Všichni zájemci o LOH v Pekingu uspokojeni nebudou, říká šéf Čedoku
Miroslav Res (43) Vystudoval zahraniční obchod na obchodní fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Do roku 1992 pracoval jako obchodní referent a posléze obchodní ředitel ve společnosti PZO Strojexport. V letech 1992 až 1999 se jako ředitel oddělení realizace projektů společnosti Unimex Group podílel na budování řetězce prodejen Duty Free a výstavbě a provozování marketů OBI. Od roku 1999 je generálním ředitelem Cestovní kanceláře Čedok, v roce 2001 se stal také místopředsedou představenstva společnosti Travel Service.
EURO: Cestovní kancelář Čedok je oficiálním distributorem vstupenek na letní olympijské hry v Pekingu 2008. Jakou poptávku jste zaznamenali v prvním kole prodeje, které bylo uzavřeno v dubnu? RES: Prostřednictvím internetu jsme shromáždili poptávku a objednali přes devět tisíc lístků v celkové hodnotě kolem 13,5 milionu korun. Vstupenky jsou objednány, nikoli přiděleny. Organizační výbor v prvním kole zatím uspokojil řádově asi polovinu poptávky. Protože se dosud nikdy nestalo, aby požadavky byly tak dramaticky kráceny, proběhla zhruba před měsícem jednání s organizačním výborem, při nichž jsme spolu se zástupci ČOV požadovali navýšení kvóty. Věřím, že se setkají s pozitivní odezvou. Již nyní ale mohu říci, že nebudou uspokojeni stoprocentně všichni žadatelé, kteří se o vstupenky přihlásili.
EURO: O které vstupenky jste zaznamenali největší zájem? RES: Pochopitelně na zahajovací a závěrečný slavnostní ceremoniál. Z disciplín jsou nejžádanější míčové hry, zejména basketbal a volejbal, dále sportovní gymnastika, atletika či tenis. Nejlevnější vstupenky na kvalifikační utkání se pohybují v cenách od sta korun. A naopak nejdražší vstupenka na zahajovací ceremoniál přijde na 16 300 korun. Vzhledem k velikosti Číny i tamní poptávce můžeme předpokládat, že se na rozdíl od předešlých olympiád nestane, aby byla poloprázdná hlediště například u rozplaveb nebo méně atraktivních sportů.
EURO: Předpokládáte zvýšený zájem Čechů o zájezdy do Číny, i když na ně nezbudou lístky? RES: Čína je specifická země. Hodně se tam podnikají obchodní cesty, ale turisty jsou vyhledávané především poznávací zájezdy, takže očekávám, že v době olympijských her bude zájem především ze strany sportovních fanoušků. Zájemců o pamětihodnosti přibude spíše před hrami a po nich.
EURO: Již v loňském roce jste uzavřeli spolupráci s jednou z největších čínských cestovních kanceláří CITS. Jaké výhody vám přináší? RES: Na trhu, jako je Čína, je velmi těžké bez takového spojení obstát. Například v období LOH se u některých objektů turistického zájmu uvažuje o určitých omezeních, ať již kapacitních nebo bezpečnostních, a bez spolupráce s takto silným místním partnerem bychom nebyli schopni svým klientům garantovat, že se v tomto exponovaném období na konkrétní pamětihodnost nebo atrakci dostanou.
EURO: V současnosti se hodně hovoří o předpokládaném přílivu čínských turistů, až pro ně začnou platit schengenská víza. RES: Dosud převládá počet cestovatelů, které vozíme do Číny. Jakmile se uvolní vízová problematika, rádi bychom ve spolupráci právě s CITS „obsloužili“ jejich přijíždějící skupiny – myslím, že zpočátku bude skupinová turistika dominovat nad individuálními cestovateli. Čína je velmi různorodá země a reflektovat na specifické požadavky čínských turistů nebude jednoduché. Vezmeme-li v úvahu počet obyvatel Číny, tak i kdyby se jednalo o jednotlivá procenta obyvatel, která by vycestovala, představují z tohoto pohledu čínští turisté ohromný potenciál pro světový cestovní ruch.. Až začnou tito klienti utrácet za cesty v jiných zemích, bude to všude vítaný fenomén.
EURO: Počátkem roku jste zmiňoval trend rostoucího zájmu českých turistů o zimní dovolené v exotických destinacích. RES: To je pravda. Po roce 2000, kdy jsme začali charterově létat do Thajska, se tempo růstu poptávky pohybovalo meziročně v řádu necelých deseti procent. A zhruba poslední tři roky už poptávka roste dramaticky. Násobí se. Trvale posiluje koruna, takže se dlouhodobě snižují náklady na pobyt v zahraničí. Rozšířením nabídky přímých charterových letů se také proti linkám výrazně snižuje cena letecké dopravy, takže cenově jsme exotiku, kterou lze dnes pořídit za méně než třicet tisíc korun, přiblížili na úroveň, na niž byli naši klienti zvyklí před rokem 2000 u tehdy exotických destinací – u Egypta a Kanárských ostrovů. Zatímco ještě kolem roku 2000 zaváněly tyto destinace luxusem a možná i exotikou, dnes již jejich ceny třeba v režimu last minute můžeme srovnat s tuzemskými zájezdy.
