Co je víc? Maximalizace zisku, nebo společenská odpovědnost firmy?
Do rozměrů antické tragédie dozrává rozhodování šéfů ČEZ o tom, zda si uhelnou elektrárnu Počerady ponechat, nebo prodat. Ideální řešení tohoto dilematu totiž neexistuje, nabízí se výběr pouze z problematických řešení. Zákony byznysu velí prodat dožívající elektrárnu aspoň za dohodnuté dvě miliardy korun. Avšak sociálně a ekologicky odpovědná společnost by měla uhelné bloky odstavit, ne prodat někomu, kdo je chce oprášit a dál provozovat.
Varianta jedna: prodat Počerady skupině Severní energetická, tedy finančnímu dravci Pavlu Tykačovi. Podle vyjádření šéfů ČEZ to dává smysl z ekonomického pohledu. Za situace, kdy polovinu tržní ceny elektřiny pohltí „zelená daň“ v podobě emisních povolenek, se už provozování uhelných bloků přestává vyplácet. Hlavně těch odkázaných na nákup paliva od externího dodavatele.
Co má ČEZ udělat s elektrárnou Počerady?
Varianta dvě: neprodat a do pěti let elektrárnu odstavit z provozu. Stejně po roce 2021 nebude splňovat přísnější limity pro emise oxidů dusíku, rtuti a dalších škodlivých látek. Investice do komplexní modernizace Počerad ekonomicky nevychází; tato investice v řádu desítek miliard korun měla smysl jen u elektráren, pro které má ČEZ vlastní uhlí. Odstavení Počerad by umožnilo - rychle a téměř bezbolestně - snížit vysoké emise skleníkových plynů a různých škodlivin v Česku.
Pokud se na věc podíváme čistě z finančního pohledu, tak vedení ČEZ v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem může jen litovat, že mu nebylo dovoleno prodat elektrárnu Tykačovi podle opční smlouvy již před čtyřmi lety za 8,5 miliardy korun. Nebo aspoň za 4,5 miliardy na jaře roku 2017 (plus možný podíl na zisku v řádu miliard korun). Tuto hodnotu dnes elektrárna nemá a zřejmě už nikdy mít nebude.
Ekologové žádají konkrétní datum konce uhlí. Svazy varují před okamžitým odstavením elektráren
Současně nelze přehlédnout jisté pokrytectví, kterého se šéfové polostátní energetické skupiny dopouštějí. Slibují postupný odklon od spalování uhlí k ekologicky šetrnějším zdrojům, jenže pokud uhelné bloky prodají někomu jinému (v minulosti případy elektráren Chvaletice a Tisová, nyní Počerady), tak tuzemské emise neklesnou. Naopak ještě rostou, protože nový vlastník se zpravidla snaží ze stárnoucích zařízení vyždímat co nejvíce, aby splatil kupní cenu a také něco vydělal.
Podivné je též jednání ministerstva financí, potažmo celé vlády premiéra Andreje Babiše. V minulých letech to byl právě Babiš, kdo blokoval prodej elektrárny Počerady Tykačovi. Nedávno po interpelaci ve sněmovně uvedl, že s ohledem na zákon není ministerstvo oprávněno zasahovat do kompetencí představenstva firmy. Ještě před dvěma lety s tím evidentně problém neměl.
Dále čtěte:
Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
Požadují výjimky, podávají žaloby: energetiky tráví rtuť
Emisní výjimka pro chvaletickou elektrárnu Pardubicím nevadí, neodvolaly se
Znečišťovatelé budou moci vypouštět až 40 procent rtuti nad limit
