Předsedkyně statistiků abdikovala
Předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marie Bohatá čelila patnáct dnů tlaku na svůj odchod, až zůstala sama. I ve vlastním úřadě. Když se rozhodla na hodinu vyhodit šéfa sekce průřezových statistik Kamila Kudláka, pozvala k exekuci odboráře ze závodního výboru. Jindy loajální orgán se vzbouřil. „Vy byste měla odejít“, řekla údajně předsedkyni do očí jedna z odborářek.
Marie Bohatá stála o setrvání ve funkci, pozvala si na pomoc kontrolu z Eurostatu. Její výsledky interpretuje jako svou satisfakci, protože se prý ukázalo, že chyby v údajích o zahraničním obchodu zavinilo Generální ředitelství cel. Tak to ale není. Představitel Eurostatu Daniel Byk si na veřejnosti dával dobrý pozor, aby se nepostavil na stranu žádného z účastníků sporu. Oběma úřadům vytkl chyby v komunikaci. Kdyby to tak bylo – a ono to tak s velkou pravděpodobností opravdu bylo – bylo by třeba vyvodit z toho kroky i na Generálním ředitelství cel. Marie Bohatá se o to naposledy pokusila, když v abdikačním prohlášením vyjádřila očekávání, že „obdobný postoj zaujme i druhá strana“. Asi v tom stresu neměla čas na noviny. Jinak by si musela všimnout, že ministr financí Bohuslav Sobotka už den předtím jasně řekl, že u „jeho“ celníků bylo všechno „eňu ňuňu“. Tak, jak ostatně mívají celníci ve zvyku.
Říkalo se, že Sobotka jde proti Bohaté nejen kvůli tomu, že celní správa patří do jeho resortu. Ministr údajně čelí ataku poslance Jana Mládka, který si brousí zuby na jeho židli. A Mládek je, jak známo, dobrý známý Bohaté a inicioval její jmenování do čela Českého statistického úřadu. Oba pánové tuto spekulaci pobaveně odmítají a prozatím není důvod jim nevěřit. Za zmínku to stojí hlavně kvůli tomu, že statistický úřad je sice nezávislá instituce, ale výběr jeho šéfa je velké politikum. Stejně jako v ČNB. Sobotkova slova o tom, že z ČSÚ v poslední době odešla řada zkušených a kvalifikovaných lidí, pronesená v souvislosti s hledáním nástupce Marie Bohaté, je tudíž třeba brát s rezervou. Jinou alternativou je, že se post šéfa statistického úřadu stane předmětem vnitrokoaličních obchodů. Jak se tak člověk kouká na vysokou kultivovanost české politiky, přímo by se divil, kdyby tomu tak nebylo. Mají snad dostatek exekutivních postů věrní sociálnědemokratičtí spojenci v Unii svobody? Anebo ještě věrnější lidovci?
Za těchto okolností by se klidně mohlo stát, že nynější pád prestiže české statistiky bude pokračovat. Malovat straky na vrbě je tudíž přímo nutné proto, abychom mohli doufat, že nakonec budeme příjemně překvapeni. Marie Bohatá měla zřejmě sečteny dny svého šéfování už předtím, než přišla - jako na zavolanou - blamáž s čísly o vývozu. Teprve teď se ukazuje, že vlivní lidé v politických špičkách delší dobu disponují podrobnými informacemi o problematických krocích nejužšího vedení ČSÚ. To kromě docentky Bohaté dosud tvoří místopředsedové Jan Matějček a Jan Procházka, kteří přišli do funkcí bez zkušeností ze statistické práce a údajně postrádají odbornou autoritu jak uvnitř úřadu, tak mimo něj. Teprve teď se ukazuje, že Marie Bohatá sice dokázala vybojovat téměř miliardu korun na výstavbu nové budovy úřadu, ale nenašlo se patnáct milionů na softwarové vybavení, které by umožnilo převést získávání údajů o zahraničním obchodu přímo do rukou statistiků. Místopředseda Procházka prý v této souvislosti prohlásil, že na zahraniční obchod je těch peněz škoda. Statistický bůh se v tomto okamžiku asi rozhněval a dopustil, že právě tato úspora zlomila Marii Bohaté a jejím lidem vaz.
V blízké budoucnosti se jistě dozvíme řadu dalších zajímavých věcí. Statistický úřad čeká audit, který bude daleko hlubší než kontrola z Eurostatu. To bude první krok nového vedení. Šéfa ČSÚ jmenuje prezident na návrh vlády a s kontrasignací premiéra. Ten v současné době drží i prezidentskou pravomoc a nebylo by nic nekalého na tom, kdyby ji v případě jmenování nového předsedy (předsedkyně) statistického úřadu využil. Nejen prestiž, ale i provozuschopnost úřadu se pohybuje v minusových teplotách a je třeba rychle překonat provizorium. Přednost časového tlaku spočívá v tom, že omezuje prostor pro kuloární pletichy a zvyšuje šance, že do uvolněného křesla usedne respektovaný odborník s autoritou „v branži“ i mezi představiteli politické moci. A předností nynější medializace problémů české statistiky je to, že v budoucnu bude větší zájem koukat politikům na prsty, zda při hledání vhodného adepta nefixlují.
