Rovnice o mnoha neznámých

Ekonomické přínosy olympijských her se počítají až na desetiletí

Poradenská společnost PricewaterhouseCoopers předpovídá letos Řecku hospodářský růst o 4,25 procenta, což bude zřejmě nejvíce v celé eurozóně. O příštím roce pak prognóza hovoří jako o čase zpomalení tempa řeckého hospodářství. Takový by měl být ekonomický význam letních olympijských her, které začnou v Aténách v pátek 13. srpna. Zkušenosti z bilancování přínosů a nákladů olympiády budou zajímavé i pro Českou republiku. Loni totiž s ambicí pořádat olympiádu v Praze vystoupil pražský primátor Pavel Bém.

Exponenciální růst.

Za zpomalením stojí nutnost snížit rozpočtový deficit a omezení veřejných výdajů putujících do řeckého hospodářství. Řecko totiž již nejspíše podruhé v řadě překročí povolený deficit veřejných financí ve výši tří procent HDP. Samotní Řekové jsou v otázce rychlosti ekonomického rozvoje své ekonomiky pesimističtější než PricewaterhouseCoopers. „Meziroční růst HDP se během prvního čtvrtletí sice vyšplhal na 4,1 procenta, přesto tento ukazatel za celý rok dosáhne nanejvýš 3,3 až 3,8 procenta,“ tvrdí Dimitris Kontogiannis v anglické příloze řeckého listu Kathimerini.
I mezi běžnými obyvateli Peloponésu převládá skepse. „Beztak bude všechno mnohem dražší. A za hry budeme platit až do smrti vyšší daně,“ domnívá se Theodosios Palaskas ze Společnosti pro výzkum hospodářství a průmyslu. O správnosti takové úvahy svědčí i neustále se zvyšující náklady na pořádání her. Původní odhad činil čtyři miliardy euro. Přitom již nyní řecký ministr financí Giourgos Alogoskoufis připouští, že počítá se šesti miliardami eur. A studie, kterou PricewaterhouseCoopers k Athénám vypracovala, mluví dokonce o deseti miliardách eur. Jen výstavba pětatřiceti nových sportovišť přijde na 5,4 miliard eur. Další čtyři miliardy eur padly na vybudování dopravní infrastruktury.
Nynější náklady zvýšil již před třemi roky teroristický útok na Spojené státy. Na opatření, která mají preventivně bránit útoku teroristů, bude v Aténách třeba vydat zhruba 1,2 miliardy eur. Pro porovnání: bezpečnost her v australském Sydney stála před čtyřmi roky jen 200 milionů eur.

Čtyři horizonty.

Proti výdajům by měly stát příjmy. „Například olympiáda v Sydney by měla přinést v letech 1994 (kdy se začala stavět moderní sportoviště) až 2006 asi 4,3 miliardy amerických dolarů, což představuje jedno procento australského HDP v roce 2000, v němž se konala. Barceloně přinesla olympiáda v letech 1986 až 1993 přibližně 16,6 miliardy dolarů, což představuje tři procenta španělského HDP z roku 1992, v němž se sportovci z celého světa sjeli do správního střediska Katalánska. Tato olympiáda je považována za nejúspěšnější z posledních čtyřech letních olympijských her,“ říká poradce ze společnosti KPMG Česká republika Tomáš Kulman. Olympiáda prý generuje přínosy ve čtyřech časových horizontech. „První efekty přicházejí již při úvahách o kandidatuře na pořádání her, neboť podobné spekulace přitahují zájem investorů. Příprava olympiády znamená výrazné investice do sportovní, dopravní a ubytovací infrastruktury. V době olympiády vznikají kromě finančních příjmů z přílivu turistů, vstupného, inzerce, reklamy, práv na televizní přenosy i nehmotné benefity typu vylepšení image destinace a celé země. A přínosy v období po skončení her lze pozorovat deset i více let,“ vysvětluje Kulman.

Turisté nepřijeli.

Ovšem ani odhadování příjmů není jednoduché. Potvrzují to předpovědi počtu turistů, ¨které by měla olympiáda do Řecka přitáhnout. Pořadatelé počítali se zvýšením počtu zahraničních návštěvníků za celý rok o pět procent, jen během konání her by jich měly přijet dva miliony. Realita je však zatím odlišná: tři týdny před pořádáním her zůstávala více než polovina vstupenek neprodaných a téměř šest tisíc z celkového počtu 62 tisíc hotelových pokojů v Athénách bylo neobsazeno, i když původně existovaly obavy z nedostatku ubytovacích kapacit. A to navzdory skutečnosti, že cena vstupenek je o 30 procent nižší, než tomu bylo v Sydney. Rovněž hotely výrazně snížily ceny, propad činil až 40 procent.
A tak se již nyní očekává, že Řecko letos přitáhne méně turistů než v loňském roce, kdy jich do země přijelo 12 milionů. „V některých částech Řecka se projevil propad v počtu rezervací o deset až patnáct procent,“ potvrdil šéf Asociace řeckých zařízení cestovního ruchu George Drakopoulos.

