V aféře Orlengate se objevily nové materiály
Vyšetřovací komise, která se bude zabývat privatizací celého českého chemického průmyslu, tedy nikoliv jen skandálu kolem Unipetrolu, přece jen vznikne. Domluvili se na tom premiér Jiří Paroubek a předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Šéfem komise, která má k nějakému závěru dospět do konce ledna 2006, by měl být nejspíš komunista.
Ještě před několika dny, kdy koaliční partneři sociálních demokratů lidovci hlasovali pro vytvoření komise, měl Paroubek chuť kvůli tomu je „vyhodit z koalice“. Nyní se domlouvá s opozicí na tom samém. Dává to smysl?
Zrudnutí ČSSD?
Názor premiéra zřejmě ovlivnila tři setkání: se zástupci zpravodajských služeb, s Milošem Zemanem a poté s Grebeníčkem. „Nechci, aby to snad vypadalo, že má sociální demokracie co zakrývat,“ zdůvodňoval Paroubek změnu názoru.
Předseda lidovců Miroslav Kalousek dohodu o vytvoření komise považuje za důkaz „zrudnutí ČSSD“. Ale kdo zčervená na konci ledna, kdy má komise sdělit své poznatky, je zatím otázkou.
Jedno je jisté: poslanci, kteří v komisi zasednou, nebudou mít o práci a podněty vyšetřování nouzi. V České republice se například objevily dokumenty, které bývalý člen dozorčí rady PKN Orlen Krysztof Kluzek údajně dostal od Spyry. Kluzek kromě nahrávek svých rozhovorů se Spyrou tyto materiály také předal polským vyšetřujícím orgánům.
Svodka rozvědčíka a Babišův příběh?
O prvním dokumentu, který je v češtině a má 21 stran, Spyra dle Kluzka (jak uvádí list MF Dnes) tvrdí, že ho zpracovaly české zpravodajské služby. Jde o „analytickou zprávu o subjektu Andrej Babiš“. Materiál je označen jako důvěrný a byl dokončen 17. února 2004. Nicméně zdroje týdeníku EURO blízké bezpečnostní službám tvrdí, že spis nemůže pocházet z českých zpravodajských kruhů, ale pokud přece jen ano, svědčilo by to o katastrofálním stavu těchto institucí. Jde prý o kompilát plný nepřesností a nelogičností, který zřejmě na objednávku připravila některá z českých lobbistických firem.
Druhý materiál (třístránkový) je v polštině a prý vypadá jako profesionální svodka rozvědčíka. Zdánlivě velmi přesně popisuje sérii jednání mezi zástupci firem PKN Orlen a Seta (se skupiny Setuza podnikatele Tomáše Pitra) s vysoce postavenými polskými a českými politiky v období od listopadu 2003 do června 2004. Autorem je nejspíše osoba, která pracovala pro Kluzka v Česku. Otázkou je, zda je touto osobou Spyra, který se měl zúčastnit většiny popisovaných jednání a byl označen za „koordinátora celého procesu privatizace Unipetrolu“. Zda je obsah dokumentu pravdivý, či jde-li o podvrh, by měla vyšetřit především policie. Každopádně uvádí závažné informace a obvinění. A jak prohlásil v souvislosti s diskusí o vzniku parlamentní vyšetřovací komise předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek v rozhovoru pro ČTK, „každé podezření je třeba vyšetřit, a to v případě, že je i není oprávněné“.
Byl to Škromach? Nebo Gross?
Materiál se například zmiňuje o místopředsedovi vlády Zdeňku Škromachovi a tehdejším šéfovi jeho poradců (zřejmě Miroslav Václavek - pozn. red.), jak jednají s náměstkem ministra státní pokladny Józefem Wozniakowským a členem vedení PKN Orlen Jackem Strzeleckým o privatizaci Unipetrolu.
„Tyto informace musím odmítnout jako nesmysl. Může jít o součást zpravodajských her, které se kolem kauzy odehrávají,“ řekl týdeníku EURO minulý pátek ministr Škromach s tím, že jediné, co ho při privatizaci Unipetrolu zajímalo, byly otázky dopadu na zaměstnanost. „Navíc v této době jsem nebyl prvním místopředsedou vlády. Tím byl Stanislav Gross. Já tuto funkci dostal až v červnu 2004,“ dodává Škromach.
