Menu Zavřít

Rolnický příkop

25. 6. 2002
Autor: Euro.cz

Česká diplomacie musí sledovat postoj Polska

Už před summitem ve španělské Seville (21. a 22. června) bylo jasné, že se Evropské unii nepodaří dosáhnout výraznějšího pokroku v jednání se zájemci o vstup v klíčové oblasti – zemědělství. Státy unie se ani mezi sebou nedokázaly dohodnout, jaké přímé platby rolníkům z budoucích členských zemí nabídnou. Německo, jež nejvíce přispívá do společného evropského rozpočtu, a jeho spojenci v unii dokonce tvrdí, že by nováčci neměli mít nárok na žádné platby. Celá záležitost se odkládá až na období po německých volbách v září.
Dánská politoložka Lykke Friis se domnívá, že za jistých okolností by neshody kolem zemědělství a výdajů z evropského rozpočtu mohly rozšíření Evropské unie prozatím zablokovat (viz rozhovor na straně 52). Stěžejní je v této souvislosti postoj Polska, které jednoznačně trvá na vyšších přímých platbách, než navrhuje Evropská komise. Česká diplomacie musí řešit otázku, zda bude v závěru letošních rozhovorů o rozšíření stejně nekompromisní jako Poláci, nebo nakonec sama prolomí ledy a uzavře s Evropskou unií kompromis. Jak upozorňují diplomatické zdroje, není náhodou, že vítěz českých voleb Vladimír Špidla si právě Polsko vybral jako cíl své první zahraniční cesty.

Obejít Polsko?

Lykke Friis předpokládá, že Evropská unie se na konci letošního roku dohodne nejprve s těmi zeměmi, v nichž zemědělský sektor není až tak významný – tedy možná i Českem - a s pomocí těchto dohod vytvoří tlak na Polsko. Někteří představitelé českých zemědělců naopak očekávají, že Polsko bude tak trochu bojovat i za ně.
Náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Byrt se tlaku Evropské unie s pomocí „zrádců“ z kandidátských zemí neobává. „S Českem a Maďarskem jsme už při mnoha jednáních v minulosti uplatnili společný postoj,“ řekl Byrt v rozhovoru pro týdeník EURO, který se uskutečnil ve Vídni na konferenci Europa Forum pořádané rakouskou Bank Austria Creditanstalt (19. a 20. června).
Polský představitel také upozorňuje, že Polsku se už jednou při jednáních s Evropskou unií podařilo vyjednat lepší podmínky než ostatním kandidátských státům – a to v otázce prodeje půdy cizincům. Na druhé straně Andrzej Byrt nepopírá, že závěrečnou fázi rozhovorů může poznamenat tajnůstkářství některých účastníků. „Právě Česko už však na podobné tajnůstkářství jednou doplatilo, když na summitu Evropská unie v Nice získalo méně křesel v Evropském parlamentu než jiné země srovnatelné velikosti,“ poznamenává polský diplomat.

Reforma se rýsuje.

Zatímco členské země unie se mezi sebou stále přou o to, jakým způsobem by se měla Společná zemědělská politika (CAP) reformovat, a komplikují tím jednání o rozšíření, evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler přišel s návrhem radikální reformy, který by snad mohl některé státy uspokojit. Tento návrh předpokládá, že unie bude zemědělské subvence poskytovat na základě ekologických kritérií a nikoliv produkčních, jak tomu je dosud. Pozorovatelé nicméně očekávají odpor Francie, která se reformy CAP obává nejvíce.
Fischlerův projekt je však teprve v ranné fázi a komisař bezpochyby očekává tvrdá jednání v evropských orgánech. Není tedy příliš pravděpodobné, že by tento návrh nějak pomohl kandidátským zemím při jejich vyjednávání v letošním roce.

bitcoin_skoleni

Snad přimhouří oči.

Zatímco „rolnický příkop“ zůstává tou nejtěžší překážkou, kterou budou muset kandidátské země překonat, zdá se, že někteří Západoevropané prozatím přimhouří oči nad stavem veřejných financí v těchto státech.
Bývalý ministr financí a nyní přední poradce Bank Austria Creditanstalt Ferdinand Lacina týdeníku EURO řekl, že kritéria týkající se rozpočtového deficitu či veřejného dluhu jsou pro Evropskou unii stále klíčová, ve vztahu ke státům střední a východní Evropy je však nutné se podívat i na další souvislosti. „Kandidátské země musejí výrazně investovat do životního prostředí a infrastruktury, což se projeví na veřejných financích,“ připomněl Lacina. Otázkou je, zda Lacinův „mírnější“ pohled v Evropské unii převáží. Největší pozornost se dnes ovšem skutečně soustředí spíše na sporné body probíhajících rozhovorů – tedy především zemědělství.

Přijde více investic.

Ferdinand Lacina se domnívá, že vstup do Evropské unie bude pro většinu nových členů znamenat podstatně více přímých zahraničních investic. To platí i pro Česko, které ve srovnání s jinými zeměmi už dnes vykazuje jejich vyšší příjem. Lacina nesdílí obavy některých českých ekonomů, že se příliv investic omezí kvůli ztrátě komparativních výhod (nižší mzdy) a omezení investičních pobídek.
„Naopak, stanete se součástí většího trhu, a tím budete mnohem zajímavější pro neevropské investory, zvláště z Ameriky či Japonska,“ tvrdí Lacina. To, že velikost trhu je rozhodujícím kritériem, dokazuje podle něj i skutečnost, že – pokud jde o kandidátské země Evropské unie - se američtí investoři zatím silněji upíchli pouze v Polsku.

  • Našli jste v článku chybu?