Projekt pro splátkové firmy přitahuje stále více i banky
Vypadá to, že je pomalu rozhodnuto. V doposud poměrně vyrovnaném souboji dvou odlišných koncepcí budování úvěrových registrů začíná mít starší z nich - provozovaný sdružením Solus - před konkurenčními projekty Czech Credit Bureau (CCB) výrazný náskok.
Každý na svém písku.
Úvěrové registry, které především mají bankám, leasingovým a splátkovým společnostem pomoct odhalit podvodníky, kteří by poskytnutý úvěr nespláceli, začaly v Česku vznikat na přelomu století. Vznik prvního, kterým byl právě Solus, iniciovaly splátkové společnosti Cetelem a Home Credit, u zrodu druhého stály největší banky. Jako poslední vznikl v polovině letošního roku registr, ve kterém začaly informace o klientech sdílet největší leasingové společnosti. Vypadalo to, že konsolidace trhu, na jejímž konci by mohlo být sdílení databází, nebo dokonce jen jeden úvěrový registr sloužící všem, je během na velmi dlouhou trať. O čtvrt roku později je ale všechno jinak. Do registru Solus vstoupili společně všichni tři tuzemští mobilní operátoři. „Myslím, že nyní máme daleko výhodnější pozici jednat s CCB o spolupráci a v budoucnu též o možném spojení,“ řekl týdeníku EURO jeden ze členů Solusu, který si nepřál být jmenován. „Sloučení v žádném případě nenastane a ani o něm neuvažujeme. Připravujeme však výměnu dat mezi oběma registry. Banky se tak budou moci dotázat na platební morálku konkrétního klienta i v nebankovním registru, leasingové a splátkové společnosti zase naopak v registru bankovním,“ nastiňuje budoucí spolupráci šéf CCB Petr Kučera.
Negativní vs. pozitivní.
Hlavní rozdíl mezi databázemi CCB a Solus je v objemu shromažďovaných informací. Zatímco Solus vede záznamy jen o neplatičích (negativní informace), oba registry CCB mají o klientech partnerských firem pozitivní data. „Zásadní přidanou hodnotou z pohledu uživatelů systému - ale i spotřebitelů - je komplexnost sdílených dat. Naše registry obsahují nejen negativní data, například opožděné platby, nesplácení a podobně, ale také pozitivní informace o splácení závazků, což by mělo mít pro bonitní klienty efekt rychlejšího a snazšího přístupu k finančním produktům,“ vychvaluje přednosti svých databází Petr Kučera z CCB. Možná že právě velký objem dat, která lze využít například i ke konkurenčnímu boji při přetahování o klienty, je důvod, proč počet partnerů Solusu roste rychleji. „Neumím si představit, že bychom s jinými operátory sdíleli informace o bezproblémově splácených fakturách a jejich výši. Na tom by vydělal Vodafone, kterému by se dařilo posilovat svou pozici na úkor Eurotelu a T-Mobilu ještě rychleji. Něco takového bude možné snad až ve chvíli, kdy budou počty klientů všech tří operátorů přibližně stejně velké,“ řekl týdeníku EURO zdroj, který si nepřál být jmenován. Jednoduše řečeno, na výměně informací o neplatičích je schopen se sjednotit daleko větší počet subjektů než na úplném odkrytí karet, které vyžadují databáze CCB.
Na cestě jsou energetiky.
Mobilními operátory ale rozšiřování počtu členů Solusu i CCB nekončí. „Jednáme s energetickými firmami, stejně jako s největšími bankami. Očekávám, že některý z těchto partnerů přistoupí k nám již od počátku roku 2006,“ komentoval probíhající jednání tajemník Solusu Jan Stopka. „Do fáze smluvního vyjednávání jsme v současnosti dospěli s deseti konkrétními subjekty z řad leasigových a splátkových společností, intenzivně jednáme též s energetikami,“ potvrzuje šéf CCB Petr Kučera. Týdeník EURO má informace, žeby jako první měla do některého z registrů (pravděpodobně do Solusu) vstoupit Pražská energetika nebo E.ON, časem se přidá i skupina ČEZ. Jejich zájem má logiku, od příštího roku se otevře trh s elektřinou konkurenci a domácnosti si budou moci zvolit jiného dodavatele. Není asi překvapivé, že neplatiči bývají v zájmu přejít ke konkurenci nejaktivnější.
