Šokující zpráva probudila Maďary minulé pondělí. Rakouská ropná a plynárenská společnost OMV oznámila, že prodala 21,2 procenta akcií maďarského konkurenta MOL ruské ropné firmě Surgutněftěgaz za 1,4 miliardy eur. MOL ovládá slovenský Slovnaft a v chorvatské petrolejářské jedničce INA drží největší podíl (47 procent), což znamená, že ruská firma získá významné pozice i v dalších východoevropských zemích. Surgutněftěgaz zaplatí za každou akcii společnosti MOL přes 1700 korun, což je více než dvojnásobek ve srovnání se závěrečnou cenou akcií na burze v Budapešti předminulý pátek.
„Převzetí podílu v MOL je důležitým krokem k naplnění strategie Surgutněftěgazu posilovat vertikální integraci a maximálně se přiblížit konečným uživatelům,“ uvedla společnost Surgutněftěgaz, která tím získá opěrný bod pro své podnikání ve střední Evropě. Poradcem transakce byla společnost J. P. Morgan.
Surgutněftěgaz má na celkové těžbě ropy v Rusku třináctiprocentní podíl, v plynu až 24 procent, což znamená, že jde o velice silného hráče. O tomto gigantu je třeba vědět, že za společností je tušen většinový vliv státu. Proto hovoříme pouze o tušení, jelikož se neví, kdo je vlastníkem 42 procent akcií. Spekuluje se dokonce o tom, že 37 procent firmy patří nepřímo Vladimíru Putinovi. Surgutněftěgaz měl letos v únoru na svých účtech více hotovosti, než je jeho celková tržní kapitalizace. Proto není divu, že firma patří mezi nejméně transparentní ruské olejářské firmy.
OMV svůj podíl prodal jak kvůli krizi, tak proto, že jeho snahu převzít maďarský podnik nepodporoval ani MOL, ani Evropská unie. Akvizice Rusů je racionální, protože využila oslabené finanční pozice Maďarska, které stojí před předčasnými volbami. V zemi pravděpodobně převezme moc pravice, která na rozdíl od současné socialistické vlády není rusofilní, a proto Rusové tuto akvizici uskutečnili ještě před volbami. Ekonomický server portfolio.hu uvedl, že v pozadí transakce se zřejmě uzavřela i dohoda mezi ruskou firmou a maďarskou vládou.
Transakce je podle analytiků překvapivým krokem, protože Surgutněftěgaz dosud nedával najevo žádné zahraniční ambice, zatímco jiné ruské těžařské společnosti již využily příjmů z prodeje komodit k nákupu aktiv po celém světě. Analytik Deutsche Bank proto spekuluje o tom, zda akciový balík, který Surgutněftěgaz koupil, nakonec nebude prodán jiné – v zahraničí akvizičně mnohem aktivnější – ruské firmě.