EURO: Jak se zájem o exotiku projeví v katalogu, který připravujete k vydání během září? RES: Stěžejní důraz klademe na letecké zájezdy pořádané na našich charterech čili s přímým leteckým spojením. Na zimu připravujeme spojení do tuctu zemí - devět je exotických cílů a tři v oblasti Egypta. Z exotiky na přímých letech letos nově nabízíme Maledivy, Srí Lanku, Mauricius a Mexiko. Z dosavadních zkušeností s předchozími destinacemi, jako jsou Thajsko nebo Kuba, která byla hitem loňské sezony, vyplynulo, že když jsme schopni nabídnout přímý let a příznivou cenu, tak mají i tyto relativně dražší zájezdy velkou poptávku. Například „seriály“ na Kubu jsme vloni museli nad rámec plánovaných termínů, což byl konec března, protáhnout až do dubna. V Egyptě nově přidáváme město Taba.
EURO: Pokročil Travel Service, ve kterém drží Čedok poloviční podíl, v úvahách o koupi většího letadla, aby bylo možné do vzdálených destinací létat bez mezipřistání? RES: Ta myšlenka je stále ve hře. Když jsme ale vyhodnocovali ekonomiku provozu jednotlivých letadel a dopad do ceny letenky, tak jsme v rámci flotily Travel Service toto rozhodnutí ještě nerealizovali. Je v plánu pro další období. Na rok 2013 má Travel Service dokonce zarezervovaný Boeing 787 Dreamliner. I nadále musíme pečlivě vyhodnocovat především ekonomiku jednotlivých letů, tedy za jakých parametrů bychom mohli tyto destinace létat na velkých letadlech ve srovnání se střednětraťovými, protože cenový faktor je u charterových leteckých zájezdů naprosto zásadní.
EURO: Vraťme se k investicím. Před třemi lety jste se podíleli na financování výstavby hotelového komplexu Golden Beach v Bulharsku. Uvažujete o dalších podobných projektech? RES: Tyto projekty jsou vždy složité, a to nejen z hlediska majetkového. V Bulharsku byl v posledních letech stavební boom a hotelů tam z roku na rok přibývalo jako hub po dešti. Některé lokality jsou koncentrací staveb již na hraně, mnohdy i za hranou rozumné zastavěnosti. V podstatě stejný čtyřhvězdičkový hotel lze stavebně, technicky a s určitými službami postavit kdekoliv, ale o vaší budoucí konkurenční výhodě rozhoduje právě kvalita pozemku z pohledu vzdálenosti a kvality pláží, hlučnosti okolí či dopravní dostupnosti. Kvůli určité „deregulaci“, nebo řekněme neexistenci jasných pravidel výstavby, jsme od některých projektů v Bulharsku odstoupili. Aktuálně máme ještě jednu lokalitu, o niž budeme s partnerem uvažovat, ale i tam se již negativně projevil velký stavební boom.
EURO: Údajně jste podobnou investici zvažovali i v Karibiku. Je to tak? RES: O tom uvažuje náš majoritní akcionář – Unimex Group. Jedná se o investičně náročný developerský projekt, a pokud se bude realizovat, nebude to v horizontu roku.
EURO: Loni překonal Čedok poprvé v obratu hranici tří miliard, přesto vás v počtu klientů překonal Exim Tours. Jak se vyvíjejí letošní výsledky? RES: Pokud jde o počty klientů, hraje velkou roli struktura zájezdů. Klientela, jež využívá našich služeb, míří stále více do středních a vyšších cenových kategorií ubytovacích kapacit a klade vyšší důraz na kvalitu poskytovaných služeb. Vloni jsme v tržbách přesáhli tři miliardy, zisk činil 36 milionů korun. Podle průběžných výsledků se letos dostaneme na plánovaných 3,15 až 3,2 miliardy v tržbách, očekávaný hospodářský výsledek by se měl pohybovat na úrovni asi 45 milionů korun.
EURO: Fenoménem ještě přede dvěma třemi lety byly nákupy zájezdů v režimu last minute. Loni v létě jste však zaznamenali v této kategorii pokles poptávky. Jak se mění chování spotřebitelů? RES: V posledních letech pozorujeme spíše trend rostoucího zájmu naopak o zájezdy v „první minutě“. Kromě ekonomického efektu, tedy slevy za včasný nákup, mají totiž klienti možnost výběru ze široké palety nabízených zájezdů. Last minute by měl být jen doprodejem zbytkové kapacity, čemuž by měla odpovídat cena i kvalita zájezdů v tomto režimu nabízených. Stal se však marketingovým nástrojem a u některých kanceláří se v tomto režimu začala objevovat veškerá nabídka, což last minute postupně devalvovalo.
