Praha je úspěšnou turistickou destinací. Jako jediná z východní Evropy se umístila v žebříčku top 10 metropolí. Vítězem se stala Paříž.
Foto: Profimedia.cz
Městský turismus se v minulosti stal hnací silou evropského hospodářství. Zřejmé začíná být, že lépe na tom jsou hlavní města, která mají vypracované dlouhodobé strategie rozvoje městského turismu a těmito se také řídí. Celkovým vítězem žebříčku nejatraktivnějších metropolí se stala Paříž, následovaná Amsterdamem a Římem. Praha se umístila jako jediná z měst regionu střední a východní Evropy v první desítce. Vyznačuje se sice růstem počtu lůžek, zároveň ale relativně nízkou cenou hotelů. Toto jsou výsledky studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants „Turismus v hlavních městech Evropy“, která analyzovala 24 evropských hlavních měst.
“Hospodářská krize neměla na městský turismus tak dramatický dopad jako na jiná průmyslová odvětví. To naše analýza jasně ukázala. Mimo to je turismus důležitou hnací silou pro celou ekonomiku, zvláštní místo potom zaujímá turismus hlavních měst,“ říká Constantin Kinský, ředitel pražské kanceláře Roland Berger Strategy Consultants. Ukazují to konkrétní čísla studie Roland Berger: V krizovém roce 2009 se HDP EU-27 snížilo o 4,3 %, zatímco městská turistika v hlavních městech klesla pouze o 3,5 %. V následujícím roce zaznamenal HDP mírné oživení, přičemž městská turistika dosáhla v počtu přenocování velmi silného růstu ve výši 6,8 %.
Nejlepší města v počtu v přenocování v Evropě – Praha je pátá
Londýn a Paříž jsou s 48,7, resp. 35,8 miliónem přenocování na špici v Evropě v roce 2010. Hned za nimi následují Berlín (20,8), Řím (20,4) a Madrid (15,2). Praha je s 12,1 miliónu přenocování na 5. pátém místě, těsně následována Vídní s 11,7 miliónem. Největšího průměrného růstu v letech 2005-2010 dosáhl Berlín (+7%), Stockholm (+5,7%) a Lublaň (+5,2%). Vídeň s 4,3 % skončila na 6. místě a Praha se s pouhými 1,5 % pohybuje v druhé polovině žebříčku.
“Města jako Vídeň, Berlín, Amsterdam nebo Londýn si v minulosti vypracovala jasnou strategii a dokázala se jasně profilovat na trhu. Tato práce byla odměněna, neboť jak počty návštěv, tak přenocování se od roku 2005 vyvíjejí podstatně lépe,“ dodává Constantin Kinský. “Právě ve městech se silným růstem turismu je věnována velká pozornost marketingu a realizaci nejrůznějších vnitřních opatření. Pokud nejsou obyvatelé města pozitivně naladěni vůči turistům, nepomůže z dlouhodobého hlediska sebelepší reklama.“ Pouze 7 z hodnocených 24 měst má dostupnou vypracovanou strategii pro rozvoj cestovního ruchu, tedy ani ne jedna třetina.
Praha – velký počet lůžek, ale nízké ceny
Vývoj počtu lůžek je dobrým indikátorem, na základě kterého lze odvodit, jestli soukromí investoři vkládají důvěru do daného trhu. Ačkoliv z toho rozhodně nelze vyvozovat, že vyšší počet lůžek by automaticky znamenal vyšší ceny a lepší vytíženost. „Dobrým příkladem je v tomto směru Praha: Na jedné straně existuje velká nabídka lůžek, především v segmentu 4* hotelů lze pozorovat stabilní růst, na straně druhé potom stojí nízké ceny hotelů, které pro některé z nich mohou znamenat balancování na hranici insolvence,“ říká Kinský. Paříž a Londýn vedou žebříček výnosů na jeden dostupný pokoj. Praha spolu s Madridem a Berlínem čelí jak podprůměrným cenám pokojů, tak i podprůměrné obsazenosti. Paříž a Londýn však všem ukazují, že to jde. Dosahují jak vysokých čísel, co se týče vytíženosti, tak pro hotely zajímavých cen hotelových pokojů. Korelace mezi těmito dvěma faktory se jako červená nit vine celou analýzou. Rozhodujícím pro pozitivní vývoj města z pohledu cestovního ruchu je také složení hostů. Podíl mezinárodních turistů – především potom ze zámoří – je důležitým faktorem úspěchu. Ukazuje mimo jiné na dobrou pozici města na globálním trhu. Pro Prahu bylo složení turistů v uplynulém roce následující: 90 % zahraničních návštěvníků, z toho 18 % z mimoevropských destinací. Pro srovnání: ve Vídni 77 % (19 %), v Londýně 79 (39), v Curychu 77 (29) a v Paříži 63 % (28 % mimo Evropu).
Kongresová destinace číslo 1: Vídeň
Vídeň se umístila na prvním místě co do počtu pořádaných kongresů – přírůstek 7 % v letech 2004-2009 – následována Paříží a Berlínem. Studie ukazuje přímou souvislost mezi počtem přímých leteckých spojení a počtem pořádaných kongresů. Podle poznatků společnosti Roland Berger je zřejmé, že méně než 60 přímých leteckých spojení nezajišťuje dostatečnou dostupnost a počet kongresů je výrazně nižší. Naopak více než 180 přímých leteckých spojení nevede k výrazně lepším výsledkům. Z letiště Praha existuje přímé pravidelné letecké spojení do 96 destinací. (letní letový řád 2011).
Londýn a Paříž jsou města, která jsou nejlépe dostupná letecky. To vychází také z toho, že v nich mají silnou pozici nízkonákladoví přepravci, kteří se v poslední dekádě ukázali důležitým motorem pro rozvoj turismu. “Všechna města bez velkého letiště budou mít do budoucna těžkou úlohu udržet se na růstové křivce,“ varuje Kinský.
Aby Praha zůstala jednou z preferovaných destinací v evropském městském turismu, je třeba, aby její obraz na globální scéně byl ještě jasnější. “Je třeba i nadále pracovat nejen na zvyšování počtu přímých leteckých linek, ale také na rozvoji veřejné dopravní sítě. Dalším krokem by potom mělo být zviditelnění dalších pražských oblastí, které by, vedle Hradčan, Svatovítské katedrály, Orloje a svatého Václava, do budoucna vytvářeli obraz o Praze a reprezentovaly ji,“ uzavírá Kinský.
