Fotbal je dnes brazilská hra, kriket indická, pop je americký. Jestli něco dělá Brity pořád světovými, je to BBC. To se nyní může změnit
Myslíte si, že rolls-royce by se měl předělat na škodovku, protože je příliš luxusní? Asi těžko. Nebo se domníváte, že zámořských území by se mohla Británie vzdát, aby ušetřila? Nesmysl. Nebo že angličtina neplní svůj účel, neboť je příliš „široká“ a je tak trochu „pro každého“? To nemůže myslet nikdo vážně. A co takhle návrh, aby se BBC zmenšila, protože pro ni platí všechno z výše řečeného? To je výborný nápad! Tak nějak uvažuje britská vláda. Všechno začalo tím, že premiér David Cameron cítil nespokojenost s tím, jak BBC na jaře referovala o vývoji předvolební kampaně. Ministrem pro kulturu a média byl jmenován – asi hlavně proto – kolega John Whittingdale, kterému už delší dobou vadí na BBC skoro všechno. Whittingdale zase jmenoval osmičlenný panel expertů, z nichž každý má nějaký osobní důvod uštědřit Tetičce, jak se BBC mezi Brity občas přezdívá, pár za uši.
Říci proč, je na pár řádcích takřka nemožné. A to přesto, že ministr kultury to dokázal. Vládní návrh nese neoficiální název Root and branch review of the broadcaster (má to určitě nějaký přesný překlad, ale kdybyste totéž řekli zahradníkovi, rozuměl by tomu takto: „ořezat, ostříhat a přesadit“) a píše se v něm, že BBC vyrostla do příliš velkých rozměrů, je moc široká a pokouší se být „vším pro každého“, takže by svou programovou nabídku měla učinit „užší a cílenější“. Už je to jasné?
Méně peněz, více řečí
Ne že by vládní návrh měl jen samé kritiky – přestože na kulturní frontě, v levicových kruzích a vůbec všude, kde se tvoří myšlenky, jež by nesubvencované televize shledaly příliš zašmodrchanými, a tudíž nevysílatelnými, se zvedla očekávatelná vlna odporu. „Leckdo by mohl říci, že pověřit bývalou ředitelku komerční televize Channel 5 Dawn Aireyovou, aby zreformovala BBC, je skoro tak dobrý nápad jako poprosit někoho, kdo se zabývá malováním ejakulujících penisů na pánských záchodcích, aby předělal nabídku Národní galerie,“ pravil komik Stewart Lee.
Vlažné přitakání nápadu zreformovat BBC přišlo z kruhů, pro něž by Národní galerie mohla klidně být předělána už dávno – třeba z Daily Mail nebo The Sun, přičemž bodoval hlavně nápad snížit koncesionářský poplatek ve výši 145 liber (5625 korun) ročně. Novou výši poplatku ovšem vláda zatím nekvantifikovala, takže koncesionář mohl oprávněně dojít k závěru, že napříště zaplatí sice o něco méně, ovšem za mnohem užvaněnější programy než doposud, neboť vyřčeným cílem vládní reformy je sestřelit hlavně zábavné show (Sherlock, Voice nebo Strictly Come Dancing).
Očekávatelné požehnání z konzervativních kruhů se zatím vlastně taky nekoná. Padají kuriózní argumenty pro návrh, ale stejně tak často proti. Z prvního soudku vyberme námitku seniorní editorky Economistu Anne McElvoyové, podle níž BBC v posledních letech dosáhla takového globálního významu, že dusí konkurenci. „Žádný rozhlasový vyzývatel se dosud neodlepil od země, zpravodajské servery zase čelí fenomenální nabídce online zpravodajství BBC,“ napsala McElvoyová. Těžko říci, zda to myslela vážně. Napadlo by někdy někoho vyčítat třeba Oxfordu, že s jeho kvalitou zatím nedokáže žádná soukromá univerzita soutěžit?
Konzervativní list Financial Times mírnými slovy označil vládní návrh za hloupost: „Přestože BBC získává z televizního trhu jen 20 procent příjmů, vytváří polovinu původního obsahu… Vláda má právo ovlivňovat výši koncesionářského poplatku, ale nikoli mluvit do obsahu stanice.“ Naneštěstí nemá ctěný finanční deník tak docela pravdu.
Královský výnos
Zakladatel BBC, baron John Reith, na počátku 20. let definoval poslání veřejného zpravodajského média takto: „Informovat, vzdělávat a bavit.“ BBC byla zřízena královským výnosem („royal charter“), který má být každých deset let přezkoumán, a je-li třeba, také přeformulován.
Další přezkoumání výnosu připadá na konec roku 2016. Na čem se teď usnesou Whittingdale a jeho osmičlenný panel „odborníků“, bude platit alespoň do roku 2026.
Konzervativní vlády a Píp (což je další familiární označení pro BBC – pochází od legrační zkomoleniny Petera Sellerse „beeb, beeb, ceeb“) mívají napjaté vztahy docela často, stanice je od prvního pípnutí podezřívána z levicové předpojatosti (neb se její redaktoři snaží brát labouristy na rozdíl od většiny bílých límečků alespoň trochu vážně). Žádná konzervativní vláda však dosud nezahájila své fungování ostrou výtkou, že stanice usilovala o její volební porážku, a následným odebráním 650 milionů liber (skoro pětiny ročního rozpočtu BBC), které dosud platila jako kompenzaci za všechny koncesionáře nad 75 let. „Každý ví, že BBC něco provedla a teď bude potrestána. Za co přesně, to se teprve ukáže,“ popsal nepříjemné očekávání Guardian. Ne že by se Tetičce nedalo vyčíst vůbec nic.
