Je rozumné vzdát se papírových peněz? V Česku by zatím stálo za pokus zrušit bankovku v hodnotě pět tisíc.
Je to jako být fanda Sparty, nebo Slavie. Někdo se s tím už narodil, někdo to zdědil po dědovi a jiný se k tomu dostal až v plnoletosti. A většinou je to na celý život a nepřítele je třeba zničit.
Řeč je o zastáncích a odpůrcích zrušení hotovosti, tedy bankovek i mincí, jimiž každý den platíme. „Sparťanský“ tábor tvrdí, že hotovost podporuje šedou ekonomiku a navíc je to přežitek, bez kterého se v současné technologické době obejdeme; jednodušší je při placení „pípnout“ kartou. „Slávistický“ tábor naopak nedá na hotovost dopustit. Je to ochrana soukromí každého člověka a možnost, jak uniknout všemocné kontrole státu.
Mladá ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovská se „slávistkou“ takřka narodila. Od mládí byla fanouškem tuzemského guru volného trhu Václava Klause. „Bez jeho vlivu jako státníka, jehož jsem sledovala od dětství až do konce jeho prezidentského období, bych určitě ekonomii studovat nezačala,“ říká dnes šestadvacetiletá analytička Institutu Václava Klause.
Lipovská patří k nejtvrdšímu jádru „slávistů“ a odmítá jakoukoli formu rušení hotovosti. Ta totiž funguje i jako svého druhu anonymní bezúročný cenný papír a ochrana proti záporným úrokovým sazbám, které jsou v současnosti mezi centrálními bankéři hitem. „Už v tuto chvíli, kdy jsou úrokové sazby velmi nízké – na běžných a spořicích účtech jsou pod jedním procentem – se řada normálních lidí začíná radikalizovat a říkají: vždyť oni nás okrádají! Celý život spoříme a nic z toho nemáme!“ varuje Lipovská.
Ve chvíli, kdy by hotovost přestala existovat, byly by úspory všech lidí vydány napospas centrálním bankéřům. Lidé by si nemohli peníze z účtu vyměnit za hotovost a v případě, že by centrální banka nastavila záporné sazby, všechny peníze uložené v bankách by postupně ztrácely hodnotu.
Některé velké německé banky tuto situaci musejí podle německého ekonoma Hanse-Wernera Sinna řešit už dnes. Hotovost radši uchovávají v 500eurových bankovkách v trezorech v útrobách svých budov, protože se chtějí vyhnout záporným úrokovým sazbám, které by jim za vklady naúčtovala Evropská centrální banka.
Kenneth Rogoff z Harvardu: Nechci zrušit veškerou hotovost, jen velké bankovky
Úplný konec hotovosti by potenciálně ohrozil většinu Čechů, kteří – stejně jako Němci či Japonci – patří k velkým střadatelům a na rozdíl od řady jiných národností mají víc naspořeno než půjčeno. „V tomto vidím největší nebezpečí. Že v době hospodářských krizí budou moci centrální banky používat pro svou měnovou politiku záporné úrokové sazby,“ uzavírá Lipovská.
Žákyně. Ekonomka Hana Lipovská, která pracuje v Institutu Václava Klause, patří k nejhorlivějším zastáncům hotových peněz…
Tábor „sparťanů“ však zuří. Jejich argumentem pro zrušení hotovosti je totiž právě to, že centrální banka může pomocí záporných úrokových sazeb lépe řídit ekonomiku a rychleji ji dostat z krize. Jakým způsobem? Každá krize investory, firmy i normální lidi vyděsí natolik, že se bojí své peníze investovat. Peníze si pak raději nechají v hotovosti doma a čekají na lepší časy. Kdyby však hotovost neexistovala, nemohli by si peníze vybrat v hotovosti, na účtech by se jim znehodnocovaly zápornými sazbami, a raději by je tedy investovali. Vznikla by nová pracovní místa a ekonomika by ožila. Peníze by tak neležely ladem, ale „pracovaly“.
Do hry mezi „slávisty“ a „sparťany“ současně zasahují z tribun další skupiny fanoušků. Za sparťanskou brankou stojí dav moderních mladíků s mobilem v ruce, kteří na protivníky křičí, že se kvůli hotovosti vyhýbají placení daní a před stadionem si za peníze kupují pervitin a další drogy. I oni mají kus pravdy. V Česku skutečně bují švarcsystém či jeho variace, když zaměstnavatelé platí lidem ve firmě minimální mzdu, aby mohli odvádět nízké daně, a zbytek zaměstnancům doplácejí hotově.