Velké banky také.
Jako první se členem Solusu stala již před pěti roky HVB Bank, respektive její předchůdkyně - Bank Austria Creditanstalt. Postupně se přidaly i Raiffeisenbank a eBanka. Nyní Solus jedná s několika dalšími bankami. V průběhu příštího roku je pravděpodobný vstup Komerční banky, ČSOB i České spořitelny. „Když jsem po oznámení přístupu mobilních operátorů mluvil s předními českými bankéři, měl jsem pocit, že změnili pohled na nás. Najednou se začali skoro všichni zajímat o členství,“ řekl týdeníku EURO Petr Sedláček, šéf společnosti Global Payments Europe, která patří společně s Home Creditem a Cetelemem k zakladatelům Solusu.
Alternativní cestou jde v podstatě jen jedna finanční skupina v zemi: GE Money. Její banka stála u zrodu bankovního registru CCB, firmy GE Money Auto a GE Money Multiservis patří mezi zakladatele nebankovního registru CCB. „Před pěti roky, když jsme vznikaly, byla situace jiná. GE Multiservis o členství v Solusu neuvažoval, neboť byl mnohem větší než všichni jeho konkurenti,“ vzpomíná Jan Stopka.
Situace se ale změnila. Zatímco na počátku dekády měl Multiservis roční obrat okolo pěti miliard korun a každý z jeho konkurentů přibližně miliardu, dnes má GE Money Multiservis obrat osm miliard a nebankovní členové Solusu souhrnně šestnáct miliard. „Všichni již delší dobu nabízíme vedení GE v České republice, aby se přidalo k našemu projektu registru. Nyní je, myslím, jasné, kdo je lídrem, a proto doufám, že to ovlivní další rozhodování skupiny GE. Zatím ale žádné reakce nemám,“ uvedl šéf Global Payments Europe Petr Sedláček.
Začíná to být byznys.
V loňském roce směřovalo na databázi Solus 840 tisíc dotazů a na bankovní registr CCB přes 800 tisíc dotazů. Počet otázek ale strmě roste. Celkového loňského počtu otázek dosáhl letos Solus za tři čtvrtiny roku. „Je před námi předvánoční období, kdy objem nákupů na splátky strmě roste. Očekáváme proto přibližně 1,2 milionu dotazů,“ odhaduje Jan Stopka. „Do bankovního i nebankovního registru by v letošním roce mělo přijít zhruba 1,8 milionu dotazů od členských společností. V případě bankovního registru tak letos očekáváme nárůst dotazů o zhruba čtyřicet až padesát procent,“ předpovídá stejně optimisticky Petr Kučera.
Služba, která v případě Solusu začínala jako měsíční vzájemná výměna disket mezi členy, se tak rozrostla do podoby rozsáhlé on-line přístupné databáze se čtvrt milionem záznamů. Jelikož se participace na databázi platí, začínají být registry atraktivním a výdělečným byznysem pro správce databáze. Tu pro bankovní a nebankovní registr spravuje společnost Czech Credit Bureau, vlastněná italskou společností CRIF. Obdobný registr, který využívá několik set finančních institucí, provozuje CRIF v Itálii již více než patnáct let. Kromě toho CRIF spolu vlastní úvěrové registry na několika rozvíjejících se trzích včetně Ruska.
Rusko láká.
