Když Bohuslav Sobotka promluvil o povolební spolupráci s KSČM, neznamená to nic, co by bylo v ČSSD nové. Dokonce to neznamená ani žádný zvrat v jeho přemýšlení. Sociální demokracie s komunisty chce a potřebuje spolupracovat, jen čeká na vhodný okamžik, kdy to její voliči skousnou.
Současná Sobotkova slova o spolupráci s komunisty jsou sice smutná a dokazují izolovanost ČSSD, premiér ale řekl jen to, co si myslí dlouhodobě. Důkazem je citát z roku 2012, který ten z posledních dnů de facto kopíruje: „Striktní požadavek bohumínského usnesení, abychom vyloučili jakoukoli spolupráci s komunisty na centrální úrovni, se dostává stále více do rozporu s názory voličů a členů ČSSD,“ prohlásil Sobotka ve vztahu k usnesení z roku 1995, které spolupráci zakazuje.
Strana ale zkouší hrát na komunistickou notu nehledě na osobu jejího předsedy. Okolo KSČM kroužil už bývalý předseda Jiří Paroubek. Začalo to někdy v roce 2005, kdy jako premiér prosazoval zákony za podpory KSČM a pronesl známou větu, že se kvůli tomu spojí klidně i s Marťany. Paroubek myslel i na komunistickou podporu menšinového kabinetu ČSSD a KDU - ČSL, po vyrovnaných volbách 2006 se ale jako tvrdší vyjednavač ukázal Mirek Topolánek a Paroubek nedostal šanci svůj plán uvést v život.
Paroubek se s komunisty definitivně rozešel až v roce 2008, kdy u nich zkoušel vyjednat podporu pro prezidentského kandidáta Jana Švejnara proti Václavu Klausovi. Komunisté si ale vybrali svého koně – Janu Bobošíkovou, čímž tehdejšího šéfa ČSSD naštvali.
Přečtěte si další komentáře autora:
Zemanovo ošklivé dítě
Vláda v kleštích východu
Proč se má platit za německé dálnice
Jako je podobné oťukávání veřejnosti, které čas od času ČSSD dělá, stejná je i taktika, kterou následně od komunistů odvrací tvář. Jiří Paroubek a nyní i Bohuslav Sobotka dají v druhém kroku KSČM takové podmínky spolupráce, které strana nemůže přijmout. Třeba aby se vzdala odporu proti NATO, aby podporovala EU nebo aby se omluvila za své zločiny.
Tím obvykle komunistický taneček končí a stejně tak doznívá i teď. Veřejnost by se ale neměla nechat ukolébat. V krajích ČSSD a KSČM spolupracují už dlouhodobě, a že by se proti tomu zvedala nějaká společenská vlna nevole, se říct nedá. Vládní spolupráce by byla pro ČSSD už jen logickým pokračováním úspěšných námluv.