00*7,80
Reinhold Würth* Würth* 6,80*7,40
Oetkerovi* Oetker* 6,35* 6,75
Günter a Daniela Herzovi*-* 6,00* 6,30
Braunovi* B. Braun* 5,10* 5,00
Pozn.: Za majetek se považují podíly ve firmách, nemovitosti, umělecké sbírky a také aktiva nadací, nejde-li o vysloveně všeobecně prospěšné instituce. Podíly v kótovaných společnostech byly ohodnoceny podle kurzu k 15. září 2009, neobchodované firmy zase na základě obratu, ziskovosti a postavení na trhu.
Pramen: Manager Magazin TABULKA Porsche před Schaefflerem
(ztráty majetku v mld. eur)
Jméno* Ztráta* Majetek
Porscheovi* 11,00* 4,50
Schaefflerovi* 4,85* 0,40
von Oppenheimovi* 3,25* 0,95
von Ullmanovi* 3,25* 0,95
Dietmar Hopp* 1,60* 4,90
Pramen: Manager Magazin TABULKA
Elisabeth před Madeleine
(ztráty majetku v procentech)
Jméno* Ztráta* Aktuální majetek (mld. eur)
Schaefflerovi* 92,4* 0,40
Madeleine Schickedanzová* 92,3* 0,10
von Oppenheimovi* 77,4* 0,95
von Ullmanovi* 77,4* 0,95
Porscheovi* 71,0* 4,50
Pramen: Manager Magazin *

Přehled
1. 17,35 mld. eur – Karl Albrecht & rodina 2. 16,75 mld. eur – Theodor Albrecht & rodina
Bratři Karl (89) a Theodor Albrechtovi (87) jsou zakladatelé nejvýznamnější německé obchodní sítě Aldi. Vyrostli ve skromných poměrech – otec pracoval jako horník a matka měla malý obchod s potravinami o velikosti 35 metrů čtverečních v dělnické čtvrti Essenu. V roce 1946 převzali obchod po rodičích a o pouhé čtyři roky později měli již třináct filiálek. Podnikání bratrů rychle rostlo díky nízkým cenám, kterých dosáhli omezením veškerých zbytečných nákladů. V roce 1960, kdy mělo Aldi 300 prodejen a obrat téměř sto milionů marek, došlo k rozdělení společnosti. Karl převzal Aldi Süd a Theodor Aldi Nord. Oba bratři žijí v ústraní, ze zásady neposkytují rozhovory a nenechávají se fotografovat. Oba dva se dle amerického magazínu Forbes loni zařadili do první desítky nejbohatších obyvatel planety – Karl na šesté a Theodor na deváté místo.

3. Dieter Schwarz – 10,00 mld. eur
Vlastník a zakladatel společnosti Schwarz Gruppe, která v Německu a v Evropě ovládá síť obchodů Lidl a obchodních domů Kaufland. Sedmdesátník Dieter Schwarz zahájil svoji kariéru v obchodě již po maturitě, kdy začal pomáhat svému otci Josefovi ve velkoobchodě s ovocem. K otevření prvního diskontního supermarketu pod názvem Lidl došlo v roce 1973 a prvního obchodního domu Kaufland o jedenáct let později. Schwarz se z aktivního vedení firmy stáhl v roce 1999. O jeho soukromí se toho moc neví – podobně jako bratři Albrechtovi se zcela vyhýbá médiím.

4. Rodina Ottových – 8,15 mld. eur
Největší zásilkový obchod světa, společnost Otto Versand, založil dnes stoletý Werner Otto v roce 1949. Činnost firmy se postupně rozšířila z maloobchodu i do finančních služeb, logistiky, cestovního ruchu, velkoobchodu a nemovitostí. Od roku 1965 je součástí skupiny Otto společnost ECE Projektmanagement patřící k největším evropským provozovatelům městských nákupních center. V účetním období končícím loňským únorem se firmě dařilo, obrat její zásilkové divize výrazně vzrostl a dosáhl hodnoty 10,1 miliardy eur. Zároveň se jí podařilo získat práva ke značce zkrachovalého konkurenta Quelle.