Za projektem Solusu stojí naproti tomu bývalé MÚZO, dnes Global Payments Europe. Americkou firmu projekt, který odstartovala její evropská dcera, zaujal natolik, že podpořila její expanzi do Ruska spojenou s nákupem padesáti procent ruského úvěrového registru BKI Scoring.ru (BKI), který poskytuje služby téměř čtyřiceti ruským finančním institucím. „Ruská legislativa neumožňuje, aby jeden subjekt vlastnil více než polovinu registru. Proto jsme firmu koupili společně s Home Creditem. který je naším partnerem i v Česku,“ řekl týdeníku EURO Petr Sedláček. Koupenou firmu, která se přejmenuje na Global Payments Credit Services, bude řídit Global Payments, Home Credit bude mít na oplátku většinu v její dozorčí radě. V Rusku existuje zhruba čtyřicet úvěrových registrů. Každá banka v Rusku musí ze zákona poskytovat informace do některého z nich, úvěrové registry si mohou vyměňovat informace i navzájem. Jelikož Home Credit patří v Rusku vedle státní Sberbank a soukromého Ruského Standardu mezi tři největší banky poskytující úvěry fyzickým osobám, bude mít nový registr v konkurenčním boji velmi dobré postavení.
Levná expanze na Slovensko.
Sbírat data pro své systémy se oba konkurenti - CRIF a Global Payment - snaží i na sousední Slovensku. CCB již loni na jaře založila dceřinou Slovak Credit Bureau, která před rokem uvedla do provozu slovenský bankovní registr. K tomu ještě do konce roku 2004 přistoupily všechny významnější slovenské banky. „Nebankovní registr je v současné době ve stádiu příprav. Podobně jako v Česku, počítáme v první fázi s členstvím zejména leasingových a splátkových společností. Současní zájemci z řad leasingových společností představují podobně jako u bankovního registru zhruba devadesát procent slovenského trhu,“ informoval týdeník EURO Petr Kučera. Global Payment, respektive Solus, je na Slovensku teprve na počátku. Úvěrový registr na bázi negativních informací uvede do zkušebního provozu teprve v listopadu letošního roku, ostrý start plánuje na leden 2006. Na registru se podílejí firmy, které jsou jeho členy i v Česku - Home Credit, Cetelem, Profireal a Beneficial Finance. Vedle nich rovněž firma Multileasing a na rozdíl od České republiky se o slovenský registr aktivně zajímá také slovenský GE Money Multiservis. „Věříme, že díky spolupráci na Slovensku nakonec získáme GE pro náš registr také v Česku,“ doufá Jan Stopka ze Solusu. „Expanze na Slovensko je logickým krokem, není tam třeba nákladně instalovat všechny systémy, data budeme zpracovávat v naší centrále v Praze,“ řekl týdeníku EURO šéf Global Payments Petr Sedláček.
Jen ti, kteří nechtějí.
Počet firem, které budou poskytovat informace do všemožných sdílených registrů bude nepochybně i nadále růst. Centrální registry, jež shromažďují údaje o platební morálce jednotlivých klientů, snižují rizikovost úvěrování fyzických osob, zjednodušují administrativní úkony a zkracují lhůty potřebné pro vyřizování půjček. Tato cesta je také mnohem levnější než pracné zjišťování finanční situace klienta. Toho, že jednou omylem nezaplacená složenka vtiskne cejch dlužníka na dlouhou dobu u všech poskytovatelů služeb, se ale prý nikdo nemusí bát. Do registrů jsou zařazeni jen ti klienti, kteří nemají zájem se s problémy se splácením vypořádat.
členové sdružení Solus Beneficial Finance, CCB Finance, CCS Česká společnost pro platební karty, Cetelem ČR, Český Triangl, Cofidis, eBanka, Eurotel, Essox, Home Credit, HVB Bank, Oskar Mobil, Profireal, Raiffeisenbank, T-Mobile CZ, VB Leasing CZ
členové Bankovního registru klientských informací Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banka, HVB Bank, Citibank, Živnostenská banka, eBanka, Raiffeisenbank, Hypoteční banka, Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny
členové Nebankovního registru klientských informací ČSOB Leasing, GE Money Auto, GE Money Multiservis, CAC Leasing, CCB Finance, ŠkoFIN, Leasing České spořitelny, s Autoleasing
