České firmy doplatily na spolupráci s ruskými státními korporacemi. Rusové je nyní prodávají nebo nechávají krachovat
Ruští investoři prodávají tuzemské energetické společnosti, nebo je dokonce posílají do konkurzu. K úprku Rusů z Česka přispěl i krach tendru na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. O gigantickou zakázku v odhadované hodnotě až 300 miliard korun ve finále soutěžilo kromě americké firmy Westinghouse také konsorcium MIR.1200, skládající se z firem Škoda JS, Atomstrojexport (skupina Rosatom) a Gidropress. Loni v dubnu však soutěž polostátní energetický koncern ČEZ zrušil. Řada firem ovládaných ruskými majiteli teď hledá kupce a některé společnosti mají velké finanční potíže.
Kupci pro jádro Nového investora hledá podle tří na sobě nezávislých zdrojů plzeňský strojírenský kolos Škoda JS, který vlastní ruská strojírenská skupina OMZ. Tu ovládá ruská státní skupina Gazprom, která je největším těžařem zemního plynu na světě. „Při prodeji má radit investiční banka Rothschild, která už pro OMZ pracovala v minulosti,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Rothschildové radili OMZ například při prodeji metalurgicko-strojírenského podniku Pilsen Steel.
Ruská OMZ zprávy o změně majitele odmítá. „Informace o prodeji společnosti Škoda JS neodpovídá skutečnosti,“ tlumočí stanovisko OMZ Jan Stolár, „Škoda JS je strategickou investicí OMZ.“
OMZ měla nicméně strategické plány rovněž s brněnskou společností Cheteng Engineering, kterou koupila v roce 2007. Před měsícem na ni ale byl vyhlášen konkurz. Časopis Moravské hospodářství citoval pracovnici Chetengu, podle níž dokonce přišlo z Moskvy nařízení nevyplácet propuštěným zaměstnancům žádné odstupné, které představují tři měsíční platy. „Prakticky nás vyhodili na ulici, někteří z nás se ze dne na den ocitli zcela bez peněz,“ prohlásila. Podle informací týdeníku Euro však firma nenaplnila ruská očekávání. „Likvidace společnosti probíhá v souladu se zákony a předpisy České republiky.
Zaměstnanci mají možnost uplatnit své požadavky vůči společnosti v rámci insolvenčního řízení,“ doplňuje zástupce OMZ Stolár.
Viceprezident Gazprombanky (dceřiná firma Gazpromu) Vadim Machov loni v říjnu sebevědomě prohlašoval, že Škoda JS se může uplatnit při inovacích zařízení pro zpracování ropy v Rusku a následně dalších zemích.
„Byli jsme si tenkrát jisti, že Škoda JS se do této práce aktivně zapojí a že se budeme moci k těmto projektům přidat,“ uvedla pro Moravské hospodářství bývalá zaměstnankyně brněnské inženýrské firmy. K žádným novým zakázkám se však už Cheteng nedostal. Místo toho zamířil do bankrotu.
Brněnský Cheteng Engineering ale není jedinou firmou, která má existenční problémy. Před měsícem na sebe podala insolvenční návrh společnost Chladicí věže Praha, která patří do ruského jaderného impéria Rosatom.
Slibované zakázky pro ruské elektrárny se nedostavily, a naopak ruský vlastník se stal pro firmu přítěží. Konkrétně v Polsku sice společnost vyhrála tendr pro stavbu věží pro elektrárnu Kozienice za zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Poláci ale nakonec soutěž zrušili s tím, že Chladicí věže Praha nemají potřebné reference z podobných investic. Skutečností je, že kvůli ruskému kapitálu se v Polsku stala firma terčem štvavé kampaně. Do ní se zapojil například poslanec Sejmu Jerzy Polaczek, který varoval před vstupem ruské firmy do polské energetiky s ohledem na energetickou bezpečnost.
Ruský pád Špatná situace ruských firem na tuzemském trhu má však i jiné důvody než zrušený tendr na dostavbu Temelína. Ruské ekonomice totiž způsobily vážné problémy sankce uvalené Evropskou unií a USA kvůli anexi Krymu. Do toho přišel na konci loňského roku ještě prudký propad cen ropy. Koktejl těchto faktorů stáhl ruskou ekonomiku, která je závislá na vývozu ropy a zemního plynu, do recese.
V Rusku se zároveň prodražily bankovní úvěry. „Mezibankovní úroky šplhají v Rusku k pětadvaceti procentům a tamní firmy nemají z čeho efektivně financovat svůj byznys. Situaci řeší tak, že pozastavují placení faktur,“ upozorňuje Michael Mullen, řídící partner PwC Legal Central & Eastern Europe. Ruské korporace proto nemají peníze na to, aby zachraňovaly dceřiné firmy v České republice.
