Ukrajina Kombinace vojenské a diplomatické ofenzivy v ukrajinské krizi vynesla minulý týden ruské straně dílčí, ale významné úspěchy. Osmnáctihodinové jednání v běloruském Minsku za účasti prezidentů Ruska, Ukrajiny a Francie a německé spolkové kancléřky Angely Merkelové nejprve přineslo v polovině týdne jistou naději na dohodu v podobě příměří, jež mělo začít platit v neděli 15. února (po uzávěrce tohoto vydání). Hlavními podmínkami bylo propuštění vězňů/zajatců na obou stranách, stažení těžkých zbraní z bojiště, amnestie pro proruské vzbouřence na východě Ukrajiny a příslib blíže nespecifikované autonomie pro východní, proruské oblasti země.
Ruská strana však dala vzápětí najevo, že nehodlá ani takové výhodné podmínky ctít (podobně jako nerespektovala podmínky podobného příměří dojednaného loni v září), a pustila se do prudké ofenzivy. Ve čtvrtek podle agentury Reuters překročilo rusko-ukrajinské hranice na padesát ruských tanků. Proruské síly obklíčily týž den až osm tisíc ukrajinských vojáků u důležitého železničního uzlu Delbaceve. Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na to řekl, že povstalci „pochopitelně očekávají, že se Ukrajinci vzdají“. Ministr hospodářství Ruské federace Alexej Uljukajev pak prohlásil, že očekává, že Západ brzy zruší protiruské ekonomické sankce.