O Škromachovi hovořili také v srpnu 2005 tehdejší ředitel Paroubkova kabinetu Zdeněk Doležel a polský lobbista Jacek Spyra na schůzce, kterou natočila skrytou kamerou TV Nova. Spyra se tehdy Doležela zeptal: „Co ten Škromach? Co zas blbne?“ „To nic, on je stabilizovanej“ odpověděl šéf premiérova kabinetu. Kdo ho stabilizoval? A proč?
Provizi zaplatí Seta.
Na dalších místech materiál hovoří o jednáních polských politiků, členů vedení PKN Orlen a firmy Seta. Například 17. dubna 2004 se mělo konat setkání, jehož hlavnímu účastníky prý byli majitelé společnosti Seta, Spyra, Wozniakowski, Strzelecki a jeho poradce k otázce Unipetrolu, který měl být před tajným rozhovorem vykázán. „Během rozhovoru jsou předány dokumenty svědčící o hospodaření Unipetrolu a také informace týkající se finančních děr v jedné ze společnosti skupiny Unipetrol, říká se v materiálu. „Zároveň jsou předány informace týkající se Babišova příběhu a spojitosti jeho firmy s Unipetrolem a děrami, které díky jeho firmě v Unipetrolu vznikly. Strzelecki po obdržení těchto dokumentů informuje, že je předloží vedení PKN Orlen a že Wozniakowski má informovat premiéra a polské speciální služby. Předané dokumenty pocházejí od českých speciálních služeb. Ve večerních hodinách dochází k setkání prvního premiéra (přeloženo doslovně, zřejmě jde o prvního místopředsedu české vlády, kterým v této době byl Gross - pozn. red.) s pány Strzeleckým a Wozniakowským, kde je během krátké diskuse domluvena cena, kterou má nabídnout PKN Orlen (za podíl v Unipetrolu), a také provize pro českou vládu a polskou stranu. Každá ze stran má dostat 21 milionů eur. Tuto částku má vyplatit Seta a za to od PKN Orlen dostane cenové slevy na podíly ve společnostech skupiny Unipetrol, o něž má Seta zájem,“ uvádí materiál s tím, že na tomto setkání byla česká strana pozvána do Polska na lov, který se měl konat 27. až 29. února 2004. „Lov má jako sponzor financovat PKN Orlen. Celá akce měla být zahájena setkáním prvního náměstka českého premiéra (sic!) s premiérem Millerem ve Varšavě v restauraci Belweder. Setkání na lovu mělo za účel seznámit se se šéfem PKN Orlen Wróbelem a domluvit strategii spojenou s co nejrychlejším podepsáním dohody o spolupráci se společností Seta,“ pokračuje materiál. To je zajímavý zvrat v aféře Orlengate. Do té doby se totiž tvrdilo, ale také na základě neověřených informací, že zmíněnou provizi měla vyplácet firma Agrofert Andreje Babiše, nikoliv Seta.
Beze smyslu?
Ministr Škromach odmítá i tyto informace. „Polskem jsem naposledy projížděl před šesti sedmi lety, když jsem se vracel z Berlína,“ tvrdí. K úloze svého bývalého šéfporadce Václavka v kauze Unipetrol Škromach říká: „Jedinou rolí, o kterém vím, je to, že mi poradci připravovali podklady k privatizaci Unipetrolu. Pokud by hrál nějaké jiné hry, tak to nevím. Kdybych se o tom dozvěděl, učiním patřičné kroky.“ „S PKN Orlen jsme nějaká jednání vedli, ale tvrzení o provizích mně připadá absurdní,“ říká pro týdeník EURO Tomáš Pitr ze Setuzy. „Dohodu s Poláky už měl v této době podepsanou Agrofert, věděli to všichni. Proč bychom my platili provizi za to, že Agrofert má něco koupit? To nedává smysl,“ konstatuje Pitr.