Světlé zítřky.

Ovšem komentátor deníku Kathimerini Kontogiannis zůstává dlouhodobě optimistou.Hlavní přínosy vidí ve využití vybudované infrastruktury i v poolympijském období. „Řecko nabídne lepší služby a zároveň bude schopné pojmout více turistů. Zásadní úlohu však sehraje zejména způsob, jakým samotné hry proběhnou. Budeme-li úspěšní, můžeme přitáhnout ročně jeden milion zahraničních návštěvníků navíc,“ upozorňuje. Další prospěch vidí Kontogiannis ve zlepšení infrastruktury, a tím i ve zkrácení času, který tráví obyvatelé Athén na cestách do zaměstnání. Kvalitnější infrastruktura také sníží dopravní náklady řeckých firem a uleví životnímu prostředí. Úspěšné hry rovněž povedou k vylepšení image řeckých výrobků a služeb.

Chtějí se vyrovnat.

Úvahy řeckého žurnalisty jsou inspirativní i pro české politiky. Potvrzuje to náměstek pražského primátora pro finance Jiří Paroubek. „Případné olympijské hry musí samozřejmě přinést finanční benefity jak pro město tak pro stát. Dalším plusem budou společensko-kulturní přínosy, ty se však časem rovněž přetaví v ekonomické,“ říká. „Náklady na aténské hry se pohybují mezi šesti a sedmi miliardami euro, na což by v příštích patnácti letech Praha a česká ekonomika měly mít,“ dodává Paroubek, považující pořádání olympiády za poslední věc, která chybí Praze k vyrovnání s velkými evropskými metropolemi typu Paříže, Barcelony, Londýna či Madridu. Již nyní je zřejmé, že město by neneslo náklady samo. Kromě zapojení státu existují úvahy o využití soukromých investorů a také prostředků z Evropské unie, které by mohly jít především na dobudování infrastruktury.

Nejdříve na zkoušku.

K objektivnímu posouzení dopadů olympijských her, které by se konaly v Praze, má posloužit ekonomická studie, kterou město zadalo společnosti PricewaterhouseCoopers. Jelikož se její zástupci na základě dohody s magistrátem k výsledkům studie nemohou vyjadřovat, týdeník EURO oslovil druhého účastníka tendru na vypracování studie, společnost KPMG. „Pražský magistrát se netají tím, že přihláška pro rok 2016 bude spíše určitou zkoušku a na základě zkušeností se bude ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2020 naostro,“ říká Kulman z KPMG. Takovému časování nahrává i mechanismus konání olympijských her. „Existuje úzus, že se v pořádání olympiády střídá Evropa a zámoří,“ vysvětluje Kulman s tím, že právě rok 2020 vychází na Evropu.

Pozor na Strahov.

Jak potvrzují Athény, konání olympiády je především otázkou vhodné infrastruktury. I proto je pro magistrát myšlenka uspořádání olympiády přitažlivá. Infrastrukturu je stejně nutné vybudovat, tak proč vše neurychlit spojením s olympijskými hrami. „Bude třeba dobudovat vnitřní i vnější silniční okruh a samozřejmě prodloužit současné linky metra a vystavět nové, například trasy D a E,“ zamýšlí se Paroubek. Ovšem případná olympiáda by určitě jen záležitostí metropole. „Dosavadní zkušenosti říkají, že olympijské hry zasahují zhruba okruh 200 kilometrů kolem epicentra,“ potvrzuje Kulman. Navíc sportoviště by pravděpodobně nebyla jen v Praze, a to by znamenalo nutnost výstavby dálniční, případně i železniční infrastruktury. „Mělo by se jednat o spojení do Brna, Plzně, Hradce Králové, Českých Budějovic, Ostravy a Liberce. Olympiáda by tak mohla oživit i regiony. A to jak z hlediska propagace, tak dobudováním chybějící infrastruktury pro cestovní ruch,“ věří Kulman. Při vytváření infrastruktury je třeba postupovat opatrně, aby veškeré investice byly využitelné i pro jiné účely, než pouze pro olympiádu. „Například Strahovský stadión výborně posloužil v době svého vzniku, ale nyní si s ním nikdo neví moc rady. Dodnes máme zřejmě největší stadión na světě s kapacitou přes 250 tisíc lidí, ale nevíme, jak ho efektivně využít,“ konstatuje Kulman.