V minulosti se pojem biometrie vztahoval na práci se statistickými a matematickými modely při analýze dat. Dnes už se používá především pro označení oboru, který se zabývá rozlišováním a identifikací osob na základě specifických fyziologických znaků. Jednou z nejpřesnějších biometrických metod je snímání oční duhovky, malého barevného kroužku tkáně, který obklopuje oční zornici. Podle některých tvrzení je její struktura ještě zásadnějším rozlišovacím znakem než DNA. Například jednovaječná dvojčata mají stejnou DNA, ale rozdílné duhovky, odlišnou stavbu má i levé a pravé oko jednoho člověka. Duhovka, matematicky nejoriginálnější část těla, je po celý život člověka stabilní, vůbec nemění svou strukturu. Rozpoznávání struktury oční duhovky bylo patentováno v polovině devadesátých let, nyní se technologie začíná prosazovat i v praktickém použití – například pro chránění přístupu k důležitému zdroji dat, třeba počítači.
Rozlišování oční duhovky začíná pořízením snímku oka kamerou s vysokým rozlišením. Snímání probíhá na dálku, nevyžaduje žádný fyzický kontakt s přístrojem. Struktura duhovky se zpracuje do podoby 512bitového záznamu IrisCode, který je okamžitě zašifrován a není možné jej zpětně analyzovat. Záznam každé duhovky obsahuje data o 244 nezávislých proměnných (jiné biometrické metody, například daktyloskopie, se spokojí s méně než 60 proměnnými). Proces identifikace, tedy porovnání uloženého záznamu s duhovkou „snímané“ osoby, netrvá déle než tři vteřiny.
