RUKOVĚŤ TEORETICKÉHO INVESTORA

6. 8. 2001

Autor: Euro.cz

Umělá inteligence

Kapitálový trh v České republice se od svého počátku vymykal teoretickým předpokladům. Burza ze dne na den přivítala tisíce emitentů a miliony investorů. Hustota držitelů akcií na počet obyvatel a hustota veřejně obchodovatelných společnost í na jejich celkové množství u nás s přehledem převyšovala vyspělé kapitalistické ekonomiky. Kromě pražské Burzy cenných papírů jsme též od začátku měli druhého organizátora trhu - RM-Systém, zatímco regulátora (Komisi pro cenné papíry) jsme dlouhá léta neměli. Česká republika byla rájem žraločích burziánů. Sledovat ekonomické ukazatele podniků a provádět složité analýzy vývoje kursu velký efekt nepřinášelo, zatímco insider informace byly zlatým dolem. Této éře však pomalu odzvonilo - investoři pražské akciové trhy opouštějí a na český kapitálový trh se pomalu vrací pravidla. Až dokončí studia dnešní posluchači ekonomických fakult, bude zase mít cenu rozumět ekonomickým ukazatelům a složitým analýzám pro obchodování s cennými papíry. Buď v té době bude pražská burza standardním tr hem, anebo se budou i čeští investoři orientovat na vyspělé zahraniční trhy.

Kniha Jiřího Fanty Technologie umělé inteligence na kapitálových trzích je určena vysokoškolským studentům ekonomie. Tím je dána její strohost, odbornost a věcnost. Každý, kdo chce získat představu, jaké teorie stojí za předpověďmi budoucích kursových pohybů nebo jaký počítačový software je pro danou analýzu nejvhodnější, získá ve Fantově textu dobrý informač ní zdroj.

„Předpovídání vývoje cen na burze má podobné rysy jako předpovědi počasí. Postupně se mění z umění ve vědu. V obou případech pomáhá tomuto úsilí výpočetní technika. (…) Kapitálový trh je komplexní systém a jeho chování obsahuje řád i nahodilost. Většina technologií umělé inteligence bere tento fakt v úvahu, uvádí autor. Postupně představuje základní teorie, na kterých jsou různé technologie pro předvídání na kapitálových trzích vystavěny. Konkrétně: neuronové sítě, evoluční algoritmy, fuzzy logiku, teorii vln R. N. Elliotta a teorii chaosu.

Teorie neuronové sítě se snaží využít principů, na kterých pracuje lidský mozek. V těchto počítačových systémech se simulují procesy učení, kdy se umělá neuronová síť postupně trénuje. Dostává velké sady vstupních a výstupních dat a sama si hledá vhodný transformační algoritmus, který později aplikuje na nová vstupní data, u kterých již výstupní nejsou známa (podrobněji o teorii neuronové sítě v kontextu kapitálového trhu viz EURO 42/1999.) Jiří Fanta dále představuje Neu ral Connection 1.0, což je počítačový program pro řešení úloh pomocí neuronové sítě.

Evoluční systémy našly inspiraci rovněž v biologii. Jejich architektura je založena na principu evoluce a využívá genetických operátorů, jakými jsou selekce, mutace a reprodukce. V knize je poté popsána řada evolučních algoritmů (gen etické algoritmy, evoluční programování, evoluční strategie, klasifikační systémy a genetické programování).

Fuzzy logika vychází z teorie neostrých (fuzzy) množin. Na rozdíl od klasické (Booleovy) logiky nepřiřazuje výrokům jen ostré hodnoty pravda či nepravda, ale též hodnoty jako „ne zcela jasná pravda a podobně. Fuzzy logika tedy měří nejistotu existence jevů pomocí pojmu možnost. Na bázi této teorie je navržen software Fuzzy Candlesticks.

Teorie vln R. N. Elliotta vychází ze sociálně-psychologického zjištění, že emoce makléřů ovlivňují cenu obchodovaných akcií, a to v rozeznatelných cenových rámcích. Elliott ukázal u obchodníků s cennými papíry na pohyby emocí od pesimismu k optimismu, které podle něj promítnuté do cenových pohybů probíhají ve vlnách. Základním axiomem Elliotovy teorie je pět vln ve směru hlavního trendu, násl edovaných třemi vlnami proti tomuto trendu. Tohoto pravidla se běžně využívá při technické analýze. Teorie chaosu je založena na spojení řádu s nahodilostí. Počítá se se skrytým řádem v systémech, které se zdají být řízeny pouze náhodnými jevy. Počítačové programy založené na této teorii ukazují, zda je či není možná dlouhodobější předpově ď vývoje kursu.

Fanta na závěr odborného textu, ve kterém není nouze o grafy, tabulky a vzorce, demonstruje jeden konkrétní příklad, kdy vývoj ceny konkrétního titulu ovlivnila mánie spojená s pražským koncertem Michaela Jacksona: „Zářijový pobyt (1996 ) krále popu M. Jacksona v hotelu Intercontinental vedl patrně k téměř neuvěřitelnému cenovému vzestupu. Vzestup ceny skončil v měsíci říjnu stejně velkým poklesem uzavíracích cen emise. Na „božského Majkla prostě ulítli i obchodní ci s cennými papíry.