Rozdávala svým manažerům štědrá odstupné, nezvládla aféru s Jimmym Savilem, na její hlavní webové stránce se poslední dobou nachází různý šmuk skoro stejně hojně jako třeba v Daily Mail – roboti, orgasmy, různé bizarnosti, utrpení kdejakého mladého Werthera (ne-li rovnou Paris Hiltonové). Ale vyčítat BBC, že je příliš veliká?
Jakési racionální opodstatnění to má. Před dvaceti lety měla BBC dva televizní a pět rozhlasových kanálů, teď má deset rozhlasových a devět televizních. Tetiččina online nabídka už dlouho supluje tiskové agentury, televizní studia zase zaměstnávají spoustu producentů komerční zábavy – tuto činnost můžete nazvat mnoha slovy, ale „vzdělávání“ mezi ně nepatří. Jinými slovy, původní úlohu BBC by jistě šlo plnit i s třetinovými náklady. Právě to má asi osmičlenný panel na mysli – vrátit milý Píp zpátky na zem a udělat z něj cosi podobně užitečného a zároveň neodolatelně přitažlivého, jako je dejme tomu UNESCO.
12 liber měsíčně
Čímž se dostáváme zpět na začátek – proč dělat z rolls-royce zpátky škodovku jen proto, že je to taky auto a doveze člověka na místo určení levněji? Kofola je taky limonáda, ale jen coca-cola se prodává i v Zimbabwe. A též díky popularitě show typu Doctor Who nebo Top Gear vznikají mnohadílné dokumentární seriály, jako je Historie vědy, jež se posléze prodávají do desítek zemí světa. Možná by vznikly i tak, ale spíše by je někdo seškrtal.
Tak a nějak podobně může dokola uvažovat nadšený fanda produkce BBC – pokud je to Zimbabwan nebo třeba Čech.
Každý občan Spojeného království si totiž dříve či později položí otázku – proč mám ze svých 145 liber ročně subvencovat televizní zábavu a vzdělávání celého světa? Devadesát procent z téměř čtyř miliard liber, za něž vznikají pořady s dosahem pěti miliard televizních diváků, zaplatí šedesát milionů obyvatel britských ostrovů. Jak by to asi dopadlo, kdyby se o těch 145 liber uskutečnilo referendum? Nezrušili by nám Britové i tu slavnou webovku, z níž česká média ušijí zhruba polovinu zahraničního zpravodajství denně?
Bude zajímavé sledovat, kam se debata o budoucnosti BBC na ostrovech vyvine.
I v konzervativních kruzích zatím překvapivě převládá sympatizující tón, ten je ale prošpikován temnými výhradami. „Nevadí mi platit 12 liber měsíčně za Radio3, BBC2 a BBC4, jejichž vysílání není přerušováno obtěžujícími pauzami na reklamu. Vadí mi ale postoj, že země snad dluží BBC živobytí. Taky mi vadí posedlost diverzitou a dokola se opakující otázka – neměla by vláda dělat více?“ napsal jeden diskutující ve Financial Times.
BBC tak nemá budoucnost vůbec jistou.
Spíše než jako rolls-royce by jednou mohla dopadnout jako jiný britský vynález, který neměl ve světě obdobu – totiž concorde. Úplně postačí, když provozovatel, tedy stát, shledá její další provoz za zbytečný.
Kdo rozhodne o budoucnosti BBC
Dawn Aireová Viceprezidentka Yahoo a exředitelka Channel 5 Vize: Méně stanic za menší poplatek. Citát: „Jednou jsem se do BBC hlásila – a ti mizerové mě odmítli.“
Colette Boweová Bankéřka a exředitelka regulačního orgánu Ofcom Vize: Výnos z koncesionářského poplatku by měl být sdílen s dalšími stanicemi.
Andrew Fisher Ředitel Shazamu Vize: BBC by měla zpoplatnit webový obsah a iPlayer. Citát: „BBC by měla krotit své imperiální ambice.“
Darren Henley Ředitel Classic FM Vize: Osekat zbytečné výdaje, třeba za přenos živých koncertů.
Ashley Highfield Exšéfredaktor BBC Online Vize: Osekat komerční show. Citát: „BBC chce mít zaparkovaný tank na každém trávníku.“
Lopa Patelová Podnikatelka v digitálních médiích Vize: BBC se musí zmenšit, neboť je manažersky neřiditelná.
Stewart Purvis Akademik a exšéfredaktor Channel 4 News Vize: BBC potřebuje regulátora.
„Každý ví, že BBC něco provedla a teď bude potrestána. Za co přesně, to se teprve ukáže,“ popsal nepříjemné očekávání deník Guardian.
3,7 mld. liber činí rozpočet v letech 2013 a 2014.
800 milionů je očekávaný propad příjmů v letošním roce, povede ke zrušení tisíce pracovních míst.
50 procent tvoří podíl pořadů přebíraných BBC od nezávislých producentů.
O autorovi| Lubomír Heger • heger@mf.cz