Rusko nabízí přímé obchodní vztahy mezi dodavateli ropy a českými rafineriemi
V krátkém časovém horizontu dvou let bude Rusko potřebovat dalších 70 milionů tun ropy ročně pro své nové ropovody a přitom ruská produkce ropy již několik let stagnuje. Část produkce tedy bude třeba přesměrovat a jedním z postižených pravděpodobně bude i ropovod Družba. Václav Bartuška, který má na ministerstvu zahraničí na starosti energetickou bezpečnost státu, na toto riziko upozorňuje. Na druhé straně říká, že červencové výpadky dodávek ropy byly nepříjemné hlavně pro Rusy, kteří nám nyní nabízejí odstřižení sítě prostředníků a přímé obchodní vztahy mezi ruskými dodavateli ropy a českými rafineriemi.
EURO: Jednou z hypotéz ohledně příčin červencového výpadku v dodávkách ropy do České republiky ropovodem Družba byl boj nových lidí v Kremlu po nástupu prezidenta Dmitrije Medveděva o přerozdělení objemů při vývozu ropy pro různé prostředníky. Je pravda, že v srpnu ruská vláda nabídla, aby byla uzavřená přímá smlouva mezi ruskými těžaři a jedním českým subjektem, který by ropu od nich nakupoval, a tak došlo k eliminaci oné sítě prostředníků? BARTUŠKA: Rusko nám nabízí přímý vztah mezi rafineriemi a dodavatelem ropy při vyloučení všech prostředníků. Nechtějí tedy ani jednoho prostředníka na české straně, ale přímé vztahy.
EURO: Litvínovská a kralupská rafinerie fungují ale jako přepracovací rafinerie, kdy jejich vlastníci si dodají ropu a rafinerie jim z ní udělá produkty. Sama na svůj účet ale nemůže nakupovat ropu a prodávat produkty. BARTUŠKA: Je třeba s Ruskem tu záležitost přesněji definovat, nicméně ta nabídka je bezprecedentní. Mluvil jsem o tom s evropským komisařem pro energetiku Andrisem Piebalgsem a ani on nevěděl o tom, že by Rusko nabídlo nějaké zemi odstřižení prostředníků.
EURO: Proč by nám Rusové nabízeli něco mimořádně výhodného, když pro ně v žádném případě nejsme důležitý ropný trh? BARTUŠKA: Důvodem je fakt, že pro ně byl ten červencový výpadek dodávek ropy mnohem nepříjemnější než pro nás. Nám trvalo 24 hodin, než jsme našli náhradní zdroje ropy, ale Rusku potrvá roky, než u všech svých obchodních partnerů vymaže negativní pocit, který tato situace vyvolala. Přímo v Moskvě se na to dotazovali Němci, Francouzi, Britové, Holanďané… To nebyla věc, která by zajímala pouze východní Evropu. Postavilo to Rusko, které se snaží o pověst solidního dodavatele, do velice nepříjemného světla. Věřím, že Rusko hledá nějaké dlouhodobé řešení, aby se tato situace již neopakovala. Stejně jako v případě plynu nejsou žádní prostředníci mezi Gazprom Exportem a RWE Transgas a jeho dodávky fungují spolehlivě, mohlo by tomu být tak i v případě ropy.
EURO: Tu nabídku na přímé vztahy a odstřižení prostředníků poslalo Rusko písemně? BARTUŠKA: Ano.
EURO: Jak se k té nabídce postaví Česká republika? Ropu pro české rafinerie přece nakupují jejich vlastníci, což jsou všechno zahraniční subjekty. BARTUŠKA: My tu ruskou nabídku vítáme. Prostředí bude výrazně transparentnější, neboť nejde o jednoho nebo dva prostředníky, těch je na tomto byznyse nalepená celá řada. A z hlediska vlastníků České rafinérské je třeba říct, že jejich hlavní dodavatel chce udělat výraznou změnu a pokud hlavní dodavatel chce, tak je třeba mu vyjít vstříc.
EURO: Narážel jsem na to, že Česká republika není ten, kdo tu ropu nakupuje, ani ten, kdo ji zpracovává… Dohodu s Ruskem by tedy spíše měly učinit koncerny PKN Orlen, Shell a Agip. BARTUŠKA: Ale stát má přece v rukách ohromné nástroje, jak může své požadavky prosadit. Nebýt Státních hmotných rezerv, které se v červenci zachovaly úplně skvěle, tak se rafinerie v Litvínově zastavila, nebo minimálně výrazně omezila svůj provoz. Protože i když se procesorům povedlo rychle nakoupit ropu na moři a dohodnout, že bude do Česka přepravená skrze ropovody TAL a IKL, tak tím si zajistili ropu na srpen a nikoli na červenec.
