Rozpory legislativní samoobsluhy

Vláda bude volit mezi recyklací a spalováním

Názory na způsob nakládání s odpady se v Česku různí, jen jedno je jisté: se současnou přemírou skládkování by nás Evropská unie nechtěla. I nejoptimističtější odhady uvádějí, že současné úrovně opětného využívání odpadů v zemích unie je Česko schopné dosáhnout až v roce 2010. Návrh plánu odpadového hospodářství měl koncem loňského roku 174 vážných nevyřešených rozporných míst mezi jednotlivými resorty, kraji a nevládními organizacemi. Mnohé připomínky byly protichůdné. Nikoho proto nepřekvapilo, že legislativní rada vlády vrátila návrh ministerstvu životního prostředí (MŽP) k dořešení.
Navzdory rozmanitosti rozporů lze jeden z nich označit za klíčový: podpoří stát likvidaci odpadů ve spalovnách, nebo dá naopak přednost různým formám recyklace? Zastánci obou forem se stále více polarizují, takže nelze očekávat hladký průběh schvalování ani podstatně pozměněného návrhu, který ministr životního prostředí Libor Ambrozek odeslal minulý týden k projednání vládě. Nevyřešených rozporů v něm zůstalo „jen“ jedenáct.

Koncepce nebo právní norma?

Úředníci ministerstva se museli mezitím vypořádat s 1119 věcnými připomínkami ostatních ministerstev, krajů, průmyslových svazů či nevládních organizací, z nichž 789 bylo považováno za závazné. A také s 860 podněty z řad veřejnosti. To samozřejmě dokument velice změnilo.
„Je to ještě týž návrh, který jsme hodnotili v rámci procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí?“ ptá se člen posuzovatelského týmu Miroslav Martiš. Otázka zůstává viset ve vzduchu, protože i Martišovi je jasné, že nové kolo posuzování podstatně pozměněného návrhu je z časových důvodů nemožné. V krajích se už naplno rozjíždí příprava krajských plánů odpadového hospodářství, a nepřijde-li návrh závazné jednotící koncepce teď, později se tváří tvář hotovým návrhům bude prosazovat ještě obtížněji.
Největší pnutí je ovšem už dáno nestandardním zadáním dokumentu. Poslanecká legislativní samoobsluha způsobila, že na základě pozměňovacího návrhu zákona o odpadech dostal plán odpadového hospodářství neobvyklou podobu vládního nařízení. Takže koncepční úvahy v něm kritikům z ostatních resortů a krajů překážejí, vymahatelné termíny a hodnoty naopak scházejí. Tento rozpor má vyřešit čerstvě předkládaná novela odpadového zákona - plán by měl mít podobu standardního koncepčního dokumentu.

Tvrdá změna.

Návrhu ministerstva životního prostředí počítá s tím, že do roku 2012 bychom měli znovu využívat 55 procent odpadů, a to především na recyklaci. Přičemž dosud recyklujeme a kompostujeme pouhý zlomek zamýšleného množství - jeden z věrohodných pramenů uvádí devatenáct procent, druhý dokonce pouhých sedm procent znovuvyužitého odpadu. Přičemž v Německu se už recykluje kolem 50 procent, a v Dánsku dokonce 64 procent odpadu, říkají údaje Hnutí Duha. Pro dosažení těchto cílů bude důležité, zda se vláda rozhodne pro Ambrozkův návrh nepodporovat ze státních prostředků výstavbu nových skládek a spaloven komunálního odpadu a vytvořit prostor pro progresivnější technologie. Klíč je především ve schopnosti využívat či zneškodňovat biologicky rozložitelný odpad, který dělá problémy na skládkách a jehož omezování vyžaduje směrnice Evropské komise. Do roku 2010 bychom jeho ukládání na skládky měli redukovat na 75 procent, do roku 2013 na 50 procent a výhledově do roku 2020 na 35 procent. „Bude třeba se zaměřit na výchovu obyvatelstva. Rakušané už tuto složku oddělují přímo u zdroje, takže se do komunálního odpadu vůbec nedostane,“ připomíná ředitel odboru odpadů MŽP Leoš Křenek. A dodává: „Na likvidaci a využití bioodpadu, jakož i pro další skupiny odpadů, zpracujeme sektorový plán.“ Ukládání na skládky by se do roku 2010 mělo snížit o pětinu. Výrazně by mělo postoupit opětovné využívání stavebních odpadů - již v roce 2005 by se jich měla zužitkovat polovina a v roce 2012 tři čtvrtiny. Progresivně by měl stoupat i zpětný odběr pneumatik - na 60 procent v roce 2006 a na 80 procent v roce 2012. Recyklace akumulátorů by za deset let měla být takřka stoprocentní a výrazněji obnovit by se měl i sběr vyjetých olejů, na polovinu jejich spotřeby. Kromě toho, že se využitím recyklace výrazně sníží čerpání primárních zdrojů, vytvoří se i podmínky pro různé formy především drobného podnikání.

Test plamenem.

Omezení státní podpory spalovnám komunálních odpadů vnímá například pražský magistrát jako „zásah do samostatné působnosti krajů“. Na druhé straně Olomoucký kraj požaduje důslednější využití odpadů před jejich odstraněním a staví se i za netermické metody nakládání s odpady. Rovněž ekologové se k návrhu stavějí různě. Sdružení Arnika kritizuje, že dokument byl zbaven důležitých kapitol, jako je omezení výroby PVC. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha je přesvědčen, že návrh má vysoký recyklační cíl, kvůli němuž stojí za to oželet, že některé problémy s odpady dosud nikdo neřeší. „Hlavně že peníze půjdou do lepších recyklačních služeb, a ne do spaloven,“ dodává Kotecký. O tom ovšem v březnu rozhodne až vláda.