Současné poměry přejí výrobcům biolihu a bionafty
Nikdo, ani ministr financí Eduard Janota, nezná díru, jakou ve státním rozpočtu způsobí daňové úlevy na některá biopaliva platné od 1. října. Ministerstvo zemědělství nejprve vyčíslilo dopad na veřejné finance na 4,5 miliardy korun na šestileté období. Pak jej přepočítalo na 3,1 miliardy korun. „Jde však o velmi zevrubné odhady, protože k relativně nové problematice neexistuje v oblasti nabídky a využití biopaliv dostatečná datová základna. Dopady budou také výrazně záviset na vývoji světových trhů s ropou, které se v minulosti ukázaly nestálé,“ upozorňuje Janota.
**Dobrá prodejnost**
Strážce státní pokladny na jedné straně prosazuje zvýšení daní, na druhé se nebrání jejich výpadku. To když se v létě v Senátu přimlouval za novelu zákona o spotřebních daních, zavádějící zvýhodnění takzvaných čistých a vysokoobsažných biopaliv. Stát tím chce přispět k jejich rozvoji, aby učinil zadost plánu Evropské unie.
Není to však jen daňové zvýhodnění, platné od 1. října, které nahrává výrobcům biopaliv. Z bohaté úrody mají nadbytek laciné suroviny, svou produkci proto mohou prodávat levněji a zdatněji soupeřit s dováženými biopalivy, jako je brazilský bioetanol. Prodejnosti biolihu a metylesteru řepkového oleje by také mohlo prospět vyšší zdanění benzinu a nafty, se kterým od ledna počítá úsporný balíček.
**Alternativa u pump**
Více finančně zajímavé by mělo být palivo E85 (směs 85 procent etanolu a 15 benzinu), kterému cestu prošlapuje společnost Cukrovary a lihovary TTD. Ta věří, že přibude aut přizpůsobených pro toto alternativní palivo. „Díky osvobození biosložky od spotřební daně a zároveň při zdražení benzinu po plánovaném zvýšení spotřební daně by se rozdíl mezi cenou benzinu a E85 měl výrazně zvýšit. Je však otázkou, jak vyšší daň promítnou do ceny čerpací stanice,“ říká mluvčí Cukrovarů a lihovarů TTD Jakub Hradiský. U mladoboleslavské benzinky KM Prona přišel litr E85 minulý týden na 25,20 koruny. Natural byl za 27,90 koruny. Biolíh vyrábí lihovar v Dobrovici z cukrové řepy. Prodává jej rafineriím na povinné přimíchávání do benzinu a k tomu sám produkuje směs E85, kterou nyní dodává osmnácti čerpacím stanicím po republice. Do konce roku chce síť rozšířit na padesát.
Přidat se chce také firma Ethanol Energy, jejíž lihovar ve Vrdech na Čáslavsku rozjel výrobu teprve na sklonku léta. „Dokud to bude efektivní, budeme vyrábět,“ říká majitel Otakar Moťka. Podnik dosud nechal raději stát, než by prodělával. Obilí jako základní surovina je však nyní natolik laciné, že dovoluje konkurovat biolihu dováženému ze zámoří. „Chceme také míchat palivo E85. Povolení máme. I starší auta na to jezdí dobře,“ poznamenává Moťka. Pro lihovar je výhodnější prodávat etanol ve směsi, protože mu stát na biosložku vrací spotřební daň. Na biolíh pro plošné přimíchávání do benzínu žádné úlevy nejsou.
**Jak udat víc řepky**
Od spotřební daně je nově osvobozena bionafta, jak se označuje čistý metylester. V Česku však motoristé znají z minulosti spíše směsnou naftu s 30 procenty metylesteru a 70 procenty klasické nafty. Nyní se toto palivo se sníženou spotřební daní snaží popularizovat lovosický Preol ze skupiny Agrofert. „Desetiprocentní rozdíl v ceně oproti motorové naftě je už pro zákazníky zajímavý. Prodeje rostou,“ tvrdí generální ředitel Preolu Petr Voborník.
Směsnou naftu, která je o dvě až 2,50 koruny na litr levnější než motorová, zatím prodává 28 čerpacích stanic Benziny. Rozhodující část metylesteru však končí jako příměs v naftě, ze zákona povinných 4,5 procenta. Výrobci teď lobbují za vyšší podíl, nejlépe sedmiprocentní, který již EU schválila. „Je tu velká úroda řepky a přebytek zpracovatelských kapacit. Zvýšení podílu nikomu neublíží, ale pomůže zemědělcům,“ argumentuje Voborník.