EURO: Velkým hitem - například v Německu - bývá i doprodej zájezdů za nízké ceny těsně před odletem přímo na letišti. Neuvažujete o něčem podobném? RES: Na trhu jsem sice určité pokusy zaznamenal. Jak dalece jsou úspěšné, nedokážu posoudit. Jako velký fenomén v prodeji zájezdů vidím spíš internet. Je-li klient rozhodnut odjet, z pohodlí domova si na něm může prakticky pár hodin před odjezdem vybrat z nabídky konkrétní zájezd, který může uhradit při převzetí odbavení až u letištní delegátky. Upřímně jsem si zatím nedokázal odpovědět na otázku, čím bych zmiňovanou nabídkou „buy and go“ vyšel klientům vstříc. Možná by to bylo zajímavé pro ty, kdo nemají internet a mají hodně času k postávaní na letišti a poptávání se. Ale to mohou v centru Prahy ve kterékoliv pobočce. Za hodinu jsou na letišti. Německo? Tam je dle mne dán zájem tím, že nabídka cestovních kanceláří je tam předimenzovaná a ceny jsou ještě výrazně nižší než u last minute.
EURO: Když hovoříte o internetu, jaké procento zájezdů takto prodáváte? RES: Podíl prodejů přes internet se již blíží sedmi procentům. Ale myslím si, že prodeje tímto kanálem jednoznačně porostou. Evropské CK jím prodávají kolem patnácti až dvaceti procent zájezdů, v Americe se podíl blíží třiceti procentům. Těchto čísel bychom měli časem docílit i u nás. Jako určitou brzdu však stále ještě vidím panující obavu z úhrad přímo z platebních karet. Cena zájezdů je relativně vysoká, pohybujeme se v desetitisících a za rodinu se částka u dražších zájezdů často blíží i statisícům. Klient proto často provede rezervaci online a zaplatit jde do kamenné pobočky, což je považováno za prodej pobočkovou sítí.
EURO: Minulý rok jste změnili design poboček a expandovali i do nákupních center. Jak se tato strategie osvědčila? RES: Dokonale. V nových centrech je poměrně dlouhá náběhová křivka, protože dovolená není předmětem denní spotřeby, takže lidé, kteří se v centrech pohybují, si musejí určitou dobu zvykat, že tam naši službu naleznou. Prodeje, jichž v nich dosahujeme, ale dramaticky rostou, meziročně v desítkách procent, takže to je jednoznačně cesta, která se osvědčila a v níž má cenu pokračovat. Při výběru nákupních center se řídíme čísly „foot-fallu“, tedy statistikami, kolik lidí je navštíví. Současně sledujeme nové developerské projekty. Na můj vkus už jich začíná být také hodně, takže je třeba zvažovat umístění nových filiálek i ve vztahu k poloze konkurenčních nákupních center i současné vlastní pobočkové síti.
EURO: A prodeje přes cestovní agentury? RES: V poslední době se silně profilují internetoví provizní prodejci, u kterých klienti nacházejí koncentraci nabídky průřezově od různých CK. Současně s tím podporujeme kamenné agentury, které sídlí v určitých regionech, mají vybudovanou stálou klientelu především na bázi dobré služby a zkušenosti. Poměr prodejů je následující: lehce přes sedmdesát procent jde našimi vlastními odbytovými kanály, necelých třicet přes externí obchodní zástupce.
EURO: V Česku působí nejvíce CK na obyvatele ze všech evropských zemí, říká statistika. Je takový stav udržitelný? RES: To nejhorší už máme za sebou. Období devadesátých let, kdy tady bylo 1500 nebo ještě víc cestovek, je za námi a trh už se do značné míry pročistil. Do ideálu nicméně máme daleko. Na trhu velikosti České republiky si dovedu představit do deseti velkých touroperátorů, kteří by nabízeli letecké pobytové zájezdy, a pak sto dvě stě určitých specialistů - ať již teritoriálně nebo dle náplně zájezdů. To je trend, který v okolním světě funguje.
EURO: Nepomohlo by další zpřísnění pravidel pro vydávání koncesí? RES: Pokud jde o další vývoj u nás, existují dva faktory, které koncentraci kapitálu a tím i snižování počtu CK podporují. Jednak dnes musí být cestovní kancelář pojištěna proti úpadku, takže tady už dochází k určité filtraci ze strany pojišťoven, jež na základě předložených výsledků a plánů CK vyhodnocují svá rizika. Druhým sítem je sám trh. Cestovní kanceláře pracují s minimální marží, celosvětově kolem tří čtyř procent, přičemž v Česku činí zůstatková marže kolem dvou procent. To hovoří samo o sobě, že v tomto odvětví není jednoduché podnikat. Navíc existuje mnoho faktorů, které mohou hospodaření ovlivnit mimo vůli nebo možnost zásahu kanceláře. Mám na mysli různé katastrofy, terorismus, kdy ze dne na den může dojít k takové změně, kterou finančně slabší subjekt nemusí ustát. Uvedené faktory fungují a myslím si, že pomalými kroky míříme ke stavu obvyklému v zemích Evropské unie.
