Každých deset minut se počítá. A tak když v pátek 14. února dostala kbelská základna pokyn z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), posádka letounu L-410 ihned startovala motory. S týmem lékařů letěli do slovenské Sliače pro lidské orgány, které pak v Praze posloužily k transplantaci a záchraně pacienta.
Otázka je, jak tyhle důležité akce bude armáda zvládat do budoucna.
Turbovrtulových strojů L-410 má celkem pět, jenže už od roku 2019 je nemá kdo opravovat. Ministerstvo obrany dosud nedokázalo uzavřít dohodu s ruskou společností Aircraft Industries, která ještě jako Let Kunovice letadla L-410 vyráběla a dnes je jedinou tuzemskou firmou, jež dokáže stroje „legálně“ generálkovat.
I přesto, že nový kontrakt se už dvakrát nepodařil uzavřít, ministerstvo nyní opět zkouší štěstí. „Děláme a budeme dělat maximum pro to, aby došlo k uzavření servisní smlouvy pro opravy draků letounů,“ tvrdí Jakub Fajnor z tiskového oddělení resortu. Zatím ovšem bezúspěšně.
Nečekaně drahé opravy
Obrana přitom počítala s tím, že až do roku 2021 bude mít klid. Před čtyřmi lety uzavřela s Aircraft Industries první smlouvu za 156 milionů korun, jež měla být platná až do 30. listopadu příštího roku. Jenže úředníci se přepočítali. „Vzhledem k nepředpokládané finanční náročnosti na generální opravy draků letounů armáda na jaře roku 2018 konstatovala, že v roce 2019 dojde k předčasnému vyčerpání finančního limitu této smlouvy,“ přibližuje Fajnor.
Jak je možné, že opravy se oproti plánům prodražily, dnes Aircraft Industries nechce sdělit. Na žádost o reakci odpověděla mluvčí továrny Denisa Zapletalová po několika dnech tak, že se nebudou k ničemu vyjadřovat.
Hned v roce 2018 začalo ministerstvo připravovat novou zakázku. Po několika měsících ji však muselo zrušit. „Protože soudní znalec konstatoval, že nabídkovou cenu jediného účastníka řízení nelze považovat za cenu v místě a čase obvyklou,“ vysvětluje Jakub Fajnor.
Loni v červenci proto resort zakázku rozjel znovu. Ovšem i tu musel nakonec po třech měsících odpískat. Nejenže se opět přihlásila jen kunovická firma, navíc se objevily nesrovnalosti v hodnotě obchodu. „Na základě toho, že (Aircraft Industries – pozn. red.) chybně vyplnil rozklad nabídkové ceny a celková cena neodpovídala součtu všech položek, vyzvali jsme jej k objasnění nabídky,“ upřesňuje Fajnor. Avšak poté, co v Kunovicích svou nabídku přepracovali, její cena se zvýšila.
„Což je v rozporu se zákonem,“ doplňuje Fajnor, proč zakázku stornovali.
Komplikace s majitelem
A v uplynulých týdnech ministerstvo rozjelo zakázku potřetí. Jestli se už tentokrát s Aircraft Industries podaří dohodnout na přijatelné ceně, bude jasné do poloviny března. To by úředníci měli výběrové řízení vyhodnotit. Pokud ovšem s kunovickou společností ani tentokrát nenajdou společnou řeč, je pravděpodobné, že letouny L-410 budou muset vojáci postupně odstavovat.
Nicméně vztah mezi ministerstvem a Aircraft Industries není problematický pouze kvůli servisu letounů. Pro obranu, jejímž hlavním cílem je vyvázat se ze závislosti na ruských dodavatelích, představuje citelnou komplikaci fakt, že kunovickou fabriku vlastní Iskander Machmudov. Na začátku roku 2018 se jméno tohoto ruského podnikatele objevilo na seznamu oligarchů s vazbami na Kreml, který vydalo americké ministerstvo financí.
Jestli malá dopravní kunovická letadla L-410 budou v českých vzdušných silách sloužit i dál, ukážou nejbližší měsíce. Nad jejich osudem tápe zřejmě i sama armáda, protože už loni v červenci bez náhrady zastavila provoz jednoho stroje, který pod názvem „obletová laboratoř“ testoval fungování nové radiotechniky během letu. Že nešlo o úplně domyšlené řešení, potvrdila kritika sněmovního branného výboru. Tam musel Aleš Opata, náčelník generálního štábu, odstavení obletové laboratoře vysvětlovat na konci loňského roku.
Legenda z Kunovic
letecká továrna fungující od poloviny 30. let patřila k oporám československého průmyslu. Vznikly tu nejen známé větroně l-13 Blaník, ale třeba i vyhlídkové l-200 Morava, zemědělské Z-37 Čmelák a především více než 1200 kusů dopravních strojů l-410 Turbolet. Do světa se tento turbovrtulový letoun rozšířil díky své jednoduchosti i schopnosti přistávat na nezpevněných plochách i znich vzlétat. Vzniklo několik jeho následovníků, česká armáda provozuje pět strojů ve verzi l-410 uVP-E (silnější motory), nyní se kunovický výrobce snaží prosadit na východních trzích s novou l-410NG. Továrnu před patnácti lety koupila firma Aircraft Industries zbrojaře Pavla Musely, po několika letech se dostala do vlastnictví ruského podnikatele Iskandera Machmudova. V listopadu 2011 se ve firmě střílelo – Karel Musela, Pavlův bratr, zavraždil dva členy představenstva i sebe.
O autorovi| ONDŘEJ STRATILÍK stratilik@mf.cz