EURO: Kdo jsou ti prostředníci? BARTUŠKA: Neznám přesné složení všech prostředníků, je jich opravdu hodně. A nepochybně je ten prostřednický byznys při obchodech s ropou zajímavý nejen pro Rusy, ale i pro lidi od nás, i pro lidi ze západní Evropy.
EURO: Můžete říct jména firem či lidí, kteří nyní fungují jako prostředníci při nákupu a dodávkách ruské ropy do České republiky? BARTUŠKA: Nemohu.
EURO: Jak si vysvětlujete fakt, že dovoz ruského plynu funguje bezproblémově, zatímco v dovozu ropy se opakují výpadky? BARTUŠKA: V případě plynu Rusko nikdy nepustilo jeho export ze státních rukou. Podobný státní monopol u ropy nefunguje. Důležité také je, jak jsem již zmínil, že fungují přímé dohody mezi Gazprom Exportem a RWE Transgas, takže tam je menší prostor pro „technické problémy“.
EURO: Není hlavní rozdíl v tom, že v případě ropovodu končí roura u nás, zatímco v případě plynovodu pokračuje dále do Německa? Že v případě omezení dodávek plynu by Rusové také ranili Německo, což jistě není v ruském zájmu? BARTUŠKA: I to je jeden z důvodů.
EURO: Jaká je podle vás budoucnost ropovodu Družba? Objevují se spekulace, že v relativně krátké době do pěti let by mohl vyschnout. BARTUŠKA: Loni v létě jsme dali Bezpečnostní radě státu rozbor, co se bude dít v nejbližších letech s ropovodem Družba. Situace je poměrně jasná. Rusko oficiálně ve své energetické strategii deklarovalo, že chce mít přímé vývozy ropy přes své přístavy a ne přes tranzitní země. Již vybudovalo nové ropné terminály v Primorsku a Novorossijsku a další buduje. Zároveň staví dva velké ropovody, jeden je Baltský systém 2, který povede do Usť-Lugy a bude mít kapacitu 40 až 45 milionů tun ročně. Druhým ropovodem ve výstavbě je Východosibiřský, který vede do Číny a dále na pobřeží Tichého oceánu a který bude mít kapacitu 30 milionů tun. Čili v krátkém časovém horizontu, řekněme dvou let, bude Rusko potřebovat dalších 70 milionů tun ropy ročně pro tyto nové ropovody a přitom ruská produkce ropy již několik let stagnuje. Nějakou ropu bude tedy třeba přesměrovat. Zatím se nerozhodlo, že to bude ta, která proudí Družbou, ale může to nastat. Ruská oficiální strategie je dodávat pro klíčové země světa, získat výrazné podíly na trzích v USA, Číně a Indii.
EURO: Budoucnost ropovodu Družba je tedy velmi nejistá, respektive je velmi pravděpodobné, že v příštích dvou či třech letech jím ropa přestane téci. BARTUŠKA: Chceme, aby Družba fungovala co nejdéle, protože je pro nás stabilním a výhodným zdrojem ropy, ale zároveň je evidentní, že pro Rusko to je dnes již marginální roura, která vede na marginální trhy. Rusové jasně deklarují a mluvil jsem o tom se současným i s minulým šéfem Transněfti, že jejich zájmem je přesměrovat vývozní toky ropy, a otevřeně nám říkají, že se může stát, že pro Družbu nebude dostatek ropy. Navíc jakmile se na Družbě objeví technický problém, tak už se to Rusku nevyplatí opravovat.
EURO: Jaké řešení jste ve své analýze státu navrhli? BARTUŠKA: Zajímá nás získat podíl v ropovodu TAL, který napájí ropovod IKL. Ta zpráva byla ale hlavně varováním, že se proměňuje celková celosvětová situace trhu s ropou. Za posledních pět let většina nově těžené ropy vůbec nepřišla na trh, ale směřovala přímo do země, která si ji dlouhodobě předkoupila! A tento trend bude dále posilovat, takže objem volné ropy na světovém trhu klesá a bude klesat.
EURO: Máte konkrétně na mysli čínskou ropnou diplomacii v Africe? BARTUŠKA: Zdaleka nejde jen o Čínu.
EURO: Má Česká republika vzhledem ke své velikosti možnost si takto předem dohadovat zdroje ropy? BARTUŠKA: Pochybuji. Tu možnost má ale Evropská unie jako celek. Ta již může něco nejen vyjednat, ale pak také prosadit.
EURO: A Evropská unie jako celek o něčem takovém vyjednává? BARTUŠKA: Zatím ne a způsob, jakým evropské země ztrácejí v Africe a na dalších kontinentech svůj vliv, je velmi varovný. Například politicky katastrofálním případem je evropská podpora biopalivům, což přináší prudký růst cen potravin. Pro většinu světa je nepřijatelné pálit potraviny, aby auta měla na co jezdit.
