Šéfové firmy údajně měli sondovat možnosti manažerské privatizace
Do konce listopadu by měl být vládě konečně navržen způsob dokončení privatizace Českého Telecomu. Ministerstvo financí zatím nechce sdělit, co přesně hodlá kabinetu doporučit. „Mohu říct pouze tolik, že jsme odhodláni dát do návrhu usnesení, že se bude prodávat 51 procent akcií strategickému investorovi, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO náměstek ministra financí Jan Mládek. Na kapitálový trh nezbyde. Náměstek vylučuje, že by určitá část nabízeného podílu mohla být prodána přes veřejné trhy. „Žádné další akcie již k dispozici nejsou. My za strategického investora považujeme takového, který má minimálně padesát procent akcií plus jednu navíc. Prodat na veřejných trzích by tak bylo možné maximálně jedno procento, dodává Mládek. O částečném prodeji na kapitálových trzích se hovořilo zejména v době, kdy o podíl v Telecomu ještě stál jeho nynější strategický partner, konsorcium TelSource, které vlastní 27 procent akcií. Majoritním vlastníkem TelSource je nizozemská KPN. Ta sama drží dalších 6,5 procenta akcií. Celkem tak balík zahraniční skupiny čítá 33,5 procenta akcií. Stát zvažoval, že cizincům prodá dalších 17 procent, aby dosáhli majority, přičemž zbytek ze státního podílu (drží celkem 51 procent akcií) by poté mohl jít na kapitálové trhy. Jelikož však TelSource a KPN o nákup ztratily zájem (EURO 36/2000), tato varianta padla. Může být i hůř. Již dvakrát odložené rozhodnutí o prodeji je živnou půdou pro nejrůznější fámy a spekulace. Jedna z nich například hovoří o tom, že se Český Telecom nyní vůbec prodávat nebude, protože pro to není vhodná doba. Podobné úvahy mohl podpořit i nedávný výrok Johna Blueminka, který v České republice zastupuje zájmy KPN. V rozhovoru pro agenturu Reuters vládě doporučil, aby s privatizací raději jeden či dva roky posečkala. „Privatizovat se bude, každopádně se o to pokusíme. Názor pana Blueminka nesdílíme. Může se totiž ukázat, že později bude situace ne lepší, ale horší, komentuje výroky náměstek Mládek. Dva v jednom. Skutečnost, že zahraniční vlastníci disponují blokační minoritou, a mají tak sílu některé vládou zamýšlené kroky nabourat, svádí k úvahám, zda by stát svůj podíl neměl prodávat společně s KPN. Zdroj obeznámený s nynější privatizační debatou k tomu týdeníku EURO sdělil, že se i tato varianta zvažuje. Podle něj by stát v této fázi privatizace prodal pravděpodobně pouze 34 procent akcií a KPN, respektive TelSource, by k nim přidal svých sedmnáct, aby bylo dosaženo kýžených 51 procent. Zbytky by si zatím akcionáři ponechali. Strategickému partnerovi by tak byly nabídnuty dva balíky v jednom. Náměstek Jan Mládek možnost spojení státní nabídky s KPN nechce komentovat: „Vyloučit to nemohu, ale to je také všechno, co k tomu jsem schopen říct. Nelze zapomínat také na to, že v Českém Telecomu stále platí akcionářská smlouva z roku 1995, která nakládání s akciemi do značné míry omezuje. Předpokladem majetkových přesunů je její ukončení. K tomu je však třeba vyhodnotit plnění rozvojových cílů, případně udělit sankce za jejich nesplnění (to se týká zejména uspokojování žádostí o telefon). Manažeři chtěli kupovat? Hned z několika na sobě nezávislých zdrojů přišla v průběhu minulého měsíce informace o tom, že některé blíže neurčené osoby z vedení Českého Telecomu měly údajně sondovat možnosti privatizace Telecomu metodou management-buy–out. Nakolik jde pouze o fámu a nakolik má reálné základy, se týdeníku EURO zjistit nepodařilo. Každopádně informace kolovala nejen po státních úřadech, ale i v samotném Telecomu. Nechce se ani věřit, že by fyzické osoby o něčem takovém mohly vůbec uvažovat, když stát z prodeje očekával přes sto miliard korun. Těžko by jim nějaká banka půjčila. „Něco jsem na toto téma také zaslechla, ale informace přišla z kruhů, které nepovažuji za zcela důvěryhodné. Myslím si, že je to nesmysl. Pochybuji, že by si manažeři mohli koupit Telecom, a také pochybuji, že by jim to stát umožnil, uvedla pro týdeník EURO náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová. Její kolega z financí Jan Mládek se vyjádřil v podobném duchu: „Pokud vím, debaty o možnostech manažerské privatizace nedospěly dále než do stadia velmi abstraktních úvah. Jestliže se takové nápady někde objevily, určitě neměly šanci na realizaci. Týdeník EURO ve věci manažerské privatizace vznesl oficiální dotaz na vedení Českého Telecomu. Ani odpověď generálního ředitele Přemysla Klímy nevnáší do případu mnoho světla. „Rozhodnutí o formě privatizace závisí výhradně na ministerstvu financí, FNM a poradci pro privatizaci. Otázka by tedy měla být směřována především na ně. Vámi uváděný způsob by mohl být zvážen těmito třemi subjekty jako doplněk v rámci celkové privatizační strategie, uvedl Klíma doslova v písemném vyjádření.
