ZMĚNA SYSTÉMU ODPISŮ Drtivá většina občanů žije v přesvědčení, že projekt rovné daně znamená „pouze“ změny daňových sazeb. Je to naprostý omyl. Půjde o změnu celého systému, která přinese jednoduchou, transparentní a motivující daňovou soustavu.
ZMĚNA SYSTÉMU ODPISŮ Drtivá většina občanů žije v přesvědčení, že projekt rovné daně znamená „pouze“ změny daňových sazeb. Je to naprostý omyl. Půjde o změnu celého systému, která přinese jednoduchou, transparentní a motivující daňovou soustavu. Ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že jeho návrh na změnu sazeb u dvou pásem je srovnatelný s projektem ODS. Nemá pravdu. Námi navrhovaný projekt rovné daně je komplexní změnou systému. Sazba daně je sice její nejviditelnější, nicméně pouze jednou částí, která plní roli motivační (na rozdíl od Sobotkových návrhů, které zvyšují daňovou progresi a působí proto demotivačně). Navržený systém nejenže zjednoduší administrativu pro drtivou většinu podnikatelských subjektů, ale vytváří daňově neutrální prostředí, které nezvýhodňuje žádnou investiční aktivitu a naopak. Transparentnost a jednoduchost soustavy, navrhované ODS, mají zaručit i další kroky, jako jsou: * zrušení odpočitatelných položek a výjimek pro stanovení základu daně * zrušení některých daní (dědická, z převodu nemovitostí, darovací) * sjednocení DPH * zrušení zdanění kapitálových výnosů * zjednodušení systému odpisů Podrobněji se zmíním o posledním bodu, týkajícím se odpisů. NEVÝHODY SOUČASNÉHO SYSTÉMU Prostřednictvím daňových odpisových sazeb nastavuje stát podmínky pro investory a investování. Bereme je jako něco samozřejmého, daného, ale nevěřme tomu. Není to nic od Boha. Existují pouze z jednoho jediného důvodu - stabilizují inkaso státních příjmů. Významně ovšem ovlivňují rozhodování o investicích, o angažování se v různých oblastech, protože různé investice znamenají různá promítnutí do základu daně. Ve svém důsledku tedy toto uměle vytvořené pravidlo omezuje chování ekonomických subjektů a jeho dopad do ekonomického prostředí není v žádném případě neutrální. Systém odepisování vytváří často absurdní situace. Je věcí velké diskuze, analýz, a tedy ztráty spousty času a energie, jak například určit, co je rekonstrukcí (která je zdaňována jako majetek) a co již opravou (kterou lze promítnout do nákladů). V neposlední řadě firmy ztrácejí při odepisování kvůli inflaci, protože odepisují reálně menší hodnotu a zvyšují si tak daňový základ. JAK PŘEDEJÍT VÝPADKU PŘÍJMŮ? Systém rovné daně navrhovaný ODS proto formuluje tezi, formulovanou již v 50. letech: Daňově neutrální způsob odepisování je takový, který promítá skutečnou životnost investice, nebo ještě lépe, který zahrne celou investici do nákladů hned při jejím pořízení. Tyto přístupy lze kombinovat. Podívejme se nyní, jak tuto tezi lze naplnit v konkrétních podmínkách České republiky. K dispozici máme tři možnosti jak odepisování v systému rovné daně řešit. První dvě jsou následující: 1. Zrušit současný systém daňových odpisů s tím, že by došlo k jednorázovému uplatnění dosud neodepsaného majetku vůči základu daně. To by znamenalo úplné vynulování upraveného základu daně na dobu pěti a šesti let, a tedy výpadek výnosů z daně z příjmů právnických osob po tuto dobu. 2. Zrušit daňové odpisy pouze u nového majetku. To by dlouhodobě nemělo vliv na inkaso, s výjimkou prvních dvou let, kdy by došlo ke snížení daně zřejmě až na nulu. Následoval by postupný náběh na normální stav, který by trval až 30 let. Ovšem výraznější dopady by odezněly po třech až pěti letech. Obě tyto varianty by - v případě jejich použití v čisté podobě - znamenaly problémy na straně státních příjmů. Při jejich uplatnění by se muselo použít poměrně složité transformační schéma, které by tento negativní vliv eliminovalo. Navíc by pro většinu firem nebyl tento postup a priori jednodušší, protože tak jako tak provádějí účetní odepisování a tudíž by byly nuceny očišťovat účetní hospodářský výsledek na základ daně „bez odpisů“. CO NAVRHUJEME**
Proto se nabízí třetí schéma. Zjednodušuje pozici jak malým podnikatelským jednotkám, které vedou pouze daňovou evidenci, tak i firmám, které jsou „účetními jednotkami“ a provádějí tedy účetní odepisování.
Došlo by k rozdělení podnikatelů podle výše jejich obratu - ODS navrhuje roční limit 15 milionů korun. Ti, kteří budou mít obrat do tohoto limitu, by odpisy vůbec neuplatňovali. Vše by dávali rovnou do nákladů. V případě nějaké větší jednorázové investice by samozřejmě vykázali ztrátu, přenosnou do dalších let (došlo by ke zrušení dnešního limitu pěti let). Toto významné zjednodušení by se dotklo zhruba 600 tisíc fyzických a 230 tisíc právnických osob .
Velké firmy, kterých by v tomto dělení bylo asi 40 tisíc, budou sice odepisovat i nadále, ale pouze v režimu takzvaných účetních odpisů, což - jak bylo řečeno - tak jako tak dělají a dělat budou. Dojde však ke zrušení daňových odpisových sazeb. To přinese i této skupině výrazné zjednodušení, protože nebude zapotřebí očišťovat účetní hospodářský výsledek.
Již pořízený majetek bude „doodepisován“ podle stávajících pravidel. Aby toto přechodné období netrvalo dlouho, lze některé lhůty (například u staveb) zkrátit.
Jaký vliv na státní rozpočet lze od této změny čekat? V prvních třech až čtyřech letech můžeme očekávat výpadek asi tří až čtyř miliard korun, v dalších šesti až osmi letech kolem jedné miliardy. To je v soustavě státního rozpočtu zanedbatelná částka.
