Je nějaký rozdíl mezi úrokem z prodlení a poplatkem z prodlení, nebo jde o synonyma?
Jan Král
Úrok z prodlení i poplatek z prodlení jsou zákonnými majetkovými sankcemi vůči dlužníkovi, který řádně a včas nesplní svůj peněžitý dluh. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle samotného plnění také úroky z prodlení. Výjimkou je úprava nájmu podle občanského zákoníku, kdy je dlužník povinen platit poplatek z prodlení.
Poplatek z prodlení se tedy uplatňuje pouze u stanovených nájemních smluv podle občanského zákoníku, a to vůči:
• nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do 5 dnů po splatnosti;
• nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení);
• bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila, nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil, nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (pak se platí nájemné i poplatek z prodlení).
Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 korun za každý i započatý měsíc prodlení.
Ve všech ostatních případech prodlení se uplatňují úroky z prodlení. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů.
Zatímco sazba poplatku z prodlení se nemění, procentní sazba úroků z prodlení je v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úroková sazba za prodlení se tedy eventuálně mění vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.)
Richard W. Fetter právník