Zrušení soutěže na dostavbu dvou bloků temelínské elektrárny dopadlo pochopitelně nejen na firmy v ruských rukou. „Zrušení temelínského tendru a váhavost české vlády ohledně silného rozhodnutí, které by skutečně vytvořilo podmínky pro výstavbu nových jaderných elektráren, sebraly českému průmyslu množství obchodních příležitostí v tuzemsku i v zahraničí,“ tvrdí šéf české části Westinghousu Pavel Janík. Není třeba dodávat, že jak americký Westinghouse, tak ruské firmy by rády viděly, kdyby ČEZ tendr na Temelín znovu rozjel.
Do jaderného průmyslu dodával i přední výrobce spojovacího potrubí pro energetiku Modřany Power. Firma, kterou kontrolují slovenští podnikatelé Ladislav Krajňák a Juraj Kamarás, je nyní v insolvenčním řízení. Za posledních několik měsíců je nicméně firma Modřany Power v insolvenci již poněkolikáté. Příbramská výjimka Na trhu se nabízí k prodeji i další strojírenský kolos Sigma Group, který v temelínském tendru úzce spolupracoval s ruským jaderným kolosem Rosatom. „Bez Temelína bude mít společnost horší výsledky,“ uvedl již dříve bankéř, který si nepřál být jmenován. Nalezením vhodného kupce byla pověřena finanční společnost Patria. Majitelé lutínské Sigmy přitom preferují strategického investora.
Od gigantické zakázky na Temelín si firma hodně slibovala. Dostavba podle šéfa a akcionáře firmy Milana Šimonovského měla přinést zakázky ve výši až třiadvaceti miliard korun. Strojírenská skupina s vysokým objemem budoucích zakázek by se tak snadno prodala například i Rosatomu.
V současnosti proto bude hledání kupců jistě složitější. Zvláště když jaderná energetika zažívá kvůli katastrofě v japonské Fukušimě útlum na celém světě, což strojírenským firmám v energetice rozhodně neprospívá.
V Evropě prosazuje odklon od jádra například Německo.
Samotné vyhlášení tendru Skupinou ČEZ naopak pomohlo příbramské společnosti ZAT, která spolupracovala s Arevou a konsorciem MIR.1200. Firma je však spíše výjimkou. „Při účasti v tendru na výstavbu nových bloků v JE Temelín jsme prošli tvrdými audity a prověřením našich technologií i výroby u dvou největších uchazečů: společnosti Areva i konsorcia MIR.1200,“ uvedla pro týdeník Euro členka představenstva ZAT Vladislava Česáková, „i když byl tendr zrušen, s oběma firmami jsme navázali významnou spolupráci.“
V současnosti tak ZAT dodává řídicí systémy pro rekonstrukci osmi jaderných elektráren ve Francii. Podobně firmě prospěla spolupráce s konsorciem MIR.1200. „V návaznosti na ruské konsorcium pokračujeme ve spolupráci s firmou Rosatom,“ uvádí Česáková, „společně s Rolls-Roycem připravujeme produkty do jaderných bloků realizovaných Rosatomem mimo Ruskou federaci.“
Po útlumu v minulých letech se tak firmě opět daří. „Očekáváme růst tržeb v roce 2015 na zhruba 700 milionů korun,“ dodává Česáková.
Ve finančním roce, který skončil 31. března 2014, byly tržby společnosti 531 milionů korun. V následujícím finančním roce pak tržby klesly pod hranici půl miliardy korun. Firmy podnikající v jaderné energetice před sebou nemají dobré vyhlídky ani do budoucna, jelikož další tendr na dostavbu Temelína není pravděpodobný. Jedna megawatthodina se totiž prodává na burzách za třicet až pětatřicet eur. Šéf ČEZ Daniel Beneš přitom již dříve naznačil, že dostavba by byla možná, kdyby stát garantoval výkupní cenu elektřiny na úrovni okolo sta eur za megawatthodinu. Jinými slovy by to znamenalo, že by rozdíl mezi tržní cenou a cenou produkovanou z Temelína dopláceli domácnosti, firmy a další spotřebitelé. Cenu silové elektřiny totiž srážejí dolů obnovitelné zdroje energie, které jsou dotované. Ani růst evropské ekonomiky proto ceny elektřiny nezvýšil.
Řada firem ovládaných ruskými majiteli teď hledá kupce a některé společnosti mají velké finanční potíže. Tendr na dostavbu Temelína
2009
Polostátní energetická společnost ČEZ vyhlásila tendr na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín 3. srpna 2009.
2014
Energetická skupina ČEZ 10. dubna 2014 tendr zrušila, protože nedostala státní garance na výkupní cenu elektřiny z Temelína.
2025
Stavba měla být dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu šedesát let.
Do tendru se přihlásili • Westinghouse • konsorcium MIR.1200 • francouzská Areva, která byla ovšem vyřazena
200 až 300 mld. Kč Odhady nákladů dostavby jaderné elektrárny Temelín
Stávající výkon Temelína je 2146 megawattů. Dostavba měla zvýšit výkon o další dva tisíce megawattů.
Skupina ČEZ naznačila, že uvažuje o dalším tendru na dva bloky jaderné elektrárny.
O autorovi| Vladan Gallistl Jiří Zatloukal • gallistl@mf.cz zatloukal@mf.cz