5. Rodina Reimannových – 7,15 mld. eur
Hlavní majetek rodiny Reimannových představují dvě společnosti: výrobce pracích prášků a čisticích prostředků Reckitt Benckiser (předloňský obrat 8,3 miliardy eur), kde rodina drží podíl ve výši 15,6 procenta, a výrobce parfémů Coty (obrat za účetní rok končící 30. června 2009 2,5 miliardy eur) se značkami, jako jsou Joop, Calvin Klein či Davidoff. Základy rodinného majetku položil v polovině 19. století Ludwig Reimann, který s Johannem Benckiserem založil v Ludwigshafenu chemičku na výrobu organických kyselin.

6. Susanne Klattenová – 7,0 mld. eur
Nejbohatší občanka Německa Susanne Klattenová, dědička v roce 1982 zemřelého průmyslníka Herberta Quandta, vlastní podíl 12,6 procenta v automobilce BMW a také 50,1 procenta akcií výrobce speciálních chemických přípravků Altana. Kvůli obavám o bezpečnost často vystupuje pod jménem Susanne Kantová. Žije v ústraní, ve volném čase se věnuje lyžování a golfu, má tři děti.

7. Reinhold Würth – 6,8 mld. eur
Letošní pětasedmdesátník Reinhold Würth začal s podnikáním v roce 1954, když převzal po smrti svého otce velkoobchod se šrouby, jehož byl v té době jediným zaměstnancem. Nyní skupina Würth zahrnuje přes čtyři stovky firem. Würth se ve volném čase věnuje pilotování vlastního tryskáče a sbírání umění. Založil již čtrnáct muzeí a v současnosti jeho sbírka zahrnuje přibližně jedenáct tisíc obrazů, grafik a soch umělců z 20. a 21. století.

8. Rodina Oetkerových – 6,35 mld. eur
Základy rodinného bohatství položil již na konci 19. století lékárník August Oetker vynálezem kypřicího prášku do pečiva. Brzy se objevily i jiné úspěšné produkty jako pudinkový prášek a firma postupně expandovala do dalších oblastí včetně výroby mražené pizzy, piva (Radeberger), nealkoholických nápojů, vína, sektů, tvrdého alkoholu, lodní dopravy a finančnictví. Celá skupina vedená pravnukem zakladatele Augustem Oetkerem zahrnuje 422 firem s více než 22 tisíci zaměstnanci.

9. Günter a Daniela Herzovi – 6,0 mld. eur
Günter Herz je nejstarším synem zakladatele maloobchodní firmy Tchibo Maxe Herze. Firmu svého otce ale musel společně se sestrou Danielou opustit v roce 2003, kdy je z jejího řízení odstranili další sourozenci. Nebylo to ale zadarmo – za odchod z Tchiba dostali Günter a Daniela slušné čtyři miliardy eur, které dobře investovali. K nejlepším obchodům patřilo angažmá u výrobce sportovního zboží Puma, kde dva roky drželi balík 27 procent akcií. Na jeho prodeji vydělali půl miliardy eur.

10. Rodina Braunových – 5,1 mld. eur
Historie výrobce zdravotnických přístrojů a pomůcek B. Braun se začala psát v roce 1839, kdy rodina zakoupila v německém Melsungenu lékárnu s poetickým názvem Rosen-Apotheke (Růžová lékárna). V roce 2008 firma utržila 3,8 miliardy eur a dosáhla zisku 185 milionů eur. Za těmito výsledky stojí rodinný patriarcha Ludwig Georg Braun, jenž firmu řídí již 32 let. L. G. Braun je silně věřící člověk, luterán, který každý den v poledne zasílá téměř 40 tisícům zaměstnanců do e-mailu krátké sdělení s názvem Myšlenky dne. Je ženatý, má pět dětí a ve volném čase se věnuje maratonskému běhu.