EUROGLOSA Potíže s penězi sužují dnes kdekoho. A především Evropskou unii. Nejenže nemá odklepnutý finanční plán na roky 2014 až 2020, navíc bude muset látat letošní a loňské trhliny. Příčin je více. Letos končí sedmiletá finanční perspektiva a na jejím konci se tradičně kupí faktury. EU v minulosti část problémů odsunula: buď aby rozpočet vypadal lépe, nebo aby vůbec nějaký schválila. S tím je konec, nyní musí vyndat hlavu z písku.
Díry pro rok 2012 a 2013 vyčíslila Evropská komise na 11,2 miliardy eur. Není to překvapení.
Vědělo se, že nějaké účtenky teprve dorazí. A přišlo jich opravdu hodně. Požadavek je větší, než kolik od partnerů získá na zotavenou Kypr. Nepřekvapí proto, že se názory na řešení finančních problémů dost liší.
Úkolem komise bylo spočítat, co kde přesně chybí. Teď bude na členských státech a europoslancích, aby se dohodli, co s tím. Jde o peníze na projekty napříč Evropou, pro neziskové organizace, regiony či univerzity. Ani cent nepůjde na administrativu, dušuje se komise. Varuje také, že nevyřeší-li se to, může na stáže jezdit méně studentů nebo s menšími granty.
Ve hře nejsou jen stipendia. Ohroženo je zároveň střednědobé rozdělení peněz v Unii. Země se po lítém boji v únoru dohodly na rozpočtu na příštích sedm let ve výši 960 miliard eur. Jenže potřebují souhlas Evropského parlamentu. Tomu se tento rámec nezdá a má řadu požadavků. Klíčovým je vyrovnání starých závazků, aniž by se šlo do deficitu.
Jednání o rozpočtu nejsou nikdy a nikde snadná. I nyní jedni křičí, že oněch 11,2 miliardy není dost, druzí zase, že je to moc. Nejde pouze o peníze a politické body, v sázce je také důvěryhodnost Evropy. Nekončící dluhová krize to politikům a diplomatům neulehčuje. Právě za řešení složitých situací jsou však placeni.
O autorovi| TOMÁŠ PIRKL, spolupracovník redakce, Brusel
