Díky třetí řadě zdymadel se v Panamském průplavu zdvojnásobí objem dopravy
Zatímco světem otřásá krize a významné finanční instituce bojují o přežití, panamská vláda v polovině října oznámila, že se jí podařilo získat 2,3 miliardy dolarů na výstavbu třetí řady zdymadel Panamského průplavu. „Pro celý národ musí být ohromným zadostiučiněním, že v období celosvětové nejistoty skupina finančních institucí znovu potvrdila důvěru v naši zemi,“ prohlásil při té příležitosti panamský prezident Martín Torrijos.
Úvěr poskytnou společně Japonská banka pro mezinárodní spolupráci (JBIC) – 800 milionů dolarů, Evropská investiční banka (EIB) – 500 milionů, Meziamerická rozvojová banka (BID) – 400 milionů, Mezinárodní finanční korporace (IFC) – 300 milionů, a Andské společenství rozvoje (CAF) – 300 milionů dolarů. O půjčce začal vládní úřad, který se stará o provoz Panamského průplavu (Autoridad del Canal de Panamá, ACP), jednat již před více než rokem. Prezident smlouvu o poskytnutí úvěru posvětil díky „výhodným podmínkám“ splácení, které jsou lepší, než jaké mohla nabídnout Panamská národní banka. Úvěr je úročen v průměru 5,49 procenta a je splatný do dvaceti let s desetiletým odkladem.
Ani dolar ze státního
Když byl v referendu v roce 2006 schválen ambiciózní plán na rozšíření průplavu, kritici projektu se obávali především výrazného zvýšení předpokládaných nákladů, nárůstu korupce a dalšího neúměrného zadlužení země. Panamský ministr pro záležitosti průplavu Dani Kuzniecky nicméně v říjnu vysvětlil, že finance budou poskytnuty za jasně stanovených podmínek: úvěr bude splácen z budoucích příjmů spojnice mezi Atlantským a Tichým oceánem, a nikoliv ze státního rozpočtu, čerpání úvěru nebude podmíněno nákupem zboží ani služeb od konkrétních dodavatelů a věřitelé nebudou žádným způsobem zasahovat do správy ani fungování námořní cesty. Splácení se podle Kuznieckého nijak neprojeví ve výši příjmů, které z poplatků za použití průplavu plynou do státní pokladny.
Výstavba třetí řady zdymadel by měla dle plánu začít v příštím roce a skončit by měla o pět let později. Zbytek předpokládaných nákladů v celkové výši 2,73 miliardy dolarů by měl pocházet z vlastních zdrojů ACP, stejně jako další části projektu, jenž by měl vyjít na celkových 5,25 miliardy dolarů. Rozšířením průplavu, které začalo vloni, se v roce 2014 zdvojnásobí jeho současná kapacita na 600 milionů tun nákladu ročně a umožní průjezd větším lodím než doposud.
Dle ředitele ACP Alberta Alemána byly k 30. červnu uzavřeny smlouvy na související práce, například na výstavbu přístupových koryt ke zdymadlům, v celkové výši 296,1 milionu dolarů. Výběrové řízení na stavbu třetí řady zdymadel by mělo být spuštěno koncem letošního roku.
(box)
Spojnice mezi oceány
Panamský průplav vede skrz Panamskou šíji a spojuje Atlantský oceán a Tichý oceán (Karibské moře a Panamský záliv). Je dlouhý 81,6 kilometru a v současnosti široký 150 až 305 metrů. Průplav má nyní šest zdymadel, z toho dvě na tichomořské straně v oblastech Pedro Miguel a v Miraflores. Voda je do zdymadel napouštěna z jezera Gatún, přes které průplav také vede.
Budování průplavu zahájili v roce 1880 Francouzi, kteří ručně mýtili, mapovali i zaměřovali jeho budoucí trasu. Práce komplikovaly nemoci – malárie, žlutá zimnice – a sesuvy půdy kolem řeky Chagres v období dešťů. Do roku 1889, kdy projekt zkrachoval, při stavbě zemřelo na 20 tisíc lidí. I když se Francouzům nepodařilo dílo dokončit, byla třetina prací na průplavu hotova.
Po nástupu Theodora Roosevelta do prezidentské funkce v roce 1901 začaly stavbu průplavu podporovat Spojené státy americké. Těm také Panama v roce 1903 povolila za deset milionů dolarů kontrolovat území kolem budoucího kanálu. Američané stavbu zahájili v roce 1904, v říjnu 1913 otestoval funkčnost díla remorkér Gatum. Slavnostní otevření průplavu se uskutečnilo 15. srpna 1914, do plného provozu bylo dílo uvedeno po první světové válce v roce 1920. Američany stála výstavba 352 milionů dolarů, spolu s francouzskou investicí to bylo celkem 639 milionů dolarů, což v současnosti odpovídá zhruba sedmi miliardám dolarů. Od roku 1904 při budování zahynulo dalších 5,6 tisíce lidí. Do panamských rukou přešel průplav 31. prosince 1999.
Návrh na rozšíření průplavu oficiálně představil panamský prezident Martín Torrijos 24. dubna 2006, v referendu v říjnu téhož roku vládní plán podpořilo 78 procent obyvatel země (k urnám přišlo jen 43 procent z 2,1 milionu oprávněných voličů).
(mapka)
Dvakrát více nákladu
Plánované změny Panamského průplavu do roku 2014
1
Prohloubení a rozšíření přístupu z Atlantského oceánu
2
Nový přístupový kanál
3
Nový komplex zdymadel
4
Zvýšení operační hladiny jezera Gatún
5
Prohloubení a rozšíření plavebního kanálu v jezeře Gatún a v úseku Culebra přes panamskou vyvýšeninu
6
Nový přístupový kanál
7
Nový komplex zdymadel
8
Prohloubení a rozšíření přístupu z Tichého oceánu