Bezhotovostní společnost a příběhy z devadesátek. Čtěte více
Právě firmy patří k velkým žroutům hotových peněz. „Největší potřebu hotovosti mají především klienti korporátního segmentu a malých a středních firem. U fyzických osob potřeby postupně klesají a přesouvají se na digitální kanály a samoobslužné bankomaty. U větších výběrů klienti dávají přednost pětitisícovým denominacím,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Kotel za slávistickou brankou se však nedá odradit a na vyparáděné mladíky, kteří by všude chtěli platit mobilem, řve, že kvůli pár neplatičům a drogovým dealerům se nenechá připravit o svobodu kupovat si, co se jim zlíbí. Anonymita patří mezi nejvýraznější výhody hotovosti, kdy nikdo nemůže vidět, co si jednotliví občané pořizují. Pro svobodnou společnost je přitom podstatné, že stát občanům poskytuje důvěru a nevykonává „absolutní“ kontrolu.
Ve prospěch omezení hotovosti však mluví například to, že nakládat s bankovkami je drahé. Podle Jany Švábenské, výkonné ředitelky pro Transakční a platební služby Komerční banky, vynaloží její banka ročně na práci s hotovosti stovky milionů korun. Je to třeba provoz pokladen v bance, kamerový systém, přeprava či třídění hotovosti. Elektronické peníze jsou levnější. Za konec hotovosti přirozeně lobbují také kartové společnosti jako Visa a Mastercard, pro které každá transakce znamená další zisk.
…mistr. Bývalý prezident České republiky Václav Klaus zase náleží k největším zastáncům myšlenek volného trhu.
Zatímco zápas mezi Spartou a Slavií probíhá a obě strany se snaží skórovat svými argumenty, množství hotovosti v tuzemské ekonomice nerušeně kontinuálně narůstá (viz graf Peníze v oběhu). Kde však bankovky končí? Řada ekonomů a bankéřů tvrdí, že s tím, jak roste ekonomika, je potřeba i víc hotovosti, aby se mohlo vypořádat víc transakcí. Nicméně peněžní zásoba výrazně narostla i v letech 2012 a 2013, kdy česká ekonomika klesala. Jiné vysvětlení říká, že lidé se po krizi vystrašili a raději drží větší množství peněz doma v bankovkách.
Nadávek a argumentů mezi fanoušky Sparty a Slavie je hodně. Profesor Harvardovy univerzity Kenneth Rogoff si v rozhovoru pro týdeník Euro stěžuje, že ještě rok po vydání jeho knihy Prokletí hotovosti (2016), kde ji navrhuje výrazně omezit, mu chodí e-maily s výhrůžkami a protivníci ho přirovnávají k Hitlerovi a Stalinovi. Jeden z jeho návrhů by nicméně stálo za to v Česku vyzkoušet: zrušení pětitisícovky by firmám ztížilo nakládání s hotovostí a mohlo zlepšit výběr daní. „Ve své studii z roku 1999 dovozuji, že bankovky vysokých hodnot se běžně nepoužívají nikde a často napomáhají daňovým únikům a organizovanému zločinu,“ řekl týdeníku Euro.
Pětitisícovku bankomaty většinou nevydávají, takže lidé je k placení nepoužívají. A firmám, které si v ní nechávají vyplácet velké sumy hotovosti, nic nebrání legální transakce pohodlně realizovat v elektronických penězích. „Slávisté“ nicméně zase mohou oprávněně namítnout, že stát je neefektivní požírač peněz, z nichž jen živí líné úředníky. Tak proč mu platit, když soukromé firmy umějí peníze nezaplacené na daních investovat lépe?
Zápas tedy pokračuje. A přestože jsou Češi první v Evropě v bezkontaktních platbách a podle průzkumu České bankovní asociace se mohou pochlubit i nejširší sítí platebních terminálů na kontinentu, hotovost v tuzemsku jen tak brzy neskončí. Jsme v druhém poločase a utkání Sparta-Slavia je zatím nerozhodně.
Dále čtěte: