Rusové začínají utíkat z Karlových Varů. Místo nich teď přichází strach
Umělá bublina, co musela jednou prasknout. Tak mnozí popisují současnou situaci Karlových Varů, z nichž si bohatší Rusové dvacet let budovali předražené Malé Rusko s vlastními ekonomickými pravidly. V největším tuzemském lázeňském městě tak dnes vlastní většinu hotelů, lukrativních domů, butiků i apartmánů a ruštinu slyšíte i všude v centru. A letos Rusové najednou nepřijeli.
„Za první pololetí letošního roku se jedná o dvacetiprocentní úbytek,“ potvrzuje propad Markéta Azemovičová, marketingová a obchodní ředitelka společnosti Eden Group. Ta je pro Vary typická: předsedou jejího představenstva je Rus s českým občanstvím a firma se dlouhodobě zaměřuje právě na ruskou klientelu, takže vlastní i nejluxusnější karlovarský hotel Carlsbad Plaza nebo kosmetickou kliniku. Stejný trend popsal serveru iDnes.cz i Oldřich Bokiš z Bristol Group, další zdejší hotelové firmy. „Jen za několik málo dní v červnu jde o dvacet procent,“ vyčíslil pokles. Ten ostatně zaznamenalo i karlovarské letiště.
Že je letos ve Varech tak málo Rusů, přičítá většina lidí z oboru ukrajinské krizi a jejím důsledkům – tedy slabšímu rublu, problémům Rusů s vízy nebo jejich upřednostňování politicky „přátelštějších“ zemí, například Turecka, Itálie či Španělska, případně i „vlastního“ Krymu. Vážnější však je, že nejen v nejdražší lázeňské části města nepřehlédnete velké české i ruské reklamy na prodej bytů v mnohdy poloprázdných či úplně prázdných domech, které si Rusové na vrcholu zdejšího realitního boomu nakoupili jako městské dači, kam párkrát do roka zajedou, aby v okolních restauracích a buticích rozházeli statisíce korun, pak vše zapili vodou z vřídla a zase se vrátili domů. Pokud by z města odešli i ti, budou podle místních Karlovy Vary na zavření.
Hlavně nešetřit!
„Špatná? Situace je hrozná! Rusové omezili i lety sem a město jen přežívá. Jestli to takhle půjde dál, začnou tady firmy krachovat, protože kdo sem přijede místo Rusů? Němci ani Češi nejezdí, nebo jen hodně málo. A když se teď projdete po městě, je poloprázdné a večer úplně mrtvé. Nic tam není,“ popisuje situaci starší muž pracující v místní rodinné dopravní firmě zaměřené na ruskou klientelu; Rusy často převáží mezi Vary a Prahou.
Sedíme spolu v kavárně za hotelem Thermal, k němuž právě přijíždí autobus. Má rumunskou poznávací značku a vystupuje z něj skupina asijských turistů. „Ti to tady nezachrání.
Udělají hodinové kolečko, něco si vyfotí a maximálně si koupí vodu a oplatky,“ dodává trpce muž. Nejspíš má pravdu: Asiaté nepůsobí nejčerstvějším dojmem už ráno, a to je dnes zřejmě čeká celé tradiční české kolečko, tedy Pražský hrad, Karlův most a Český Krumlov. Na velké utrácení nemají čas.
Velkorysí a marnotratní Rusové Karlovy Vary nebezpečně rozmazlili. Za byty i domy zde často zaplatili nesmyslné ceny, stejně jako rádi přeplácejí i ostatní zboží jako oblečení, jídlo, zlato a hodinky, které jim ve městě prodávají kosovští Albánci. „Když se jde Rus najíst, neutratí stovky korun; utratí tisíce.
A stejně tak když si jde koupit něco na sebe! Rusové sem nepřijíždějí šetřit, ale utratit peníze a užít si život,“ usmívá se muž. Ne každý je z jejich bohatýrství nadšený. Do Varů jezdívali i tradičně méně bohatýrští západní Němci, kteří hodnotu peněz i způsoby v restauracích posuzují konzervativněji než Rusové. I kvůli Rusům však jezdit přestali. Ostatně ve svých neméně hezkých lázních si užijí lepší a často i lacinější služby.
Anebo jsou na ně Vary naopak laciné až moc. Lázeňskému městu sice každoročně dopřává na týden falešný punc světovosti filmový festival, ten ale jen symbolicky přikrývá základní rozpor: i když si na kolonádě můžete koupit sako od Versaceho nebo drahé hodinky, větší část centra stále nabízí jen podprůměrné a často i omšelé služby. Možná i proto filmový festival město přikrývá doslova – jako když hotel Thermal pro jistotu zahalí do obří plachty.
V této betonové dominantě města se čas zastavil v 70. letech, kdy ji v rámci modernizace postavili na místě původní lázeňské zástavby. Zatímco v přízemí hotelu si můžete koupit nejhorší obleky a košile na světě nebo si zajít na „české karaoke“ s rozesmátým Švejkem s mikrofonem v ruce, na plácku před masivní budovou, kudy prochází většina turistů, se nejspíš rozlila tsunami typického českého šuntu: stánkaři tu prodávají kýčovité keramické sošky, vesty z kožešiny, zvířecí kůže na podlahu nebo barevně žíhaná sárí. Kdo by za něco takového platil prémiové ceny?
I proto se nyní Rusové přesouvají do skutečně prémiových destinací, například do Itálie nebo Francie. Tam na kolonádě nepotkají opilé žebrající bezdomovce. Případně obézní a u snídaně se přejídající Rusy, které jsem nedávno potkal ve zdejším čtyřhvězdičkovém hotelu Richmond já. Celý hotel byl obsazen „balíčkovými“ hosty, kteří se „balíčkově“ také chovali, takže nefungoval ani noční bar. Nikdo z těchto chudších Rusů nechtěl utrácet peníze navíc.
Vary? Tady to končí „Úbytek Rusů je hodně cítit posledních osm měsíců, hned jak začala krize na Ukrajině. Někteří na kolonádě teď kvůli tomu nevydělají ani na nájem za obchod, a jestli to takhle půjde dál, skončím i já. Nebudu prostě mít ani na nájem,“ říká mi Vasil Kotes, majitel obchodu Progres. Sídlí kousek od Thermalu, jméno obchodu má jako první napsané v azbuce a převážně Rusům prodává ruské delikatesy. Ve městě žije přes dvacet let, obchod provozuje rok a půl. Svým způsobem má štěstí, že nesídlí na frekventovanější kolonádě, kde někteří platí nájem i 400 tisíc korun měsíčně, naprosto bláznivou sumu. Přesto možná i on brzy zkrachuje.
„Měl jsem dva zaměstnance, jednoho už jsem ale musel propustit. Do podzimu zřejmě nevydržím. Ve zboží mám spoustu peněz, jenže když ho teď neprodám, tak se zkazí. Rusové přestali nakupovat a Češi mě neuživí. Ti sem přijdou a spíš si stěžují, že to je drahé,“ dodává Kotes. Předtím dlouhodobě spolupracoval s místními Rusy i ve stavebnictví, takže dobře pamatuje boom, kdy investovali nejen do nemovitostí v centru města, ale rovnou kolem něj stavěli i celé satelity, jako by i pro Vary plánovali krymskou budoucnost. To vše je podle něj nenávratně pryč.
„Rusové tady prodávají nemovitosti a stěhují se do Maďarska nebo do Turecka, tam teď kupují nemovitosti a hotely. Sem už pojede jen málokdo,“ myslí si majitel obchodu. Někteří by podle něj i přijeli, jenže nedostanou víza. „Můj známý, Rus, tady koupil tři byty, nedostal ale vízum. Teď je zkouší prodat,“ vysvětluje Kotes. Nejen jeho známý. Naproti jeho obchodu stojí zánovní bytovka, i tu ale pokrývají inzeráty na prodej bytů. „Zkuste zavolat támhle na ten stočtyřicetimetrový byt a zvedne vám to Rus. Bude za to ale chtít takovou raketu, že to nikdo nekoupí,“ ukazuje k bytovce.
Nejde jen o česká víza, která Rusové získávají obtížněji než víza jiných členských zemí EU. Ostatně tuto překážku se naučili obcházet tím, že získají víza jiné členské země schengenského prostoru. Podle lidí z cestovního ruchu nyní ruský prezident Vladimir Putin vyzval Rusy, aby jezdili na dovolenou na Krym nebo do „přátelštějších“ zemí, v čemž je finančně podporují i jejich zaměstnavatelé – a oni rádi poslechli. Podle statistik letos vycestuje na zahraniční dovolenou víc Rusů než vloni – jen jich méně přijede do Karlových Varů.
Zůstali jen ti chudší „Špatná je lichotivé slovo,“ popisuje situaci ve Varech Ivan Žikeš, spolumajitel místní realitní kanceláře Recom Reality a bývalý šéf Asociace realitních kanceláří i krajský zastupitel. Právě on krotil už před lety líbivé pohádky o bezstarostné ruské budoucnosti Karlových Varů, stejně jako nereálné ceny zdejších nemovitostí. Měl pravdu: po umělém boomu ceny realit ve městě nyní spadly o 30 až 40 procent. „Karlovy Vary si dlouhodobě fandily a odmítaly fakt, že nejsou světové město, takže vše vystavěly pouze na cestovním ruchu a především na Rusech. Já tomu říkám banánová republika,“ dodává.
Vary dnes klamou tělem: ruské peníze je sice zrekonstruovaly, kolem města však zanikla většina tradičního průmyslu, především porcelánek. Padesátitisícové město má sice zřejmě nejpředraženější nemovitosti v zemi, srovnatelné cenově s Prahou, současně ale místní pobírají podprůměrné platy; 15 tisíc korun měsíčně se považuje za úspěch. Navzdory nablýskanému dojmu bohatého města totiž vysoké platy nenabízí ani lázeňství, zaměstnávající polovinu obyvatel v produktivním věku, protože i ruské cestovky tlačí ceny zdejších lázeňských balíčků dolů. Ani v tom nejsou Vary, podobně jako jiná tuzemská lázeňská města, prémiovou destinací. To vše má dva efekty: zaprvé se centrum večer mění v město duchů a zadruhé odsud odcházejí hlavně mladí lidé.
„Zoufalá situace. Máme tady 400 prázdných luxusních bytů postavených českými developery s ruským kapitálem. Něco se sice prodalo, pak ale ruská nostalgie po Karlových Varech vyčpěla. Extrémní boom vystřílel veškerý svůj prach. Bohatí Rusové jsou dnes jinde,“ vysvětluje Žikeš, jenž s realitami ve městě obchoduje už od 90. let. Logicky. Místní se sice rádi trumfují, jak dlouho sem Rusové už jezdí, a je i pravda, že historicky mají Česko rádi, jejich situace se ale výrazně změnila podobně jako situace Čechů: s větší kupní silou začali i Rusové mířit dál na Západ. Ostatně ti původní, bohatší začali z Karlových Varů kdysi utíkat právě před svými chudšími krajany, kteří si sem začali vozit i své východnější zvyky.
„Teď se Rusové snaží z Varů utéct,“ říká Žikeš.
Podle něj zde drží mnohé z nich jen to, že nemovitosti prostě ze zvyku nechtějí prodat za míň, než do nich investovali. Navíc se prý podivně uzavřel trh s realitami v lázeňské části, odkud kdysi ruské realitky zcela vytlačily ty české; tady stojí relativně nové a prázdné bytovky, se kterými se navenek neobchoduje. Žikeš není jediný, kdo si myslí, že některé zdejší reality fungují i jako pračky peněz.
Ostatně už od 90. let slouží mnohé ruské nemovitosti pouze k získání víza, poté trvalého pobytu a nakonec i občanství, což otvírá cestu do celé EU. „Zůstane jen ten, kdo chce v Česku skutečně podnikat,“ nastiňuje budoucnost Čech pracující v moskevské cestovce.
Jeho krajan podnikající v cestovním ruchu ve stejném městě ho doplňuje. „V Karlových Varech to byla přepálená bublina, teď odsud ale Rusové odcházejí, protože tam chcípl pes. Ne že by nechcípl i v Praze, ale aspoň ne tolik,“ říká bez sentimentu.
Bez lázní? Těžko „Ano, situace je špatná a zhoršuje se. Nejde ale zatím o paniku. Horší je výhled do budoucna,“ vysvětluje mladý primátor Karlových Varů Petr Kulhánek. I on vidí za úbytkem Rusů ve městě slabší rubl, ukrajinskou krizi a vízovou politiku ČR – tedy proměnlivé věci, které čas může pozitivně změnit. Také souhlasí s Žikešem, že by městu prospěla různorodější klientela, a ne jen ta ruská. Přesto pořád věří v budoucnost Varů coby lázeňského města.
I proto se podle něj město intenzivně propaguje i jinde než v Rusku, navíc usiluje o přímé letecké linky do Británie a Německa. „Jenže spustit mezinárodní linku je finančně i marketingově velmi náročné,“ říká. Pořád ale prý méně náročné než si pro Vary představit jiný ekonomický model než ten založený na lázeňství. Podle Žikeše teď nejsou Karlovy Vary jen mrtvé město, ale navíc i zprofanované právě ruskou přítomností. „Neumím si vůbec představit, jak to půjde dál. Úpadek Rusů bude pokračovat a s ním i úpadek Karlových Varů, navíc ruské nálepky se město hned tak nezbaví.
Snad se sem časem nějak vrátí Němci, na ty ale nikdo nebude moct zkoušet to co na Rusy,“ dodává. l
Ti původní, bohatší Rusové začali z Karlových Varů kdysi utíkat právě před svými chudšími krajany, kteří si sem začali vozit i své východnější zvyky. Zoufalá situace. Máme tady 400 prázdných luxusních bytů. Něco se sice prodalo, pak ale ruská nostalgie po Karlových Varech vyčpěla. Rusové tady prodávají nemovitosti a stěhují se do Maďarska nebo do Turecka, tam teď kupují nemovitosti a hotely. Sem už pojede jen málokdo.
O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz
